Rozhovor

Rozhovor se Zuzanou Nouzovskou, generálním sekretářem, Slovenského mlékárenského svazu

Jaká je spotřeba mléka na Slovensku? V současnosti je to kolem 153 kilogramů na osobu a rok v mléčném ekvivalentu. To považujeme za velmi nízkou hodnotu vzhledem k tomu, že doporučená výživová dávka je 220 kilogramů.
Snažíte se tuto spotřebu nějakým způsobem zvýšit?
Dospěli jsme k závěru, že tuto velmi nízkou spotřebu způsobují nejen špatné stravovací návyky, ale i převahou reklamy ostatních potravin, hlavně slazených a neslazených sycených nápojů, různých cereálních a čokoládových tyčinek, které děti odpoutávají od mléka. Rozhodli jsme se tedy, že zabojujeme a výsledkem je program na podporu spotřeby mléka, který spolufinancuje Evropská komise a na nějž přispívá i naše ministerstvo zemědělství.
Nějaké peníze ale musíte dávat z jiných zdrojů. Z kterých?
Dvacet procent musí zaplatit předkladatelé projektu, což je Slovenský mlékárenský svaz a Slovenský svaz prvovýrobců mléka. Oba svazy spolu založily Mléčný fond. Vznikl na základě uzavřené společné odvětvové dohody, v níž se oba svazy zavázaly, že kromě jiných opatření na trhu budou sbírat i finanční prostředky na podporu spotřeby mléka. Odvětvová dohoda vychází ze zákona o podpoře zemědělství.
Co tento zákon v tomto směru říká? Zákon říká, že když se dva svazy ve vertikále dohodnou na nějaké věci a založí odvětvovou dohodu, pak je tato dohoda závazná pro celý sektor, pokud s ní souhlasí více než 60 procent účastníků. Než jsme založili odvětvovou dohodu, měli jsme podepsaných 72 procent. Souhlasili s tím, že budou dobrovolně přispívat do Mléčného fondu. Následně na to jsme využili zmíněný zákon. Ve struktuře projektu vede ve spolufinancování 50 procenty Evropská komise, 30 procent přispívá členský stát a 20 procent dávají naše dva svazy z Mléčného fondu.
Odkud jdou peníze do mléčného fondu?
Mléčný fond se tvoří z poplatku dva haléře za každý kilogram vyrobeného a zpracovaného mléka, tj. 0,034 eura na 100 kilogramů mléka. Tento poplatek platí výrobci i zpracovatelé. Mechanismus je takový, že Slovenský mlékárenský svaz fakturuje plný tento poplatek nákupcům mléka evidovaným na platební agentuře a oni mají právo jeden halíř, tedy polovinu poplatku, zaúčtovat prvovýrobcům. Tak vlastně máme podchycenou i prvovýrobu mléka. Finanční prostředky fakturujeme na základě statistiky nakoupeného mléka, to znamená, že nikde ani halíř navíc se neoprávněně nemůže do fondu dostat. Finanční prostředky a jejich použití přísně kontroluje správní rada Mléčného fondu. V ní jsou rovnoměrně zastoupeni prvovýrobci i zpracovatelé.
Na kolik roků je projekt rozložen, jaký má celkový rozpočet a na koho se propagace hlavně zaměřuje?
Celkový rozpočet je 3 686 100 eur na tři roky, a to bez DPH. Protože oba naše svazy nejsou plátci DPH, je tato položka dalším nákladem, který musíme uhradit. Projekt je schválený na tři roky. Začal 20. října 2008, takže máme v podstatě první půlrok za sebou. Hlavním cílem je zastavit pokles a zvýšit spotřebu mléka a hlavně zlepšit informovanost spotřebitele o důležitosti mléka a jeho postavení ve výživě. Komunikujeme přes tři hlavní cílové skupiny, a to ženy, jako matky a osoby, které manažují rodinu a rozhodují o tom, co se nakupuje, dále děti ze základních škol a mládež ze středních škol. Pro každou cílovou skupinu má projekt specifické způsoby, jimiž se s ní komunikuje, reklamní nosiče a nástroje, které se používají. Celkem je v projektu schváleno osm aktivit. Úplnou představu o celé kampani si můžete udělat na internetové stránce www.objavmlieko.sk.
Z čeho vychází strategie programu? Hlavním poselstvím programu, který má název Objev mléko, je: Mléko a mléčné výrobky jsou zdravé a potřebné ke zdravému vývoji lidského organismu a dále Díky pití dostatečného množství mléka získáte lepší pocit ze života.
Měli jste s projektem nějaké problémy, nebo jeho schvalování proběhlo hladce?
Na poprvé nám projekt v Bruselu neschválili. Museli jsem jej přepracovat a souhlas jsme dostali až napodruhé. Největší problém je v tom, že nikdo vám neřekne, které aktivity jsou oprávněné a které ne. Mezi řádky příslušného nařízení se velmi těžko čte, co komise považuje za vhodné a přijatelné. Byli jsme na konzultacích v okolních zemích, které tyto peníze běžně využívají a až pak jsme pochopili, že to musí být věci, které jsou pokud možno co nejjednodušší, lehce kontrolovatelné a snadno financovatelné. Při druhém pokusu jsme projekt zjednodušili na tyto podmínky. Celé to funguje tak, že zodpovědnost za komunikaci s Bruselem má naše platební agentura. Spolupráce s ní je výborná, ale i ona administruje podobný projekt poprvé.