Dát záruku prvovýrobě

V posledních dvou letech vyrostl v areálu Lovochemie a.s. v Lovosicích nový provoz na zpracování řepkového semene, který letos začne vyrábět první tuny metylesteru řepkového oleje určeného k přimíchávání do motorové nafty a současně také nabídne nové možnosti odbytu tuzemským pěstitelům řepky. Výstavbu závodu financuje společnost PREOL a.s., která je stejně jako Lovochemie, a.s, součástí skupiny AGROFERT. O samotném továrně i o současných perspektivách biopaliv v České republice jsme hovořili s ředitelem projektu a předsedou představenstva společnosti Preol Ing. Martinem Kubů, který je také ředitelem obchodní divize Agrofertu pro PHM a biopaliva.

Jaké jsou základní charakteristiky nového provozu a o jak vysokou investici šlo?

Jde o jednotku komplexního zpracování řepkového semene na řepkový olej a metylester řepkového oleje (MEŘO). Celková roční kapacita zpracovaného řepkového semene činí 400 tisíc tun, přičemž jednotka bude vyrábět 160 tisíc tun řepkového oleje, z čehož bude 60 tisíc tun určeno pro volný prodej a sto tisíc tun bude následně zpracováno na MEŘO. Vedle toho jednotka vyrobí asi 240 tisíc tun řepkových šrotů, které jsou určeny především do krmných směsí a asi deset tisíc tun glycerinu v nejvyšší kvalitě.
Vlastní projekt začal v roce 2006. Smlouva s generálním dodavatelem, společností Chemoprojekt a.s., byla podepsána v polovině února 2007, výstava byla zahájena předáním staveniště v srpnu 2007. Stavební a technologická část jednotky je v současné době dokončená, k její mechanické kompletaci by mělo dojít někdy v prvním týdnu dubna a ihned poté bude následovat postupné spouštění jednotlivých provozů. Předpokládáme, že garančním testem na plný výkon jednotka projde v poslední dekádě měsíce května. K převzetí již plně funkční jednotky od dodavatele by pak mělo dojít 31. května letošního roku.
Celková investice se pohybuje v objemu do 60 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun) a zhruba 150 milionů korun činily doprovodné investice, především do logistiky, například železniční vlečky, úpravy příjezdové vrátnice do areálu a logistiky uvnitř areálu, nové parkoviště pro kamiony, a s tím související drobné investiční akce včetně například připojení na čistírnu odpadních vod.

Má vaše společnost kromě závodu v Lovosicích ještě nějaké další aktivity?
Společnost Preol byla původně vytvořena jako jednoúčelová společnost právě pro investici do zpracování řepky na řepkový olej a metylester řepkového oleje. Dnes však už vyvíjí podstatně rozsáhlejší aktivity a v rámci skupiny Agrofert by měla tvořit kompetenční centrum pro oblast biopaliv, pohonných hmot, ropných produktů a s tím souvisejících obchodů. V tuto chvíli má tato společnost 115 zaměstnanců, z nichž velmi podstatná část je určena pro řízení výroby. Celkový počet pracovníků by v budoucnu neměl přesáhnout 120 lidí.

Máte zajištěn dostatek suroviny a zároveň i odbyt konečných produktů?

Předpokládáme, že řepku budeme nakupovat preferenčně v České republice prostřednictvím sítě podniků typu ZZN, sdružené v rámci skupiny Agrofert. To je myslím pozitivní zpráva pro tuzemský zemědělský sektor, protože mu tento provoz bude zajišťovat dlouhodobý, důvěryhodný a stabilní odbyt zde pěstované řepky. Máme zájem rovněž na konkrétních odrůdách řepky ozimé, jejichž požadovaný sortiment včas oznámíme zemědělské veřejnosti.
Na maximální kapacitu, tedy zpracování 400 tis tun řepky, se chceme dostat postupně zhruba po dvouletém provozu. Pro příští rok hodláme zpracovat zhruba 360 tisíc tun. Jak už jsem řekl, většina suroviny bude dodána v rámci systému Agrofert, a stejně tak i část řepkových šrotů budeme realizovat prostřednictvím našich regionálních zastoupení, další část bude určena především na export.
Co se týká prodeje biopaliv, skupina s nimi obchoduje zhruba od roku 2007. Dnes již prodáváme měsíčně zhruba dva až tři tisíce tun metylesteru,Takže věřím, že i obchodně jsme na rozjezd provozu připraveni. Předpokládáme, že podstatná část biopaliva, kolem 80 procent, bude určená pro tuzemský trh. Je to logické. Biopaliva jsou velkým tématem i v rámci Evropské unie a podle našeho názoru je to i přesné naplnění evropské myšlenky, aby se produkce využitelná pro energetické účely nepřevážela přes polovinu planety, ale aby se spotřebovala co nejblíže regionu, kde byla vypěstována, a tomu odpovídá i tato investice.
Evropská unie na sklonku loňského roku jednoznačně potvrdila setrvání u politiky využití biopaliv pro pohon motorových vozidel. V rámci EU platí povinnost do roku 2010 zajistit 5,75 procenta energetického obsahu paliv určeného pro provoz motorových vozidel v dopravě v každém členském státě. Tato kvóta by měla narůst až na deset procent, s tím že EU předpokládá v roce 2020 dosažení 20 procent obnovitelných zdrojů pro výrobu energií obecně. Současně EU vydala tzv. kritéria udržitelnosti pro výrobu biopaliv v unii, která v kostce říkají, že musí jít o výrobu, která bude mít nezpochybnitelný přínos v úsporách emisí CO2 a suroviny pro výrobu musejí pocházet z tzv. udržitelného zemědělství, tedy nesmí například při jejich produkci docházet k poškození například deštných pralesů či půdního fondu. Jsme přesvědčeni, že všechny tyto parametry lze v ČR bez problémů splnit
Například metodika Evropské unie, schválená na sklonku roku 2008 předepisuje pro úspory CO2 u výroby biopaliv dosažení minimálně 35 procent. Společnost Preol provedla podle této metodiky výpočty, z nichž vychází, že na nové jednotce budeme dosahovat úspor kolem 42 procent a i budoucí cíl dosáhnout úspory 50 procent bude realizovatelný.

Nebojíte se konkurence na tuzemském trhu?

V České republice byl v minulosti relativně velký počet jednotek na výrobu MEŘO, ovšem šlo většinou o jednotky s malou kapacitou s tzv. diskontinuální technologií. Tyto jednotky pravděpodobně svoji konkurenceschopnost ztratí, nebo ji již ztratily. Za této situace mají perspektivu jednoznačně velké zpracovatelské závody, jako je Preol, SETUZA v Ústí nad Labem nebo další dvě či tři zpracovatelské jednotky u nás, které mohou v této konkurenci obstát. Vlastní zpracovatelská kapacita v těchto provozech se bude pohybovat zhruba na úrovni 350 tisíc tun, nebereme-li v úvahu malé lokální jednotky. Přitom někdy kolem roku 2010 by se roční spotřeba metylesteru u nás měla posunout zhruba na 300 tisíc tun. Z toho je zřejmé, že zde nenastane podobná situace jako například v Německu, kde kapacita výrobních jednotek téměř dvakrát překračuje potřebu trhu.
Počítáme, že časem získáme třiceti až čtyřicetiprocentní podíl na trhu. Je třeba si samozřejmě uvědomit, že výroba a obchod s biopalivy je vysoce komplexní činnost, která je především závislá na efektivním výkupu a zajištění surovin, což v minulosti některé ze společností v zahraničí, zejména v Německu a Rakousku, podcenily a postavily jednotky, které se zabývají jen tím posledním stupněm, tedy esterifikací řepkového oleje, přičemž neměly zajištěnou surovinovou základnu, a to je dostalo do velkých ekonomických problémů.
Já jsem přesvědčen, že na tuzemském trhu uspěje ten subjekt, který bude umět dát dostatečnou záruku především zemědělské prvovýrobě, co se týče dlouhodobého zajištění odběru a financování nákupu surovin. Jde o to, aby zemědělci vnímali řepku jako dlouhodobě perspektivní plodinu.

Jak ovlivní náš trh dovoz biopaliv z okolních zemí?
Česká republika je otevřený trhem jak pro biopaliva, tak i pro zemědělské a další komodity
Faktem je, že za rok 2008 se do ČR část biopaliv dovezla, ale stejně tak se jich také část vyvezla, takže předpokládáme, že se stanou běžnou součástí komoditního trhu v rámci EU.
Je třeba, si uvědomit, že biopaliva jako taková jsou určena především pro spotřebu v rámci rafinerií a velkých výrobců pohonných hmot, kteří jsou značně nároční na logistiku a kvalitu, a to samozřejmě do jisté míry omezuje dovozy ze vzdálených zemí a logicky to upřednostňuje domácího dodavatele, který umí vyhovět požadavkům na efektivní logistiku. Právě díky Lovochemii, v jejímž areálu budeme podnikat, bude logistika jednou z našich výhod a připravenost, jakou zde máme, bude patřit ke špičce na trhu.
Co lze očekávat na trhu s biopalivy v ČR v budoucích letech?
Preol se snaží dlouhodobě aktivně podporovat nejen povinné přimíchávání biopaliv při výrobě pohonných hmot, ale spatřujeme také perspektivu v produkci vysokoprocentních směsí. Jde například o směsnou motorovou naftu označovanou v minulosti jako bionafta, která se skládá z 31 procent metylesteru a zbytek tvoří běžná fosilní motorová nafta.
Jsme rádi, že se podařilo v rámci notifikačního procesu s EU prodloužit daňové zvýhodnění pro směsnou motorovou naftu do roku 2016, a i proto jsme přesvědčeni, že toto palivo se stane v dohledné době běžnou součástí trhu s pohonnými hmotami v České republice.
V souvislosti s tím Preol spustil pod dohledem nezávislé renomované firmy dlouhodobý projekt zkoušek provozuschopnosti motorových vozidel na toto palivo. V současnosti provozujeme na bionaftu 15 vozidel v našich dceřiných firmách Penamu a Kosteleckých uzeninách. Zatím pro nás tyto zkoušky, které mají skončit letos na jaře, přinášejí překvapivě vynikající výsledky, které po skončení testů zveřejníme. To vše nás vede k tomu, že toto palivo, s nímž je u nás již desetiletá zkušenost, bude určitě perspektivní. Věřím, že rostoucí poptávka přijde, až se bionafta vrátí na čerpací stanice.

A co ostatní biopaliva, nepočítáte také o produkci bioetanolu?
Agrofert v minulosti uvažoval i o investici do výroby bioetanolu, nicméně po vyhodnocení situace na trhu jsme konstatovali, že tento trh je přeplněn. Jeho velikost je dána zejména nižší spotřebou automobilového benzinu v České republice. Jestliže předpokládáme, že pro rok 2010 budou u nás efektivní výrobní kapacity na MEŘO zhruba vyrovnány s potřebami trhu, tak v tomtéž roce zde bude značný převis nabídky výrobních kapacit bioetanolu nad reálnou spotřebou, a to řádově v desítkách procent. Uvědomme si, že jen za rok 2008 poklesla domácí spotřeba běžných motorových paliv, u motorové nafty o čtyři procenta a u automobilového benzínu o deset procent, přičemž dlouhodobý trend nejen v u nás, ale v celé střední a východní Evropě vykazuje postupný mírný nárůst spotřeby motorové nafty a současně setrvalý pokles spotřeby benzínu. Zatímco celá Evropská unie kromě vlastní produkce dováží asi 20 milionů tun motorové nafty ročně z jiných regionů, tak naopak podstatnou část své výroby benzínu je nucena vyvážet na jiné než evropské trhy, především do USA, kde lze s ohledem na současnou krizi očekávat také pokles poptávky. Výroba benzínu v Evropské unii tedy bude převyšovat poptávku, což bude logicky působit dlouhodobě proti spotřebě bioetanolu, nebo obecně produktů určených do automobilového benzínu.