Hledání nového modelu úpolitiky

Dvacítka ministrů zemědělství v čele delegací členských zemí Evropské unie otevřela debatu o podobě společné zemědělské politiky a zejména přímých plateb po roce 2013. Stalo se tak počátkem uplynulého týdne na neformální schůzce rady šéfů agrárních resortů v Brně. Podle českého ministra zemědělství Jakuba Šebesty se delegace shodly na potřebě hledat pro další finanční období, které začne rokem 2014, jednoduchý, efektivnější, flexibilní a dobře obhajitelný model společné zemědělské politiky.

Potvrdila se potřeba této diskuse, konstatoval na tiskové konferenci po jednání ministrů současný předseda jejich rady český ministr zemědělství Jakub Šebesta s tím, že na výsledky touto debatou nastartovaného jednání čekají zemědělci v celé unii. Připomněl, že společná zemědělská politika (SZP) je podstatným nástrojem pro dosažení základních cílů ve výrobě potravin a přispívá k udržení a zkvalitnění života na venkově.
Jak objasnil první náměstek ministra Ivo Hlaváč, funguje dnes v unii „systém plateb založený na historických produkčních ukazatelích a velmi komplikovaných výpočtech, který je navíc je zatížen ohromným počtem výjimek“. Tento systém by podle Šebesty byl po roce 2013 již velmi málo věrohodný. Je třeba, aby byl vhodně cílený, reagoval na poptávku společnosti nejen po potravinách, ale i po veřejných statcích, tedy zejména po údržbě krajiny, ochraně životního prostředí apod. Nový systém by měl podle Šebesty být komplementární s tržními nástroji i opatřeními podporujícími rozvoj venkova.
„Ano, potřebujeme společnou zemědělskou politiku i její druhý pilíř (tj. rozvoj venkova) i po roce 2013, ale ne všechny nástroje budou v budoucnu zapotřebí,“ podotkl Šebesta. Jak dále vysvětlil, rada musí ještě vyřešit a dohodnout spoustu otázek. Jde například o úroveň přímých plateb, o to, zda je bude možné a nutné úplně oddělit od produkce aj. „V každé zemi je situace jiná, jiné výměry hospodářství, jiné ceny práce,“ dodal.
Se všemi se musí zacházet stejně „České předsednictví neselhalo,“ konstatoval předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu Neil Parish s tím, že se podařilo zahájit diskusi o takovém závažném tématu, jakým se budoucí podoba SZP. I on je přesvědčen, že přímé platby po roce 2013 není možné vyplácet podle stavu kolem roku 2000. Se všemi se musí zacházet stejně a měla by být stejná úroveň plateb založená na obhospodařované ploše. Kromě přímých plateb má zemědělství dnes i jiné možnosti, které skýtá například produkce biopaliv. „V evropské sedmadvacítce jsou různé názory, ale musíme si být jisti, že se se všemi bud zacházet stejně,“ uzavřel.
Začala již Francie, pokračuje Švédsko Francouzský ministr zemědělství a rybolovu Michel Barnier neopomněl připomenout, že diskusi o budoucí podobě SZP zahájilo de facto již loni francouzské předsednictví, které předcházelo českému. Přesto konstatoval, že české předsednictví, které se zavázalo k jejímu pokračování, tento závazek dodrželo. Jak uvedl, hodně států podporuje velikou SZP. Její podpory pomáhají rozvoji hospodářské aktivity a musí být spravedlivé. Přímé platby však nejsou jedinou součástí SZP. Existují i intervenční a regulační opatření, která jsou zapotřebí i nyní, kdy všechny státy unie čelí problémům v mléčném sektoru. Do budoucna vidí jen jedno východisko: mít velkou SZP pro všechny státy s dostatečným rozpočtem a regulací. Na tom také bude, jak slíbil, pracovat v případě, že bude zvolen do Evropského parlamentu, kam nyní kandiduje.
Jsou zapotřebí další reformy SZP, které budou doprovázeny orientací na trh, principy deregulace a nízkými výdaji, poznamenal Eskill Erlandsson, švédský ministr zemědělství, který příští měsíce usedne po Šebestovi do předsednického křesla rady svých kolegů z členských zemí unie. Podle něj by se podpory měly více zaměřovat na druhý pilíř SZP, jímž je rozvoj venkova.
Cross compliance zůstane i nadále Cross compliance zůstane i po roce 2013 součástí společné zemědělské politiky. Podmínku křížové shody zavedla reforma SZP z roku 2003. Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové je tato podmínka nutná, aby zemědělci, kteří dostávají podporu z veřejných prostředků, za ni poskytovali to, co od nich žádá společnost. Tedy kromě zdravotně nezávadných a kvalitních potravin i ochranu krajiny a životního prostředí. Nyní jde podle komisařky o to, aby se celý systém kontroly křížové podmíněnosti, jak se také cross compliance překládá do češtiny, zjednodušil. Přitom se však, jak upozornila, nesmí rozředit to, o co se opírá. Základní myšlenka musí zůstat.
Co bude dál Ministři se budou k problému budoucí podoby SZP opakovaně vracet. Evropská komise vydá k tomuto tématu pravděpodobně v létě nebo na podzim příštího roku materiál, který bude sloužit jako podklad zejména ke komunikaci s veřejností. Se závěry související návrhy na potřebné úpravy legislativy by měla komise zveřejnit společně s návrhem finančních perspektiv pro roky 2014 až 2020 Pokud všechny země schválí Lisabonskou smlouvu, zvýší se váha Evropského parlamentu, který pak bude mít při tvorbě nové politiky daleko silnější slovo, než jakým disponuje dnes.