Pstruzi mizejí z českých toků

Podle nedávno zveřejněné studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) mizí z našich toků pstruh obecný, forma potoční (Salmo trutta morpha fario), v důsledku zvyšující se teploty vody. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se snaží podporovat stávající pstruží populace vysazováním váčkového plůdku pstruha získaného z umělého výtěru.

Jak informoval Radek Drahný z oddělení kanceláře ředitele Správy KRNAP, do chovných rybníčků bylo vysazeno 20 000 kusů váčkového plůdku pstruha obecného koupeného od rybářského svazu místní organizace Jilemnice. Ta v rybí líhni v Poniklé každoročně produkuje statisíce kusů váčkového plůdku, který obohatí krkonošské potoky.
Po vyzvednutí na líhni bude rybí plůdek převezen do dvou chovných rybníčků. Dvě třetiny osádky se vysadí do malého zámeckého rybníčku ve vrchlabském parku a třeteina do Reissovského rybníčku u Horního Maršova. V těchto rybníčcích bude plůdek odchováván na přirozené potravě do příštího jara, kdy bude sloven a ve velikosti 10 až 15 cm vysazen do krkonošských potoků a bystřin, uvedl Drahný.
Na území KRNAP je povoleno vysazovat pouze pstruha obecného krkonošské populace. Jeho domovem jsou horské a podhorské potoky a řeky. Ne každý tok však poskytuje vhodné podmínky. Pstruh je ryba stanovištní, které vyhovují proudivé toky s tvrdým dnem, dostatkem úkrytů a odpovídající kyselostí vody. K životu potřebuje dostatek kyslíku a dostatečný vodní sloupec, tedy hloubku vody. Důležitá je také přirozená úživnost daného toku. Zejména však potřebuje správnou teplotu vody. Ideální je 14 až 17 ˚C. V současnosti se však teplota vody hlavně na dolních tocích řek zvyšuje, což je podle výše zmíněné studie WWF hlavním důvodem, proč pstruzi mizejí z naší přírody, sdělil Drahný.