V agrárním obchodě vede Evropská unie

Navzdory poslednímu vývoji na světových trzích zůstává Evropská unie hlavním aktérem globálního agrárního obchodu. V importu předstihla USA a od roku 2003 je hlavním exportérem zemědělských a potravinářských výrobků. Oba hlavní hráči – unie a USA však postupně své podíly ztrácejí, protože další exportní země – zejména Brazílie – svůj vývoz na světové trhy rychle zvyšují. O situaci na globálním trhu agrárních komodit referuje z pohledu Evropské unie zpráva Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise vydaná letos v červenci.

Jak zmíněná zpráva Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) konstatuje, vysoké ceny, na něž se agrární komodity vyšplhaly v uplynulých letech, se promítly do skokového nárůstu hodnoty vývozu těch zemí, na jejichž exportu se toto zboží podílí velkou měrou. Například hodnota agrárního vývozu Brazílie vzrostla o 60 procent a Argentiny o 80 procent. Výrazně se tato skutečnost podepsala i na hodnotě agrárního exportu USA – zatímco v roce 2005 činila méně než čtyři miliardy dolarů, o tři roky později již překročila 35 miliard dolarů. Evropská unie tak radikální nárůst nezaznamenala. Důvodem je skutečnost, že kolem dvou třetin jejího agrárního exportu tvoří zpracované výrobky (finální potraviny – sýry apod.), na jejichž ceny nemělo zdražení komodit velký vliv.
Do obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky zasáhla i probíhající ekonomická krize. V USA se recese projevila již v roce 2008. Důsledkem byl pokles importu EU do tohoto teritoria. Místo do USA směřoval agrární export unie spíše do Ruska, které se stalo jejím největším odbytištěm tohoto druhu produkce.
Kromě kolísání cen se do hodnoty agrárního obchodu, zejména s USA samozřejmě promítají i aktuální kurzy měn, hlavně eura vůči dolaru.
Největší exportér
Unie v roce 2003 předběhla USA a stala se největším agrárním exportérem na světě. Do roku 2007 převyšoval její export vývoz z USA o šest až 13 miliard dolarů. Loni se hodnoty vývozu obou zemí značně přiblížily. Unie sice zůstala nadále na čele se 122 miliardami dolarů, USA ji však se 121,7 miliardy dolarů téměř dohnaly. Během poslední dekády se v exportu odrazilo i posilování eura vůči dolaru.
Přestože se globální vývoz zvyšuje – mezi roku 2000 a 2007 se zvedl téměř o 40 procent, dva největší exportéři – EU a USA – svůj podíl na světovém trhu pomalu ztrácejí. Podíl unie na světovém agrárním obchodě dosáhl v roce 2007 zhruba 17 procent, v roce 2000 to bylo 19 procent. Podobně podíl USA se snížil ve stejné době z 21,5 procenta na méně než 17 procent. O své místo na slunci se derou noví hráči, a to zejména některé rozvíjející se státy, například Brazílie, která se dostala s osmi procenty na třetí pozici, či Argentina. Ta zaujala pátou příčku za Kanadou.
Na špičce i v importu
S dovozem agrárního zboží v průměru za 107 miliard dolarů v letech 2006 až 2008 a pětinou světového importu je EU také největším světovým importérem. Za ní se umístily USA se 14 procenty. Na druhém jsou Japonci, jejichž podíl však klesl z 12 procent v roce 2000 na osm procent v roce 2007. Za Japonsko nyní se řadí Čína. Množství zemědělských a potravinářských výrobků, které dováží, se od průměru let 1999 až 2000 do roku 2008 skoro zpětinásobilo. Rychle roste také agrární dovoz do Ruska, které je v importech tohoto zboží na pátém místě. Šestou příčku má Kanada.
Přestože hmotnost importu do unie vzrostla jen o 17 procent, kvůli vysoké ceně se jeho hodnota zvedla o 83 procent.
Daleko větší skok v peněžním vyjádření importu než unie však měly rozvíjející se ekonomiky. Například hodnota dovozu do Číny zaznamenala během dvou uplynulých let 85procentní nárůst.
V roce 2007 se také EU stala poprvé čistým importérem cukru, a to ve hmotnostním vyjádření.
Unie má deficit Agrární obchodní bilance unie byla dříve více méně vyrovnaná, spíše s malým schodkem. V letech 2005 a 2006 byla hodnota exportu o něco málo vyšší než importu. V roce 2007 se unie opět stala čistým importérem, a to hlavně kvůli růstu cen dovážených komodit. Záporné saldo činilo dvě a půl miliardy dolarů. Nepříznivý trend pokračoval i v následujícím roce, kdy se záporné saldo agrárního obchodu unie prohloubilo na 4,7 miliardy eur. Zde se vraťme k vysvětlení v úvodu tohoto článku: Zatímco ceny zemědělských komodit prudce rostly, ceny zpracovaných potravin, které tvoří většinu vývozu z unie se radikálně nezvýšily, spíše stagnovaly. Na růstu deficitu obchodu se nejvíce podepsal dovoz sóji a šrotů z ní, řepky či rostlinných olejů.
Ve vývozu dominovalo zejména víno
V agrárním zboží vyváženém z unie dominují hotové zpracované výrobky (v roce 2008 tvořily 67 procent). Pokud vezmeme v úvahu průměr z let 2006 až 2008, pak největší hodnotu exportu z unie dosáhlo víno – asi 4,3 miliardy eur, látky vonné a chuťové – přes tři mld. eur, potravinové přípravky – také za více než tři mld. eur, dodávky potravin do lodí a letadel – více než 2,7 mld. eur, whisky– téměř 2,7 mld. eur, pivo téměř dvě mld. eur, vepřové maso – více než 1,8 mld. eur, sýry – téměř 1,8 mld. eur, alkoholické nápoje – 1,6 mld. eur, cigarety a doutníky – skoro 1,5 mld. eur, šumivá vína téměř 1,3 mld. eur, mléka a smetany přes 1,2 mld. eur. Výjimkou mezi komoditami byl export pšenice, který dosáhl téměř 2,3 mld. eur. Víno, whisky a látky vonné a chuťové směřovaly hlavně do USA. K větším odběratelům vína patřilo také Japonsko, Švýcarsko a Kanada. Potravinové přípravky kupovalo zejména Rusko, pšenice končila hlavně v Alžíru a Maroku. Celý export z unie dosáhl v uvedeném období ročně v průměru téměř 77 mld. eur.
V dovozu hrály prim sójové šroty
V importu do unie představovaly hlavní položku v průměru let 2006 až 2008 dosahující téměř 5,2 miliardy eur sójové šroty. Na druhém místě skončila káva s hodnotou převyšující 4,6 mld. eur. Na třetí příčce skončily s téměř čtyřmi miliardami sójové boby. Za nimi následovaly banány s necelými 2,8 mld. eur, kakaové boby s více než dvěmi miliardami eur, vína, jejichž cena také překročila dvě miliardy eur, palmový olej za více než 1,5 mld. eur, kukuřice za více než 1,4 mld. eur, tabák za téměř 1,4 mld. eur, nerafinovaný cukr za 1,1 mld. eur, hovězí maso za jednu miliardu eur, pšenice za skoro 940 milionů eur, vinné hrozny za více než 920 mil. eur a řezané květiny za téměř 780 mil. eur. Celá hodnota importu do unie činila v uvedeném období v průměru ročně téměř 78 mld. eur.
Sójové šroty dovážely země unie zejména z Argentiny a Brazílie (dohromady téměř 100 procent), sójové boby hlavně z Brazílie a dále z USA, kávu převážně z Brazílie, méně z Vietnamu. Banány šly do unie hlavně ze zemí Střední Ameriky, kakaové boby pocházely z 89 procent z pěti afrických zemí.
Klíčoví obchodní partneři sedmadvacítky
Od roku 2003 je podle zprávy DG Agri největším dodavatelem do unie Brazílie (15 procent importu za 13 mld. eur v loňském roce), na druhé příčce je Argentina (více než devět procent, osm miliard eur). Těsně za ní jsou na třetím místě USA s necelými devíti procenty a téměř 7,8 mld. eur. Čtvrtá byla loni Čína, páté Turecko.
Hlavní exportní trh pro unii stále představují rozvojové země. Největším odběratelem agrárního zboží ze zemí unie jsou USA, jejich podíl však zvolna klesá, a to z 19 procent v roce 2007 na loňských necelých 16 procent. Na druhé místo v žebříčku destinací evropského agrárního exportu se prodralo Rusko, kam jde přes devět procent celkové vyvážené hodnoty, Japonsko a Švýcarsko na dalších místech mají šest a pět procent.
Největší dovozce z rozvojových zemí
Unie dováží nejvíc agrárního zboží z rozvojových zemí. V průměru let 2005 až 2007 to bylo za 68 miliard dolarů ročně, což představuje 70 procent veškerých importů do EU. Pro srovnání: v dovozech z USA představují výrobky z rozvojových zemí 47 procent, v importech Kanady 21 procent, Austrálie 31 procent, Japonska 34 procent a Nového Zélandu 26 procent. Přičemž uvedené země dohromady dovezly v uvedeném období v průměru ročně z rozvojových zemí za měně než samotná unie, a to za 57 miliard dolarů. „Čtyři ze šesti hlavních dodavatelů do unie jsou rozvojové země,“ upozorňuje zpráva. Přičemž jen Brazílie s Argentinou zásobují unii 23 procenty hodnoty jejího celkového importu, a to hlavně v podobě sóji a šrotů z ní.
Vliv krize na export
Z dostupných dat je zřejmé, že ekonomická krize se podepsala na zahraničním agrárním obchodě i v první čtvrtině letošního roku. Celkový export za toto období meziročně spadl o 12 procent, tj. o 2,3 miliardy eur. K tomu došlo po čtyřech letech růstu. Na tomto údaji se mimo jiné podepsalo i snížení cen a měnové kurzy. Je také třeba vzít v úvahu, že unie cíleně omezuje vznik zemědělských přebytků, a tím i jejich export. Ekonomická krize omezuje na světovém trhu poptávku potravinách a zejména po výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Proto snížení zájmu o evropskou produkci postihlo nejvíce finální produkty – pokles exportované hodnoty o 11 procent. V hodnotovém měřítku byla nejvíce postižena vína – snížení exportu o 21 procent, což odpovídá zmenšení exportovaného objemu o 19 procent. Odběratelé ze třetích zemí omezili také o pětinu svůj zájem o evropské alkoholické nápoje (o 17 procent v objemovém vyjádření), o mléka smetany a jogurty (o 28 procent v hodnotovém vyjádření, pět procent v objemu). Zpráva poznamenává, že v některých případech se sice snížila hodnota exportu z unie, ale objem zůstal zachován. Příkladem je vývoz vína do Japonska, jehož hodnota spadla v prvním letošním kvartálu o 15 procent, ale množství zůstalo stejné. To napovídá, že se japonští konzumenti přeorientovali na levnější druhy.
Snížila se i hodnota exportu polotovarů, a to více než o 300 milionů eur, což odpovídá 13 procentům. Z toho látek vonných a chuťových vyvezla unie v prvním čtvrtletí méně o 112 milionů eur (o 13 procent), hodnota exportovaných mléčných polotovarů poklesla o 27 procent, produktů ze zeleniny o 14 procent a polotovarů z olejnin dokonce o 51 procent.
Naproti tomu se meziročně zvýšila v prvním letošním čtvrtletí hodnota exportu komodit, a to o více než 300 milionů eur (o 18 procent). Bylo to dáno zejména nárůstem vývozu pšenice z loňské nadprůměrné úrody a oslabením eura. Tím se unie z čistého importéra pšenice, jímž byla v hospodářském roce 2007/2008, stala čistým exportérem této komodity.
Import je propadem ekonomiky míň postižen
V prvním letošním kvartálu poklesla meziročně i hodnota importů do unie, ale jen o devět procent, u konečných výrobků pouze o 1,6 procenta. Z toho autoři zprávy usuzují, že konzumenti v EU jsou zatím krizí postiženi méně, než spotřebitelé na klíčových trzích sedmadvacítky.
Pokles hodnoty importu způsobilo omezení dovozu cereálií o 27 procent a také jejich nižší cena.
Snížila se rovněž hodnota dovozu polotovarů, a to o osm procent. Důvodem je hlavně pokles cen pokrutin a šrotů z olejnin i rostlinných olejů a živočišných tuků, což jsou produkty, které představují více než polovinu všeho agrárního dovozu do unie. Nicméně se omezilo i dovážené množství těchto produktů, a to u pokrutin o čtyři a u olejů o dvě procenta.
Pozitivní také je, že pokles evropského zahraničního obchodu se letos v březnu v porovnání s předchozím měsícem zpomalil. To by mohlo nasvědčovat tomu, že globální krize již dosáhla svého dna a začíná alespoň nepatrné oživení.