Zjednodušování slaví úspěchy

Od roku 2005 se Evropská komise snaží zjednodušit společnou zemědělskou politiku a omezit legislativu i administrativu s ní spojenou. Příslušná kampaň naplno odstartovala na mezinárodní konferenci, která proběhla v Bruselu v říjnu 2006. Cílem je snížit administrativní zátěž, kterou tato politika přináší evropským farmářům, do roku 2012 o čtvrtinu. Záměrem komise bylo nejen ulehčit život zemědělcům, ale také umožnit daňovým poplatníkům lepší pohled pod pokličku spletí legislativy zamořeného resortu, který dostává velký koláč financí ze společné bruselské kasy sedmadvacítky. Zjednodušení zemědělské legislativy je také jednou z priorit českého předsednictví.

Zhruba v polovině vytčené doby zveřejnila Evropská komise zprávu o doposud dosaženém pokroku ve zmíněné oblasti, který komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová označila ve svém projevu jako „enormní“.
„Moderní zemědělství klade důraz na flexibilitu, konkurenceschopnost a možnost reagovat na signály trhu. Tomu musí odpovídat i pružná legislativa, která nebude farmářům svazovat ruce a komplikovat práci,“ uvedl ministr Gandalovič. Zároveň je podle něj třeba vycházet z komplexnosti „zemědělských“ podmínek pro farmáře. Na jejich činnost totiž nemá vliv jen čistě zemědělská legislativa, kterou produkuje Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri), ale i předpisy ředitelství pro zdraví a spotřebitele, pro obchod, konkurenci nebo pro životní prostředí. „Objektivní svízel je v tom, že složité právní prostředí je výsledkem dlouhodobého vývoje společné zemědělské politiky a mnohdy důsledkem reálných politických kompromisů členských států společenství,“ dodal Gandalovič.
Kromě toho, že již dosavadní kroky vedoucí ke zjednodušení legislativy snížily podle komisařky administrativní zátěž zemědělců, potravinářů a všech, kteří se pohybují v řetězci výroby potravin, uspořily také nemálo finančních prostředků. Celkem z legislativy zmizelo na 300 předpisů. Dnes společnou zemědělskou politiku (SZP) ovládají hlavně čtyři základní nařízení, a to o přímých platbách, o jednotné společné tržní organizaci, o rozvoji venkova a o financování politiky.
Vyčištění pravidel
Postupně se vyjasňují pravidla pro jednotlivé sektory, přičemž se zároveň ruší překonaná a nepoužívaná legislativa. To dříve nebylo běžné a řada překonaných předpisů, nebo alespoň některé jejich části v podstatě zůstávaly v platnosti.
Jedna společná  tržní organizace
Jedním z prvních záměrů komise bylo vytvoření jednotné společné tržní organizace místo do té doby existujících 21. Příslušné nařízení (č. 1234/2007), jímž se tato jednotná organizace zavádí, přijala rada ministrů zemědělství v říjnu 2007. Nahrazuje 45 aktů rady.
Státní podpory
V roce 2006 a 2007 komise upravila a redukovala svou politiku týkající se státních podpor v agrárním sektoru. Přijala nové nařízení o podporách de minimis, zvyšující práh pro tyto dotace. Navíc pokud opatření odpovídá podmínkám nařízení, může tuto podporu členský stát použít, aniž by žádal Brusel o souhlas.
Cukerní reforma Zjednodušení přinesla podle komise i reforma společné tržní organizace pro cukr. Sjednotila různé systémy kvót a podporu převedla do jednotné platby. Intervenci nahradila privátním skladováním.
Sektor ovoce, zeleniny a vína Pravidla zjednodušila i reforma sektorů ovoce a zeleniny a také vína. Jejich podpory se staly součástí jednotné platby. U ovoce a zeleniny tento krok snížil podle odhadu komise administrativní náklady o 2,2 milionu eur. Zvýšila se také flexibilita tím, že v sektorou ovoce a zeleniny získaly větší pravomoce producentské organizace a u vína členské státy. Proti odporu některých členských států komise při reformě sektoru ovoce a zeleniny snížila počet obchodních standardů z 36 na deset. Ty, které zůstaly, se týkají pouze jablek, citrusů, kiwi, salátu a čekanky, broskví a nektarinek, hrušek, jahod, sladké papriky, stolních hrozů či rajčat. Zrušené standardy se týkaly čtvrtiny obchodu s čerstvým ovocem a zeleninou. Mezi nimi byly i ty, které předepisovaly maximální zakřivení okurek či banánů, tedy věci, které na bezprostřední kvalitu dané potraviny neměly vliv.
Odhad dopadu Novinkou je odhad dopadu nově zaváděné legislativy a opatření. Posuzuje ještě před jejich schválením možné náklady a problémy, které mohou přinést. Od roku 2005 proběhlo již osm takovýchto hodnocení důležitých reforem jednotlivých oblastí SZP, například reformy pro ovoce a zeleninu či pro víno, a také pro závěry plynoucí ze zdravotní kontroly SZP (health check).
Akční plán
Do procesu zjednodušování se zapojili nejen úředníci komise a DG Agri, ale také ti, kterých se legislativa bezprostředně týká a mají tedy zájem na jejím zprůhlednění a zjednodušení. Od roku 2005 dostala komise více než 200 návrhů na úpravu SZP. Akční plán na zjednodušení přijatý na počátku procesu není konečný, ale stále „nabaluje“ další opatření. Na počátku měl 20 projektů, dnes jich obsahuje kolem 50, z nichž se již 43 uskutečnilo. Jeho účelem je plánování a monitorování postupujícího procesu.
Školení legislativců
Prevence je jednodušší než opravovat chyby, což platí i pro legislativu. Proto se budoucí autoři návrhů předpisů školí, aby jejich texty byly jednoduché a jasné. Úředníci DG Agri by také od roku 2010 měli procházet stážemi na farmách. Cílem je zajistit, aby lidé, kteří řídí zemědělskou politiku, byli schopni lépe pochopit potřeby farmářů.
Výpočetní technika
Významné místo ve zjednodušení administrativy má i informační technologie. Elektronická výměna informací mezi službami komise a členskými státy - Informační systém pro zemědělský trh, management a monitoring, je v závěrečné fázi svého vývoje a plně použitelný by měl být již v letošním létě.
Značení vajec Rovněž v roce 2007 přijala komise pravidla pro vejce, zejména pro jejich značení. Například není nadále nutné klasifikovat vejce pro průmyslové zpracování. Vejce se mohou třídit, označovat a balit během deseti dnů od snešení, zatímco dříve to bylo každý třetí pracovní den.
Pravidlo deseti měsíců držení
Podle nařízení č. 1782/2003 musel farmář mít pozemek ve své držbě nejméně deset měsíců, aby na něj mohl nárokovat přímou platbu. Toto opatření nahradilo jednotné datum, k němuž musí daný subjekt vlastnictví (nebo nájem) pozemku vykázat. Podle komise tento krok nejen omezil administrativu, ale také přinesl úsporu kolem 19 milionů eur.
Licence na dovoz a vývoz komodit
Již v roce 2007 zjednodušila komise export hovězího a telecího masa. Do té doby bylo nutné si opatřit licenci, a to i v tom případě, že se maso vyváželo bez exportní subvence. Komise rozhodla, že nadále není nutné monitorovat export této komodity, pokud není podporován z prostředků daňových poplatníků, a licence ponechala jen pro případ, že vývozce čerpal exportní subvence. Tímto krokem ušetřili vývozci na exportovaném mase náklady spjaté s licencemi ve výši pohybující se kolem 16 eur na tunu.
V červnu loňského roku komise zrušila převážnou většinu dalších licenčních povinností v agrárním sektoru. Z 500 požadavků na importní licence jich zůstalo 65 a ze 43 na exportní licence jen 15. Legislativní rámec pro zbylé licence se zjednodušil a nyní - s výjimkou licencí na komodity, na něž se používají exportní subvence a tarifní kvóty, se řídí jediným nařízením. Dovozcům a vývozcům tento krok snížil administrativní náklady spojené s příslušným papírováním a také s depozicí licenční kauce. Úsporu odhadla komise na 7,4 milionu eur. Kromě toho ubylo papírování i poviností kontrolovat také příslušným úřadům členských zemí.
Cross compliance Jedním z úhelných kamenů reformy z roku 2003 je křížová shoda (cross compliance). Přestože administrativní náklady s títmo opatřením spjaté dosahují podle komise jen 0,3 až 0,4 procenta celkové zátěže, farmáři cross compliance kritizují a bojí se jej. Komise proto rozhodla, že pokud kontrola na místě zjistí méně důležité porušení předpisů nebo z prohřešku zemědělce plynoucí snížení dotací by mělo být menší než 100 eur, daný subjekt nebude krácením plateb postižen. Podle odhadu bruselských úředníků by toto opatření mělo představovat úsporu administrativních nákladů ve výši 5,7 milionu eur.
Zdravotní kontrola Jedním z hlavních motivů kontroly funkčnosti SZP (health check) bylo také její zjednodušení. Jde například o delší odpojení produkce od plateb a zrušení některých podpor, jako je například platba pro energetické plodiny, tvrdou pšenici, ořechy a bramborový škrob. Jen toto opatření přinese podle komise snížení administrativních nákladů farem o 135 milionů eur. Zrušení povinného set aside představuje údajně úsporu dalších 146 milionů eur.
Proces pokračuje
Dosaženými výsledky zjednodušování a snižování administrativní zátěže podle komise nekončí. Jednou z věcí, která by měla dále pomoci zemědělcům je spojení všech požadavků na cross compliance, které jsou dnes roztroušeny v podstatě po 19 směrnicích do jediného právního předpisu. Velké pole působnosti má snaha o zjednodušování v oblasti přímých plateb. Komise předpokládá, že jejich zdokonalením by bylo možné snížit administrativní zátěž zemědělců v unii celkem až o 1400 milionů eur.