Svaz proti rozdílům v přímých platbách

Společná zemědělská politika Evropské unie není ve svých principech „společná“, ale je výrazně protekcionistická ve prospěch starých členských zemí EU-15. Přesvědčivým dokladem této skutečnosti jsou podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského rozdíly v přímých platbách, hrazených z Evropského zemědělského garančního fondu, mezi zemědělci zemí EU-15 a českými zemědělci.

Například v Německu dosáhnou v roce 2010 přímé platby úrovně 345 eur/ha zemědělské půdy. V České republice ale dosáhnou jen 178 eur/ha využité zemědělské půdy podle LPIS. Na Česko se však vztahuje ustanovení Smlouvy o přistoupení, podle kterého lze z národních zdrojů v roce 2010 přímé platby dorovnat do 30 % celkové úrovně přímých plateb stanovených pro rok 2013, to znamená o 77 eur/ha zemědělské půdy. V České republice by tak přímé platby mohly v roce 2010 dosáhnout úrovně 255 eur/ha zemědělské půdy, což je 74 % úrovně stanovené pro Německo, vyčíslil Jirovský.
V návrhu státního rozpočtu a jeho kapitoly 329 MZe je pro rok 2010 na předfinancování přímých plateb hrazených ze zdrojů Evropské unie rozpočtována částka 175 eur/ha zemědělské půdy. Na národní doplňkové platby je ale rozpočtována pouhých 19 eur/ha zemědělské půdy. Přímé platby celkem by představovaly částku 194 eur/ha zemědělské půdy, což je asi 56 % úrovně přímých plateb vyplácených zemědělcům v Německu, srovnává výši přímých plateb Jirovský.
Finanční a hospodářské krize se na českém zemědělství projevila hlubokým propadem cen, zejména mléka, obilí, řepky a masa (hovězího, vepřového, drůbežího). Zemědělští prvovýrobci prodělávají téměř na všech tržních komoditách. Vzhledem k extrémně nízkým cenám za syrové kravské mléko je celý sektor mléčného skotu ve vážném ohrožení. V České republice pokračuje rozevírání cenových nůžek. Spotřebitelské ceny potravin meziročně klesly na 97,6 %, ceny zemědělských výrobců ale až na 71,4 %, poukázal Jirovský.
Čeští zemědělci podle Jirovského usilují o to, aby společná zemědělská politika EU výrazněji přispěla k vyvedení jejich podniků z finanční a hospodářské krize a aby dále neprohlubovala rozdíly mezi zemědělci starých zemí a nových zemí EU. Usilují o to, aby v roce 2010 nebyli znevýhodnění nižší úrovní přímých plateb na hektar zemědělské půdy proti našim sousedům, například německým zemědělcům. Jak uvedl Jirovský, požadují vyplacení národních doplňkových plateb (top-up) ve výši umožněné přístupovou smlouvou, tedy do výše 77 eur, což je asi 2000 Kč/ha zemědělské půdy, to je celkem sedm miliard korun, nikoliv pouze 1,75 miliardy korun, jak je ve státním rozpočtu uvedeno. Tyto finanční prostředky jsou podle předsedy svazu nutné k udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství v rámci společného trhu EU.