Snížila se plocha s modifikovanou kukuřicí

Podle evidence ministerstva zemědělství se letos poprvé snížily plochy s geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí na 6480 hektarů. Zaselo ji celkem 125 pěstiteli. Ke snížení osetých ploch došlo i přes dosavadní pozitivní zkušenosti s geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí odolnou proti zavíječi kukuřičnému. Bt-kukuřice se v české republice zatím nevyužívá pro potravinářské účely. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Hlavním důvodem poklesu je problematický odbyt pro tento typ kukuřice, kterou je nutné oddělovat od produkce klasické kukuřice a označovat jako geneticky modifikovaný (GM) organismus. Pokles ploch Bt-kukuřice také může souviset s celkovým snížením ploch kukuřice na zrno v letošním roce (podle údajů ČSÚ z asi 108 tisíc hektarů v roce 2008 na 92 tisíc hektarů v roce 2009).
Na základě dosavadních zkušeností je Bt-kukuřice přínosem zejména pro primární produkci, kdy dochází v případě lokálního škodlivého výskytu zavíječe kukuřičného k významnému snížení napadení rostlin plísněmi a významně nižšímu poškození porostu. Následně jsou pak zaznamenávány i vyšší výnosy v průměru přivližně o deset procent ve srovnání s klasickými hybridy. V současné době je pěstování Bt-kukuřice vítanou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku.
S ohledem na doposud dosažené příznivé výsledky této technologie v praxi, nepovažuje ministerstvo zemědělství pokles ploch Bt-kukuřice za pozitivní vývoj. Lze však na tomto vývoji dokumentovat, že není třeba přistupovat k restriktivním opatřením ze strany státu, pokud jde o GM plodiny, které byly schváleny a vědeckými subjekty posouzeny jako bezpečné pro trh EU, neboť trh je schopen na základě poptávky sám regulovat užívání produktů biotechnologie, uvedl Vorlíček.