Prodloužení lhůty pro žádosti je bez šancí

Senát počátkem října schválil návrh, který o pět let prodlužuje lhůtu, v níž mohou oprávnění vlastníci požádat o vydání svých majetkových podílů v předlistopadových zemědělských družstvech. Následně tento návrh dostane k projednání sněmovna a vyjádří se k němu i vláda. Všechno ale nasvědčuje tomu, že se zmíněnou právní normu prosadit nepodaří.

Původně měla lhůta pro vydání majetkových podílů vypršet v roce 1999, ale byla prodloužena o deset let, tedy do letošního roku. Se stejným návrhem jako Senát, již dříve přišel ve sněmovně také exministr zemědělství Petr Gandalovič. Sněmovna ale jeho návrh v červnu zamítla. Podle všeho ani nový, senátní návrh nemá mnoho šancí na úspěch. Jak pro náš týdeník uvedl Petr Habáň z komunikačního odboru ministerstva zemědělství návrh na prodloužení promlčecí lhůty by měl smysl pouze v případě, že by se taková právní úprava podařila do transformačního zákona zakotvit nejpozději do 1.listopadu letošního roku. „Jestliže by došlo k prodloužení této promlčecí lhůty po uvedeném datu, u některých oprávněných osob by mezitím již mohlo dojít, pokud neuzavřely s transformovaným družstvem dohodu anebo nepodaly žalobu k soudu, k promlčení jejich nároku na vypořádání majetkového podílu. Takový zákon, respektive část transformačního zákona, by znamenala zvýhodnění jedné skupiny oprávněných osob oproti jiné skupině osob se stejným majetkovým nárokem, a tím by mohlo dojít k rozporu s ústavou,“ uvedl ve stanovisku..
Ani předseda zemědělského výboru poslanecké sněmovny Jiří Papež nedává návrhu mnoho šancí a soudí, že současné složení sněmovny podle všeho neumožní zákon schválit, i když ho poslanci ODS určitě podpoří.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je v zájmu českého zemědělství, aby se tyto záležitosti kolem restitucí dokončily, a není proto dobré jejich řešení na dalších pět let odložit. „Je třeba, aby vláda udělala nějaký krok směrem k soudům, aby soudy ty nevyřešené případy vzaly jako oblast hodnou zvláštního zřetele a rychle je dosoudily. Tudy by podle mého názoru vedla cesta. Prodloužení lhůty o pět let, je však další cesta pro překupníky, pro obchodníky s restitučními podíly a pro spekulanty,“ řekl Veleba. Také předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský je přesvědčen, že prodloužení oprávněným osobám nepomůže. Ve většině případů se totiž s restituenty nevypořádaly podniky, které jsou v likvidaci. „Těmto právním osobám ani jejich oprávněným osobám, s nimiž se tyto podniky měly vyrovnat prodloužení zákona nepomůže. Pokud by se skutečně měly nároky řešit, musel by do celého procesu vstoupit stát,“ řekl Jirovský. Nevyloučil nicméně, že některým podnikům může případné prodloužení lhůty přinést problémy.
Jak pro náš týdeník uvedl Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR, která návrh dlouhodobě podporuje, existují případy, kdy by tuto novou šanci bylo možné ještě využít. „Dnes stojíme před vskutku bizarní skutečností, že stále nejsou narovnány vlastnické vztahy, že desetitisíce oprávněných osob, či spíše mnohdy už jejich potomci sedmnáct let čekají na vydání majetku v řádu desítek miliard korun. Je pak zcela pochopitelné, že obrovské sumy tohoto majetku byly v tomto „mezidobí“ využívány nejen jako podnikatelská výhoda jeho dosavadními uživateli, ale k dnešnímu dni velmi často různými cestami dočista rozkradeny,“ uvedl. Dodal však, že skoro většina neuspokojených vlastníků transformačních podílů si za stávající situaci v podstatě může sama anebo ji nepřímo napomohla. „V lepším případě svou důvěřivostí či leností. V tom horším případě pak svým zcela účelovým jednáním a nereálným očekáváním, kdy ponechala své majetky v JZD...Dá se proto předpokládat, že i když bude lhůta prodloužena, tak opět ti, kdo dosud na něco čekali, budou čekat dál a ten, kdo se o to skutečně zajímal, svou situaci již dávno řešil. Nehodného dlužníka dal k soudu, a tak promlčecí lhůtu zastavil,“ uzavřel Šebek.