Rychlý rozvoj vědy a techniky klade stále větší důraz nejen na znalosti studentů, kteří opouštějí školy, ale i pracovníků v praxi. Proto je důležité se vzdělávat během celého profesního života. Shodli se na tom účastníci mezinárodního workshopu, zaměřeného na vzdělávání a rozvoj poradenských systémů, který se konal minulý týden v Praze. Náměstek ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Josef Vozka zdůraznil, že odborné znalosti jsou důležité zejména v současnosti, kdy je třeba překonat období krize.
Vrchní ředitel environmentální sekce ministerstva zemědělství Martin Mistr připomněl, že MZe nemá sice přímý vliv na vzdělávací systém, ale přesto na jeho tvorbě spolupracuje, a to zejména formou partnerství. Existuje funkční partnerská struktura i přímo pracovní skupiny, v nichž se diskutuje o potřebách zemědělských podnikatelů, poznamenal. Ministerstvo oslovuje také kvalitní střední a odborné školy s nabídkou vzájemné spolupráce. „Jsou navrženy smlouvy o spolupráci s vybranými středními a vyššími odbornými školami. Předmětem každé smlouvy je podpora a rozvoj celoživotního vzdělávání,“ uvedl.
Proděkan pro studijní a pedagogickou činnost Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Martin Pelikán poznamenal, že tato fakulta klade velký důraz mimo jiné právě na celoživotní vzdělávání. V jeho rámci se mohou lidé vzdělávat ve dvou oborech, a to Veřejná správa a regionální rozvoj a Podnikání a administrativa. „Máme osm konzultačních středisek po celé republice. Neodvádíme tak vzdělané lidi pouze do Prahy,“ poznamenal s tím, že v rámci celoživotního vzdělávání nyní studuje 1650 posluchačů.
Ministerstvo zemědělství klade důraz i na vytváření příznivých podmínek pro praktickou výuku. Ve školních závodech se daří ovlivňovat její podmínky tak, aby se žáci dostali k moderním technologiím. „O tento program je velký zájem.Je do něj zapojeno 104 podniků a celková dotace byla 13 miliónů korun, pro letošní rok je pak o něco vyšší,“ poznamenal vedoucí oddělení poradenství MZe Josef Dvořák.
Poradenství přináší výsledky
Mistr vyzdvihl také význam samotného zemědělského poradenství, které je v kompetenci MZe. Připomněl jeho pozitivní výsledky například při zavádění obávaného systému křížových kontrol (cross compliance). „Během loňského listopadu a prosince se seminářů k tomuto tématu zúčastnilo 3500 zemědělců, a do konce března jich bylo již více než sedm tisíc. Byla to třetina zemědělců, kteří žádají o podpory,“ informoval.
Dvořák připomněl, že od letoška platí nová koncepce poradenských služeb na léta 2009 až 2013, která byla chválena koncem minulého roku Má čtyři základní úrovně, z nichž převážná část již funguje. Jde o vstupní konzultace, odborné a speciální poradenství, individuální poradenství a poskytování informací prostřednictvím webových portálů. Novinkou je, že se zřizují konzultační místa pro úvodní poradenství a těmi jsou Agentury pro zemědělství a venkov. Zemědělské poradenství před rokem 1990 prakticky neexistovalo. Odborné činnosti prováděli specialisté státních statků a zemědělských družstev. Nedostatečné podnikatelské a odborné znalosti zemědělců, kteří začali hospodařit po roce 1990 a také nové tržní podmínky způsobily rychlý úpadek řady podnikatelů. První poradenské programy koncem 90 let minulého století byly proto výhradně zaměřeny na zhodnocení podnikatelského záměru ekonomicky slabých podniků a na doporučení ke změně zaměření zpracovávaných poradenských projektů. Na základě svých zkušeností zpracovalo Mze v roce 1999 koncepci zemědělského poradenství, která byla vytvořena jako nástroj k systémové poradenské činnosti a upravovala poskytování prostředků z veřejných zdrojů na základě resortních poradenských programů. Dala vznik tzv. poradenství ve veřejném zájmu, které poskytovali pracovníci resortních výzkumných ústavu. V roce 1998 až 2002 se poradenská pomoc poskytovala prostřednictvím poradenských kroužků. Následně byla vypracována koncepce, jež kladla důraz na vytvoření a realizaci poradenských úpoprgramů, které byly zaměřeny na podporu zákonných požadavků v oblasti ochrany vod, welfare zvířat, ekologii a optimalizaci hospodaření. Na tu navazovala právě vloni přijatá koncepce zohledňující nové požadavky zemědělských subjektů na poskytování poradenských služeb.
V roce 2006 byly ukončeny podpory z národních dotací a od roku 2007 je poradenství zařazeno do Programu rozvoje venkova ČR na léta 2007 až 2013. Každým rokem o podporu z něj žádá kolem tisíce zemědělců. Tato podpora je však omezena na 1500 euro na žadatele, dodal.
