Pěstitelských pálenic přibývá

Každým rokem přibude v České republice několik pěstitelských pálenic, v posledních letech v průměru asi 25 ročně. V současnosti jich ministerstvo zemědělství registruje 540. Jak vyplývá z informací MZe. Nejčastěji si pěstitelé nechávají vypálit švestky, ale pálí se prakticky veškeré v tuzemsku pěstované ovoce. Pěstitelské pálení jako službu svým občanům provozují také některé obce.

Největší zájem o budování pálenic byl u nás koncem 90. let minulého století, kdy vstoupil v platnost nový zákon o lihu. Ten mimo jiné upravil podmínky pro provoz pěstitelského pálení. Zvýšil například množství čistého etanolu, který si může pěstitel nechat v pálenici ze svého ovoce se zvýhodněnou daňovou sazbou vyrobit, z 15 na 30 litrů. K růstu počtu pálenic pomohl také technologický rozvoj destilačních zařízení a privatizace konzervárensko-lihovarnického průmyslu.
Na lihoviny vypálené v pěstitelských pálenicích se v ČR vztahuje snížená sazba, která činí 13 300 korun na hektolitr čistého etanolu. Ostatní lihoviny jsou zpoplatněny 26 500 Kč za hektolitr. V pálenicích se smí pálit pouze ovoce v čerstvém a ve zkvašeném stavu, včetně šťáv a odpadů ze zpracování ovoce.
Téměř dvě pětiny tuzemských pálenic se nacházejí ve Zlínském a Olomouckém kraji, pětina v Jihomoravském kraji, následují Moravskoslezský kraj a Vysočina. Jsou i v dalších regionech, kde jich je však podstatně méně.
Přestože celorepublikově jsou nejčastěji v kořalku přeměňovány švestky, jednotlivé regiony si zachovávají svá specifika. Zatímco na Vysočině jsou častou surovinou jablka, na jižní Moravě vedle švestek ve velkém pálí meruňky. Celorepublikově se zpracovávají rovněž hrušky, třešně, špendlíky a broskve. Největší zájem o pálení ovoce je prý před Vánoci.