Situace chovatelů dojnic se nelepší. Zásadní řešení musí přijmout Evropská komise. Možnou cestou by byla i minimální cena, kterou mají stanovenou další dvě kvótami svázané komodity - bramborový škrob a cukrovka. Naši zemědělci stále ostřeji pociťují rozdíly ve srovnání s původní evropskou patnáctkou, a to nejen v úrovni dotací, ale i ve způsobu jejich přidělování. Plné dorovnání dotací prostřednictvím národní podpory top-up pro příští rok zatím naráží na tvrdá jednání o rozpočtu.
Zvýšení podpor pro zemědělské pojištění z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu o polovinu, dofinancování podpory na likvidaci kadáverů ve výši šest korun na kilogram, zavedení programu podpory na kontrolu užitkovosti v úhradou 70 procent nákladů, zvýšení prostředků pro spolufinancování Programu rozvoje venkova (PRV) z jedné na 2,4 miliardy korun a hlavně dorovnání národních plateb top-up z doposud stanovené částky 1,5 na sedm až 7,2 miliardy korun a změnit jejich přidělování ve prospěch podpory dojnic – to jsou některé z požadavků, které zazněly v příspěvku Miroslava Jirovského, předsedy Zemědělského svazu ČR, v uplynulém týdnu na semináři pořádaném touto organizací ve Žďáru nad Sázavou. Na úrovni unie by chtěl svaz prosadit minimální cenu syrového mléka na 0,29 eur za kilogram a snížení mléčných kvót o pět procent. Podle Jirovského je třeba zabránit přesunu kvót mezi členskými státy a také postihu jednotlivých farmářů za překročení přiděleného množství produkce. Stejně jako Němcům i nám by měl Brusel umožnit založení záchranného mléčného fondu. Po roce 2013 by společná zemědělská politika (SZP) měla zajišťovat rovné podmínky, včetně pravidel pro přímé platby. Našim chovatelům by pomohla i platba na welfare dojnic z PRV, finance uvolňované díky čl. 68 nařízení č. 73/2009 a také peníze z tzv. Barrosova balíčku.
Požadavek zemědělců na plné dorovnání plateb prostřednictví top-up pro příští rok podpořil i europoslanec Hynek Fajmon s tím, že by naši zemědělci konečně měli šanci dostat se na slíbenou úroveň roku 2013. O top-up se vždycky bojovalo. Podle předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislava Skopala budou i nyní poslanci hledat řešení, které bude přijatelné pro všechny. Možnost navýšení prostředků pro top-up o dalších 1,5 mld Kč pro příští rok připustil vrchní ředitel sekce zemědělských komodit ministerstva zemědělství Miloš Lukášek. Odmítl, že se ministerstvo za svou nečinnost vymlouvá na Brusel. Poukázal na případ Francie, od níž unie požaduje vrátit neoprávněně přidělené prostředky ve výši 1,5 mld. Kč, a to nikoliv od státu, ale přímo od zemědělců. ČR již podle něj informovalo Evropskou komisi, že na základě čl. 68 chce v roce 2010 a 2011 dát 3,5 procenta prostředků na chov dojnic, což by mělo ročně představovat 800 milionů korun.
Žádná profesní skupina ani žádná ekonomická oblast nepocítila podle Jirovského tak intenzivně jako zemědělci nerovnost podmínek po vstupu do Evropské unie. Do zemědělství šlo sice z EU za pět let 73 miliard korun, ale ty bylo nutné investovat do plnění požadavků Bruselu a na vyhovění podmínkám cross compliance. Letos padnou dotace na vyrovnání propadu cen. Nečerpané finance na přímé platby mohou státy EU-15 použít podle svých potřeb již v letos, zatímco EU-12 až napřesrok. Z tzv. Barrosova balíčku se vytratilo téměř půl miliardy eur, tj. třetina prostředků. Naši zemědělci se v unii nedočkali stabilních podmínek, ale dostali se do ní v době rozbíhajících se reforem a uvolňování trhu a jeho otevírání se globální konkurenci. To nejvíce poškodilo právě farmáře nových zemí, kteří kvůli restitucím a transformaci neměli vytvořené žádné rezervy. Výsledkem je radikální pokles zejména živočišné výroby – například stavy prasat poklesy o více než 40 procent, zmenšila se však i výměra některých plodin, zejména cukrovky, brambor či zeleniny. Roste plocha trvalých travních porostů, ale potřeba objemného krmiva, ale i krmného obilí klesá. Nejzávažněji je postižen sektor mléka. Letošní propad tržeb v něm odhadl Jirovský na šest miliard korun.
Šanci na přežití této doby „nejsložitější od transformace“ mají zemědělci jen tehdy, když budou jednotní, konstatoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, který požaduje urychlené vypracování koncepce na záchranu zemědělství, nikoliv však rozvoje venkova. S potřebou koncepce souhlasí Jirovský i senátor Jan Hajda. Ten by ji však raději viděl rozpracovanou na regiony.
Účastníky semináře rozladila na poslední chvíli omluvená neúčast ministra Jakuba Šebesty i náměstka pro komodity Stanislava Kozáka. „Ví ministr, že zemědělci prodávají mléko v tísni za nápadně nevýhodných podmínek?“ zazněl dotaz z auditoria. Podle tiskového mluvčího ministerstva Petra Vorlíčka ministrovi i náměstkovi nedovolila jet na seminář jednání o rozpočtu na příští rok.
