Emise lze snížit o pětinu do roku 2020

Návrh Politiky ochrany klimatu ČR ukazuje, že Česká republika má možnost snižovat emise skleníkových plynů o 28 milionů tun ročně, tedy do roku 2020 o jednu pětinu ve srovnání s rokem 2005. „Proti roku 1990 můžeme skleníkové emise do roku 2020 snížit o čtyřicet procent,“ uvedl ministr životního prostředí Ladislav Miko. Tento návrh Ministerstvo životního prostředí ČR dnes představilo a odeslalo do veřejného a meziresortního připomínkového řízení.

Podle propočtů nezávislého expertního týmu, který pro Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) Politiku ochrany klimatu zpracovával, je dosažení tohoto cíle možné při realizaci všech navrhovaných opatření, a to za přijatelných ekonomických nákladů a bez výstavby nového jaderného zdroje. „Politika ochrany klimatu je zároveň naším jasným signálem pro blížící se klimatický summit OSN , který se za pár týdnů sejde v dánské Kodani,“ dodal ministr Miko.
Navrhovaná opatření jsou podepřena důkladným vyčíslením nákladů a příspěvku ke snížení emisí skleníkových plynů. Zároveň návrh předkládá konkrétní kroky a úkoly, které by k redukcí skleníkových emisí vedly.
Návrh Politiky ochrany klimatu obsahuje ucelený popis současného stavu a nastiňuje možnosti, které ve snižování člověkem působených skleníkových emisí mají nejen stát, ale i obce, kraje i jednotlivci.
Základ dokumentu tvoří sada opatření pro všechna důležitá hospodářská odvětví. Jejich souhrnný potenciál do roku 2020 vyčísluje klimatická strategie následovně:
 V sektoru energetiky existuje potenciál snížení o 13 milionů tun (díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla (9 milionů tun) a výrobě elektřiny ze zemního plynu (4 miliony tun).
 V oblasti konečné spotřeby energie (v domácnostech a komerční sféře) existuje potenciál snížení emisí o 6 milionů tun. Největší potenciál je ve snižování energetické náročnosti budov, použití úspornějších spotřebičů a instalaci efektivnějších svítidel.
 V průmyslu existuje potenciál snížení emisí o 4 miliony tun. Lze jej dosáhnout hospodárnějším nakládáním s teplem a elektrickou energií, jako je například využití pohonů s variabilní rychlostí, zavedení tepelného hospodářství apod.
* V dopravě přináší rostoucí efektivita vozidel snížení emisí o 2 miliony tun. K tomu je třeba přičíst také snížení emisí o 1 milion tun díky dosažení 10% podílu biopaliv, což předpokládá i schválený klimaticko-energetický balíček EU.
 Další snížení emisí přináší zalesnění části nevyužívané zemědělské půdy a opatření v zemědělství, jako je například poutání uhlíku v orné půdě a zvýšení efektivity (3 miliony tun).
„Česká republika má nyní, stejně jako ostatní evropské země, historickou možnost vydat se cestou k efektivní ekonomice s nízkou spotřebou energií a především fosilních paliv. Pokud tuto možnost promarníme, může se velmi brzy stát, že si to budeme hořce vyčítat. Pokud budeme dnes váhat, v budoucnu můžeme za stejné kroky zaplatit zásadně více,“ říká ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Česká republika produkuje přes 14 tun skleníkových plynů na obyvatele a rok. Pro srovnání, Čína vypouští v přepočtu dvaapůlkrát méně, Indie sedmkrát a Keňa třiadvacetkrát méně. Rovněž v evropském srovnání si nevedeme nejlépe, i zde jsou naše emise stále o 35 % vyšší, než je průměr EU.
„Ministr Tošovský tento týden předložil návrh aktualizované Státní energetické koncepce. Věcná provázanost s ochranou klimatu je evidentní. Považuji za zásadní, aby se diskuse o obou materiálech mohla vést ve stejnou dobu, proto jsme práce na dokončení Politiky ochrany klimatu o několik dní urychlili a můžeme ji tak již dnes prezentovat,“ říká Ladislav Miko.
MŽP se na rozdíl od ministerstva průmyslu a obchodu nedomnívá, že by budoucnost české energetiky měla být založena především na uhlí a jádru s tím, že ČR bude usilovat o další neudržitelné zvyšování kapacit a následně i produkce elektřiny, která bude pouze distribuována do okolních zemí bez snahy optimalizovat energetický mix a postupně dosáhnout vyrovnané výroby a spotřeby a snížit tak emise skleníkových plynů, které by měly, podle doporučení Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) do roku 2050 poklesnout o minimálně 80 % oproti roku 1990.
„Je nepřijatelné nyní hovořit o prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Stejně tak není rozumné snižovat vysokou závislost na ruském plynu zvýšením závislosti na ruském jaderném palivu. Kromě toho, u nás se zemní plyn využívá téměř výhradně pro vytápění, jaderná technologie ale pro výrobu elektřiny. Ta souvislost tam prakticky neexistuje. Návrhem MPO bychom jen zvýšili naši závislost na Rusku,“ uzavírá ministr životního prostředí Ladislav Miko.