Evropa u mléka zaspala

Dlouhodobě nízké výkupní ceny kravského mléka potápějí živočišnou výrobu nejen u nás, ale v celé Evropské unii. O tom, jaké jsou příčiny krize na trhu mléka a co proti ní dělat, hovořili minulý týden u Kulatého stolu našeho týdeníku členové Poradního sboru pro zemědělství, jehož vznik počátkem letošního roku iniciovalo našem vydavatelství.

Odborníci se jednoznačně shodují v tom, že prvotní příčinou krize sektoru je pozdní a neadekvátní reakce Evropské komise v loňském roce, která vedla k nebývalému růstu zásob a nadprodukci mléka a mléčných výrobků v celé unii. Stejně tak byli zajedno i v tom, že řešení této krize musí opět přijít z Bruselu, protože samotní chovatelé ani jednotlivé státy ji vyřešit nemohou.
Podle náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka musíme příčinu současných nízkých cen hledat už v roce 2007, kdy narostla cena mléka a mléčných výrobků na světových trzích. Právě kvůli takto vysokým nákupním cenám Evropská komise nespustila svoje opatření na společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Pro rok 2008 tedy nebyly zahájeny intervenční nákupy, ani podpora soukromého skladování či subvencování exportu do třetích zemí. Tím enormě narostly u producentů mléčných výrobků a mléka zásoby a v okamžiku, kdy komise rozhodla o spuštění těchto mechanismů pro rok 2009, již bylo pozdě a propad cen pokračoval, uvedl Kozák
Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec je přesvědčen, že za růstem cen v roce 2007 bylo spekulativní jednání. V polovině roku 2007 se ale, jak řekl, již situace vyjasňovala a komise tedy měla dost času reagovat, což neudělala. S tím souhlasí i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, který soudí, že problém zhoršil i nárůst produkce mléka na Novém Zélandě, v Austrálii a Argentině. „Tím, že v dané situaci EU zrušila podporu exportu, klesl její podíl na trhu s mléčnými výrobky zhruba o 40 procent,“ řekl s tím, že Evropa selhala a problém přesunula na jednotlivé státy.
Podle Pavla Novotného z Agrární komory ČR však v současné mléčné krizi nejde jen o světový kapitál a těžkopádnou unii. „Co nám nejvíce chybí, je jakákoliv koncepce zemědělství,“ řekl a dodal, že na vině jsou i samotní zemědělci, a to zejména svojí neochotou sdružovat se. Konstatoval také, že nerovnováhu v podpoře mléčného skotu u nás a ve starých členských zemích, je dána rozdílným způsobem vyplácení přímých plateb a je nezbytné vyjednat srovnatelné podmínky. Také Jindřich Kvapilík z Výzkumného ústavu živočišné výroby označil jako příčinou krize, kromě pozdní reakce EU, také rozdíly v zásadách společné zemědělské politiky unie, kdy je cena mléka v původních členských státech dotována daleko více než v novým členských zemích. Dalším negativním faktorem je pak podle něj relativně malá podpora domácí spotřeby mléka. Kvapilík konstatoval, že při současných cenách kolem 5,80 Kč/l ztrácí většina chovatelů asi tři koruny na litru mléka, a i když zmobilizují všechny rezervy, mohou na litru ušetřit maximálně korunu, více ne
Stejné stanovisko má i ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu Josef Kučera. Podle něj se již v dobrých chovech provedla nezbytná opatření k redukci nákladů. „Chovatelé ale nemohou nést celou tíhu problému. Na tahu je teď Evropská unie, respektive zásahy do nástrojů řízení trhu s mlékem,“ řekl Kučera. S tím souhlasí i ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu Jiří Motyčka, který však vidí ještě jednu cestu k úsporám v chovech, a to omezení veterinárních výdajů.
Podle náměstka Kozáka by skutečným řešením mléčné krize bylo snížit v rámci EU produkční kvóty mléka o pět procent. Nicméně, jak řekl, k takovému kroku zatím není v unii politická vůle. Řešením ale není ani zbavit se dojného skotu. „Je třeba zachovat zdravý selský rozum a zatnout zuby. Věřím že řešení se nakonec najde, protože ta krize není jenom česká ale je celoevropská. Osobně věřím, že se v průběhu roku 2010 začne v ceně mléka blýskat na lepší časy,“ řekl náměstek.