Brusel rezignuje na biotechnologie

Každoročně pořádá americká ambasáda seminář k biotechnologiím orientovaný zejména na geneticky modifikované plodiny. Rok za rokem na něm zaznívají příspěvky popisující klady těchto plodin a zároveň kritika jejich pomalého schvalování Bruselem i hysterického odmítání některými členskými zeměmi unie. Rostou obavy krmivářů závislých na dovozu surovin ze zahraničí. A stále hlasitěji se ozývá otázka: Proč si unie platí Evropský úřad pro bezpečnost potravin, když se neřídí jeho stanoviskem?

Biotechnologie má podle Mary Thompsonové-Jonesové velký potenciál. Rýsuje se nová generace plodin, které se mohou přizpůsobit různým klimatickým podmínkám. Nebude tedy zapotřebí vozit potraviny do dnes klimaticky nevhodných míst postižených například suchem, ale díky novým geneticky modifikovaným (GM) plodinám je bude možné vyprodukovat přímo na místě. Se suchem přitom nebojuje jen Afrika, ale jeho důsledky pociťuje i třeba Kalifornie, projevuje se také v evropských středomořských státech a s rozvíjejícími se klimatickými změnami jej stále více budou pociťovat i severněji ležící evropské země.
Nerovné podmínky V EU je zemědělství méně produktivní a není inovativní. „Zemědělci nemají stejné hrací pole,“ konstatovala velvyslankyně s poukázáním nejen na nerovné dotační podmínky mezi původními a novými členskými státy, ale na postoj Bruselu i jednotlivých zemí unie ke GM plodinám. Ty přitom, jak uvedla, na světě pěstuje 13,3 milionů farmářů z 25 zemí světa na 125 milionech hektarů. To představuje zhruba osm procent obdělávané půdy. Kritizovala zejména tzv. nulovou toleranci, tj. že GM plodiny, které jsou schválené a běžně se roky pěstují ve světě, ale nepovolené pro jednotný trh unie, nesmějí být v zásilce konvenčních či GM plodin vůbec přítomny. „Můžete být zranitelní, protože z tohoto důvodu nemusí být do unie vpuštěna krmiva,“ varovala s tím, že dopady pocítí živočišná výroba unie, mlékárenství i masný průmysl.
Jsme pro zavádění GMO Na devět miliard by se z dnešních 6,8 miliardy měl do roku 2050 rozrůst počet obyvatel zeměkoule. Přitom denně na celém světě ubývá zhruba 10 800 hektarů orné půdy a jen u nás je to 14,5 hektaru, upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Kromě faktického úbytku půdy kvůli stavbám sídlišť, průmyslových objektů, logistických center či dopraví sítě, mizí zemědělsky využitelná půda také erozí, salinizací a jinou degradací. Jak dál uvedl, neodvratně také ubývají energetické zdroje. Bod zlomu může nastat v blízké budoucnosti, přitom se však energetická spotřeba stále zvyšuje. Roste také nepotravinářské využití zemědělské produkce. Zajištění zdrojů ze zemědělství je možné, ale konvenční zemědělství toho není schopné. „Jsme jednoznačně pro zavádění GM organismů. Jde o celosvětový zájem a situace mimo Evropskou unii to potvrzuje,“ prohlásil Veleba. „Čím víc se používá rozumných argumentů, tím více země jako je Itálie, Rakousko a Řecko hystericky reagují,“ popsal situaci ve vedení evropské zemědělské organizace COPA, jejímž je viceprezidentem. O tom, co GM plodiny dokážou, se Veleba přesvědčil na nedávné návštěvě v USA. „EU vlak ujíždí, či spíše ujel,“ konstatoval. „Kolik bude stát kukuřice v EU, až bruselští politici ustoupí ve Světové obchodní organizaci (WTO), a co my zemědělci pak budeme dělat?,“ otázal se. „EU jde cestou podpory těch nejmenších zemědělců, cestou přehnaného environmentalismu a byrokracie a pokud se nám to nepovede změnit, budeme mít velké problémy,“ varoval Veleba.
Nejrůznější možnosti
Aby se nakrmil rostoucí počet obyvatel, bude třeba do roku 2050 vyrobit dvojnásobné množství potravin. Přitom více než 90 procent lidí bude žít v rozvojovém světě, doplnil Jack Bobo z ministerstva zahraničních věcí USA. „Nyní jsme viděli, jakou destabilizaci přinesla potravinová krize,“ poukázal na nedávnou dobu prudkého růstu cen zemědělských komodit. Zemědělství podle něj přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů 30 procenty, do vodních zdrojů se z něj dostávají zbytky pesticidů i hnojiv. Je proto třeba věnovat se výstupům z hospodaření. To vše je součástí celosvětových výzev, které biotechnologie mohou pomoci vyřešit. Mohou zvednout výnosy plodin, snížit množství používaných pesticidů i herbicidů, dokáží se vyrovnat s nepříznivými klimatickými i půdními podmínkami, mohou se přizpůsobit i suchu. Biotechnologie však mohou i zlepšit výživové (nutriční) vlastnosti plodin, a to nejen třeba vyšším podílem bílkovin, či jiných v nich přirozeně přítomných živin, ale díky vloženému genu mohou produkovat vitaminy či jiné látky, které pro původní rostlinu nebyly typické. Vložené geny mohou také zvýšit energetické využití GM rostlin. Životnímu prostředí mohou prospět i biotechnologie, jejichž výsledkem je třeba hnůj s nižším obsahem fosforu.
Biotechnologie nejsou podle Boba jediných řešením všech problémů a výzev, které před zemědělstvím stojí, ale rozhodně jednou z možností.
Obrana Bruselu Bobo se zastal unie kritizované za postoj ke GM organismům. Jak vysvětlil, je to právě EU, která ročně dováží za miliardy dolarů krmiva z GM plodin a šest z 25 zemí, jež na světě tyto plodiny pěstují, jsou jejími členy. Unie tedy podle něj nezaostává, ale je pomalá ve svých rozhodnutích. Zatímco se nové GM plodiny ve světě, zejména v USA dávno pěstují, v unii teprve běží povolovací proces. Ten netrvá týdny nebo měsíce, ale většinou roky. Výsledkem je asymetrické schvalování, které podle Boba stojí ročně nemalé peníze. Jen u sóji jde o miliardy ztrát z dovozu. Nepříjemné podle Boba je, že i některé rozvojové země, které se potýkají s nedostatkem potravin, po vzoru unie odmítají dovoz GM plodin. Obávají se, že po čase, až se opět zmůžou a budou moci exportovat, unie se bude bát od nich kupovat obilí, protože kdysi přijaly potravinovou pomoc, v níž byly GM plodiny. Bobo zdůraznil, že je třeba, aby se unie opravdu řídila stanovisky Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), protože jinak se zpochybňuje rozhodnutí jakýchkoliv odborných orgánů. Narážel tím na skutečnost, že nové odrůdy GM plodin nejprve posoudí z hlediska bezpečnosti EFSA. Její kladné stanovisko však není podstatné, protože v příslušném výboru i v radě ministrů zemědělství, které plodinu schvalují pro používání nebo pěstování v unii, se bere v úvahu zejména politické hledisko. Nakonec většinou Evropská komise využije své pravomoci a odrůdu schválí, celý postup se však neúnosně prodlužuje.
Nemůžeme si dovolit nevědecký přístup
„Pokud se nezmění přístup EU ke GM plodinám, bude to mít dopady na krmiva a na celou ekonomiku,“ prohlásil Jiří Zedník, výkonný ředitel Českomoravského sdružení zemědělského zásobování a nákupu. Jak vysvětlil, dnes jsou krmiva z GM plodin rozhodující. Nejde přitom jen o obilí, šroty z něj nebo z olejnin, ale také o výpalky odpadající ze stále rostoucí produkce bioetanolu, gluten apod. Krmivo se na nákladech živočišné výroby podílí 60 procenty. „Pokud chceme, aby živočišná výroba byla konkurenceschopná, nemůžeme si nadále dovolit nevědecký přístup,“ prohlásil Zedník. Biotechnologie aplikované na produkci surovin pro krmiva podle něj zlepšují zastoupení a obsah živin, snižují riziko výskytu reziduí pesticidů a mykotoxinů. Zedník přitom upozornil na záměr sledovat obsahy pesticidů v krmivech. Šroty z GM sóji jsou také levnější než šroty GM-free (GM odrůdy neobsahujících) plodin. Jak Zedník uvedl, Evropskou federaci výrobců krmiv, jíž je jeho organizace členem, velice trápí nejednotnost přístupu zemí EU ke GM plodinám. „Proč si platíme EFSA, když jeho závěry nejsou respektované?“ nadhodil otázku. Kritizoval i to, že unie na jednu stranu mluví o konkurenceschopnosti a vyjmenovává výzvy, které jsou před společnou zemědělskou politikou: „A nejednou titíž lidé, kteří pro tyto věci horují, přispívají k tomu, že se konkurenceschopnost snižuje a vytvářejí se komplikace.“ Nikomu také nevadí, že se na trh unie dovážejí živočišné produkty ze zvířat krmených GM plodinami či přípravky z nich. Na to legislativa unie nepamatuje, zlobí se Zedník.
Odmítnuté tisíce tun krmiv
Největším problémem je nulová tolerance GM odrůd v unii neschválených. Je otázka, zda je vůbec technicky dosažitelné, aby nedošlo k příměsím neschválených GM plodin ve schválených odrůdách nebo v konvenční produkci. „Viděl někdo námořní loď, viděl příčné nosníky?“ nadhodil dotaz s tím, že je těžko možné, aby někdo tyto prostory vymetal koštětem tak, aby ani zrnko, bob či prášek v nich nezůstal. Pokud nebude nulová tolerance odstraněna, je nutné vyrábět, dopravovat a skladovat krmiva za stejně náročných podmínek jako léčiva, což samozřejmě náklady na ně zvyšuje. Jak uvedl, členové Evropské krmivářské federace proto přistoupili ke koordinované akci, jejímž cílem je alespoň vrátit hranici obsahu příměsí nepovolených GM odrůd v unii na 0,5 procenta. Oslovili své ministry zemědělství a vysvětlili jim, co a proč požadují. Obrátili se i na domácí organizace producentů. Jak Zedník uvedl, od českého ministra zemědělství Jaroslava Šebesty a také agrární i potravinářské komory se našim krmivářům dostalo jednoznačné podpory. Podobný přístup jako ČR má k této problematice i Velká Británie, Nizozemsko, Dánsko, Belgie. Španělsko, Portugalsko a Rumunsko. Bylo by třeba, aby se přidaly ještě spíše „mlčící“ státy, jako jsou podle Zedníka třeba severské a pobaltské země či Maďarsko. Jak Zedník uvedl, současná Evropská komise reagovala s tím, že tuto iniciativu vítá. Řešení však není možné dříve, než bude jmenovaná nová komise.
V evropských přístavech je 200 000 tun sójových bobů a šrotů, jejichž vykládku úřady zakázaly. Obchodníci proto už ztrácejí zájem vozit tyto komodity do Evropy, zvlášť, když rostou importní možnosti na čínský trh. Argentina, odkud se tyto komodity do unie také vozí, má velice nízké zásoby a další sklizeň bude až v březnu příštího roku. Je velice vážná obava, že cena sójových bobů a šrotů půjde nahoru, a potáhne za sebou ceny krmných směsí, varuje Zedník s tím, že zdražení zasáhne ekonomiku chovu drůbeže i prasat. Celá unie je v produkci sóji soběstačná z 22 procent, v ČR je to jen z 6,29 procenta. Sója je však i důležitou surovinou tukového průmyslu. Úhrnný dopad problémům v dovozu sóji na celou unii od října letošního roku do příštího března odhadl Zedník na 3,5 až pět miliard eur. „Přál bych si aby politici měli nejen politickou odpovědnost, ale i ekonomickou, oni i jejich státy,“ hořce prohlásil Zedník.
Souvislost s ekologií Jedině vysokoproduktivní zemědělství může zachovat na planetě původní divokou přírodu prohlásil Collin Merritt z firmy Monsanto. Pokud by se totiž měl nárůst potřeby potravin pokrýt jen z konvenčních odrůd, bylo by zapotřebí radikálně rozšířit výměru obdělávané půdy a také zvýšit přísun spotřebu vody v zemědělství. Průměrný světový výnos obilí vzrostl o 0,58 procent v osmdesátých letech minulého století, o 2,36 procent v devadesátých letech a o 1,66 procenta od roku 2000. Pokud by se měla produkce obilí do roku 2030 zdvojnásobit, musel by se výnos každoročně zvyšovat o 2,34 procenta, což u konvenčních plodin není možné.
Co všechno již dnes moderní biotechnologie umožňují? Kromě plodin se zvýšenou produkcí i v době sucha i třeba olejniny s větším obsahem nutričně prospěšných omega tři mastných kyselin, jejichž hlavním zdrojem je dnes rybí tuk. Mimo odrůd s odolností proti zavíječi kukuřičnému vznikají GM odrůdy, které vzdorují nově se i v našich podmínkách šířícímu bázlivci kukuřičnému. Firma je přesvědčena, že do roku 2030 dokáže výnosy některých plodin minimálně zdvojnásobit.
Hodnocení rizika Podle Jaroslava Drobníka z Univerzity Karlovy a organizace Biotrin, by se při hodnocení rizika, které je pro schvalování nových GM odrůd pro trh unie či pro pěstování v ní nutné, mělo vzít v úvahu také riziko plynoucí z toho, že odrůda schválena nebude.
K otázce GM plodin přispěli naši vědci letos publikovanou bílou knihou. Shrnuje jejich dosavadní zkušenosti s pěstováním a využíváním těchto plodin a výsledky pokusů s nimi. O publikaci jsme podrobně informovali i v Zemědělci.
Zkušenosti z praxe
Kromě farmáře z USA a Jihoafrické republiky, kteří mají s pěstováním GM plodin dlouholeté dobré zkušenosti, se s připomínkami ozvali i čeští zemědělci. Chemická obrana proti zavíječi kukuřičnému je podle nich problematická, protože je nutné jej zasáhnout dokud nakladená vajíčka a z nich vylíhnuté housenky jsou ještě na povrchu stonku. Pokud se již housenky zavrtají do stonku, je postřik neúčinný. Z tohoto hlediska je pěstování Bt kukuřice výhodou. Na druhé straně podnik, který sám nemá živočišnou výrobu, aby produkci této kukuřice zkrmil, naráží na obtíže při jejím prodeji i skladování. Vše musí být oddělené, aby se nesmísila s konvenčními plodinami. I podnik s velkou živočišnou výrobou nevidí pěstování GM kukuřice příliš optimisticky. Izolační vzdálenosti a různá hlášení ztěžují život a navíc při současných cenách kukuřice je GM osivo příliš drahé a nepřináší zemědělci požadovaný prospěch.
Pavel Krajča z Plemenářských služeb, a. s., Otrokovice si pěstování Bt-kukuřice v oblasti silně napadené zavíječem kukuřičným chválí. Odpadly problémy s hlídáním vhodné doby pro postřik, snížilo se napadení palic plísněmi, a tedy i obsah mykotoxinů. Vlivu Bt kukuřice připisuje i nižší úhyn telat ve výkrmu. „Přál bych si, aby politici EU popřáli sluch také těm, kteří tyto plodiny pěstují,“ prohlásil s tím, že se bojí, aby i u nás nedošlo k dodatečnému zákazu GM plodin, jako tomu bylo před časem ve Francii.