Směrnice o ptácích platí již třicet let

Směrnice o ptácích byla prvním právním aktem Evropské unie týkající se přírody, který vznikl 2. dubna před třiceti lety. Tento právní předpis je jedním z největších úspěchů evropské politiky životního prostředí a je základem strategie EU pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Směrnice o ptácích hrála klíčovou úlohu při zvrácení trendu spočívajícího v poklesu stavu některých z nejohroženějších druhů ptáků v Evropě, zejména prostřednictvím sítě zvláště chráněných oblastí, která byla směrnicí zřízena, připomněl mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.

Díky cíleným krokům, které podnikali Evropská unie, vlády států, ochránci přírody a dobrovolníci ve snaze směrnici uplatnit v praxi, má nyní mnoho druhů ptáků před sebou lepší vyhlídky. Mezi ně patří kolpík bílý (Platalea leucorodia), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a orel iberský (Aquila adalberti). V současnosti existuje téměř 5000 zvláště chráněných oblastí, které zaujímají více než deset procent povrchu Evropské unie. Tyto oblasti jsou nedílnou součástí ekologické sítě Natura 2000. Směrnice o ptácích je výborným příkladem sdílené odpovědnosti a spolupráce mezi 27 členskými státy EU.
„Směrnice o ptácích je jedním z velkých úspěchů politiky životního prostředí EU. Je konkrétním výrazem našeho odhodlání zachovat celosvětovou biologickou rozmanitost. Ptáci jsou nejen skutečně nádhernou a velmi cennou součástí našeho přírodního dědictví, nýbrž i důležitým ukazatelem stavu životního prostředí. Vysoká úroveň norem stanovených směrnicí byla pro ptactvo volně žijící v Evropě velkým přínosem. Pro zajištění dlouhodobě zdravé populace ptactva je však nadále třeba vypořádat se s důležitými úkoly. Směrnice o ptácích je dnes stejně důležitá, jako byla před 30 lety, a i v budoucnu bude hrát klíčovou úlohu při uplatňování naší politiky biologické rozmanitosti,“ řekl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
I třicet let po svém přijetí zůstává směrnice o ptácích nejdůležitějším právním předpisem EU pro ochranu evropského ptactva. Rovněž představuje jednu z nejúspěšnějších environmentálních politik EU.
Studie zveřejněná v časopisu Science potvrdila, že směrnice významně přispěla k zastavení snižování stavu některých z nejohroženějších druhů evropských ptáků. Zlepšení stavu u takových druhů ptáků, jako je buřňák madeirský (Pterodroma madeira), pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) a kormorán malý (Phalacrocorax pygmaeus), lze z velké části připsat vymezení zvláště chráněných oblastí. Síť čítající téměř 5000 těchto oblastí pokrývá více než deset procent evropské pevniny i značnou část pobřežních mořských oblastí.
Směrnice o ptácích je výborným příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce. V době, kdy byla přijata (1979), měla EU pouze devět členských států. Spolupráce v dnešní době se uskutečňuje v rozšířené EU a zvláště chráněné oblasti se nacházejí ve všech 27 zemích. V celé EU platí stejná pravidla o ochraně ptactva. Komise důrazně trvá na jejich uplatňování a v případě nutnosti zahajuje proti členským státům soudní řízení.
Směrnice o ptácích uznala dopad lidských činností, jako lovu, rybolovu a zemědělství, na soužití s přírodou. Je pravděpodobné, že velká část pozemků, které jsou součástí sítě Natura 2000, bude i nadále v soukromém vlastnictví. V této souvislosti se klade důraz na zajištění udržitelnosti budoucí správy těchto oblastí, jak z ekologického, tak hospodářského hlediska.
I přes tento pokrok čelí bohatá rozmanitost v EU, čítající více než 500 volně žijících druhů ptáků, vážným tlakům. Podle nejnovějších vědeckých studií je 43 % evropských ptačích druhů ohroženo nebo čelí závažnému poklesu stavu. Tato skutečnost je pro dokončení sítě Natura 2000, včetně začlenění mořských oblastí, závažným problémem.
Rovněž je třeba zajistit vyšší ochranu běžných ptačích druhů, které jsou závislé na otevřené krajině. Změny v zemědělské politice vedly ke znepokojivému snížení stavu ptačích druhů žijících na zemědělské půdě. Jejich počet se od roku 1980 snížil přibližně o 50 %. Ačkoliv se jejich stavy nyní stabilizují, je zapotřebí dalších kroků pro lepší začlenění požadavků na ochranu ptactva do zemědělské politiky i jiných politik, aby došlo k obnovení stavů důležitých druhů, jako je například drop malý (Tetrax tetrax) a chřástal polní (Crex crex).
Na zdravotní stav volně žijících ptáků mají dopad rozsáhlejší vlivy na biologickou rozmanitost, jako je například změna klimatu. Existují důkazy o změnách ve výskytu některých populací ptáků. Klíčovým úkolem pro budoucnost je zajištění přiměřeného přírodního prostoru a uzpůsobení ochrany ptactva měnícímu se podnebí.
Směrnice o ptácích rovněž přispívá k dodržování mezinárodních závazků, které EU přijala v souvislosti se stěhovavými ptáky. Jelikož mnohé druhy ptáků tráví část svého životního cyklu mimo Evropu, je nezbytné spolupracovat s jinými zeměmi, které se nacházejí na tažných trasách těchto druhů, a poskytnout jim nezbytnou ochranu.
Přijetí směrnice o ptácích bylo reakcí na vzrůstající obavy vyvolané snižováním stavů volně žijících ptačích populací v Evropě, které bylo důsledkem znečišťování, ztráty stanovišť a neudržitelných činností. Přijetí směrnice rovněž znamenalo uznání skutečnost, že volně žijící ptáci, z nichž mnozí jsou ptáky stěhovavými, jsou společným dědictvím členských států a jejich účinná ochrana si vyžaduje mezinárodní spolupráci.