Pastva na řepce ohrožuje srnčí zvěř

Srnčí zvěři stále hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami ozimé řepky. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění na nízký obsah kysyseliny erukové je řepka pro zvěř chutnější. V březnu byla na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají nyní vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři, upozornil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty na nebezpečí, které v dubnu hrozí srnčí zvěři.

Osevní plochy ozimé řepky podle Šilhy proti loňsku mírně narostly a plodina pokrývá asi 360 tisíc hektarů, což je čtyřikrát až pětkrát více, než tomu bylo v osmdesátých letech, a o pět procent více než v roce 2007. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe (až 500 ha souvislé plochy), a pak zvěř v mnohých oblastech nemá téměř jinou možnost potravy. V lesích zvěř častěji ruší turisti a čtyřkolkáři, a tak se častěji uchyluje do otevřených polí, kde člověk přichází méně. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“, vysvětlil Šilha.
Lov srnčí zvěře skončil k 31. prosinci, a proto nehrozí žádné nebezpečí ohrožení obyvatel nekvalitní zvěřinou. Co se týká případných škod na porostech, je možné předpokládat v letošním roce velmi nízké poškození s minimálním vlivem na výnos, protože řepka díky mírnějšímu konci zimy rychle obnovila vegetaci.