Jih Moravy čeká extrémní počasí

V důsledku stále proměnlivějšího počasí se podnebí jižní Moravy stává méně příznivé pro zemědělství. V příštích letech přibude teplotních extrémů a přibude tropických dnů, což při srovnatelném množství srážek přinese větší sucho. Na konferenci o změnách klimatu, která byla součástí Jihomoravských dožínek, to minulý týden na brněnském výstavišti řekl šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský.

Na jihu Moravy se nachází 98 procent tuzemských vinic a sklidí se tam třetina veškeré kukuřice. Region je také druhou největší obilnicí v zemi, větší osevní plochu má už jen Středočeský kraj. Mezi významné plodiny patří také řepka olejná nebo cukrovka. Z jihu Moravy pochází kolem 80 procent tuzemských meruněk a broskví. Nachází se tam více než třetina veškerých ovocných sadů.
"Z vědeckých analýz vyplývá, že extrémy počasí budou četnější. Přibude extrémně teplých dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia. Srážek bude zhruba stejně, ale spíše bouřkového charakteru. V posledních letech se navíc období s největšími srážkami přesouvá z července na červen, o prázdninách jsou přitom nejvyšší teploty, a půda tak bude ztrácet vodu," řekl Rožnovský.
Budoucí vývoj počasí plný extrémů podle něj dobře popisuje letošní rok. Na počátku bylo počasí mimořádně suché a pro zemědělce nepříznivé. Na jihu Moravy například v březnu nepršelo skoro 40 dnů. V červnu a červenci přišly naopak nadprůměrné srážky, kdy místy spadlo až 180 milimetrů vody za hodinu a na mnoha místech v zemi přišly povodně. Přívalové bouřky navíc často doprovázelo krupobití, které pěstitelům zničilo celou úrodu.
Lepší podmínky pro zemědělce proto v budoucnu nabídnou vyšší polohy v oblasti střední Moravy, kde k takovým extrémům nebude docházet tak často. "Letošní výsledky žní to jenom dokládají. Jihomoravský kraj, tradiční zemědělský region, je ve srovnání výnosů obilovin a řepky na posledním místě. Nejlepší výsledky v regionu mají přitom výše položené okresy Blansko a Vyškov, nejhorší naopak Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko," řekl šéf jihomoravské Agrární komory Václav Hlaváček.
Kritický nedostatek vody na jaře, přívalové deště s krupobitím a vysoké teploty v létě se podle Rožnovského budou v příštích letech opakovat. "Odhadujeme, že do konce století se průměrná teplota zvýší o dva až tři stupně Celsia. Mnohem větším problémem než teplota, se kterou si rostliny poradí, ale bude nedostatek vody v krajině," řekl Rožnovský. Přívalové deště z vysušeného zemského povrchu rychle stečou a rostlinám téměř žádnou vláhu nepřináší.
Podle Hlaváčka je proto nutné vytvořit retenční nádrže na zachycení vody v krajině a jejímu opětovnému využití. "Do budoucnosti je potřeba počítat i s novými typy plodin. Jedna z možných cest je dát větší prostor geneticky modifikovaným rostlinám, které jsou dnes už prokazatelně schopny lépe se vypořádat s teplotními i srážkovými výkyvy," řekl Hlaváček.