Současnou krizi pociťují i vinaři

Vinaři na jižní Moravě zaznamenali kvůli krizi propad prodejů vín, především ve střední a vyšší cenové kategorii. Lidé mají naopak vyšší zájem o levnější jakostní vína. Pokles prodeje kvalitnějších přívlastkových vín je zřejmý především v gastronomii. Někteří vinaři hlásí za letošní rok až 50procentní pokles prodeje těchto vín do restaurací.

Asi pětinový pokles obratu v gastronomii přiznal i ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Restaurace přitom odeberou každoročně zhruba třetinu produkce firmy. "V meziročním srovnání ale máme prodeje stejné, zvýšily se totiž naopak prodeje v řetězcích i přes přímý prodej. Je ale pravda, že lidé šetří a na odbyt jdou více levnější vína," řekl Vajčner.
David Šťastný z Vinných sklepů Valtice odhadl pokles prodeje přívlastkových vín na osm procent. Stejně jako u Znovínu ale objem prodeje vyrovnal vyšší zájem o levnější jakostní vína. Současná situace tak nahrává dovozcům, kteří se zaměřují právě na nejlevnější stolní a jakostní zahraniční vína. Podle odborníků místní podmínky pěstitelům neumožňují v této kategorii vín cenově konkurovat výrobcům z jižních zemí. Většina tuzemských vinařů se proto v posledních letech zaměřuje na výrobu vín s vyšší přidanou hodnotou.
Podle vinařského odborníka Eduarda Postbiegla z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity je ale možné, že restaurace odběr přívlastkových vín příliš nesnížily, ale že pouze přestaly odebírat od velkých výrobců a vsadily na vína od malopěstitelů.
Spotřeba vína u nás v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale ČR zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů. Tuzemské vinice zaujímají zhruba 19 200 hektarů a domácí produkce vína vloni dosáhla rekordních 820 tisíc hektolitrů. Podle odhadu Svazu vinařů ČR by letos mohla vzrůst až na 840 tisíc hektolitrů.