Varovná hlášení jsme posílali i my

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) je jedním z hlavních nástrojů bezpečnosti potravin v Evropské unii. Při příležitosti třicátého výročí jeho činnosti i vydání souhrnné zprávy za loňské rok jsme o něm podrobněji informovali v Zemědělci i na stránkách Agrowebu. Protože Česká republika je aktivním článkem systému, podíváme se nyní blíže na to, jak jsme loni k jeho práci přispěli my.

 „Za třicet roků své existence prodělal systém mnoho změn, zejména jej ovlivnil rozvoj rozvoj komunikačních sítí i rozšíření Evropské unie, připomíná tisková mluvčí Státní zemědělská a potravinářská inspekce Martina Šmídtová s tím, že základní princip RASFF zůstal po celou dobu stejný. „Státy, které jsou na něj napojeny, si jeho prostřednictvím vyměňují informace o nebezpečných potravinách, ale i krmivech na evropském trhu. Když jeden ze členů sítě zjistí na svém území nebezpečnou potravinu a existuje byť jen podezření, že byla distribuována do jiné země, musí o tom neprodleně tuto zemi prostřednictvím systému informovat. Orgán takové země pak může včas přijmout nezbytná opatření, aby ochránil zdraví svých obyvatel,“ přiblížila princip funkce systému Šmídtová. Právě Státní zemědělská a potravinářská inspekce (ZSPI), jíž je tiskovou mluvčí, je národním kontaktním místem systému RASFF v ČR. A jak práce kontaktního místa vypadá v praxi? „Pracovnice Národního kontaktního místa přijímají varovná oznámení od ostatních členských zemí a naopak odesílají oznámení o případech, které zjistily dozorové orgány na českém trhu. Národní kontaktní místo funguje nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně, včetně víkendů a státních svátků. SZPI zároveň sama do systému přispívá,“ vysvětlila mluvčí.
Jak Šmídtová dále uvedla, koni se ČR týkalo 118 oznámení, 64 procent z nich řešila právě SZPI. „Oznámení se týkala například nadlimitního obsahu pesticidů v ovoci a zelenině, cukrovinek s nedeklarovaným alergeny nebo suchých skořápkových plodů s aflatoxiny. SZPI ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel také zadržela čtyři dodávky nebezpečné potraviny ještě před propuštěním na evropský trh. Jednalo se například o arašídy, u nichž byl prokázán zvýšený výskyt aflatoxinů, nebo o želé cukrovinky z Vietnamu, při jejichž konzumaci hroziloí riziko zadušení,“ přiblížila Šmídtová.
Letos inspekce SZPI řešila již 52 přijatých oznámení. Její vlastní kontrolní zjištění se stala podkladem pro 21 odeslaných oznámení. „SZPI tak například varovala před doplňky stravy, které obsahovaly látky určené pouze pro schválená léčiva, nebo před nebezpečnými žvýkačkami, jež měly údajně podporovat erekci. Kromě toho již bylo na hranicích zadrženo pět dodávek nebezpečných potravin - například mandlí a arašídů s aflatoxiny nebo plesnivých rozinek.