Rozloha polí s přadným lnem v republice letos zřejmě opět klesne, a to až o polovinu. Zatímco loni se plodina pěstovala přibližně na 300 hektarech, v tomto roce ji zemědělci slíbili naset asi na 150 hektarů. Informoval o tom ředitel humpoleckého podniku Čemolen Josef Urban.
Důvodem úbytku ploch jsou hlavně nízké výkupní ceny a klesající odbyt. Přadný len se na českých polích udrží asi jen kvůli propadu cen u ostatních zemědělských plodin, hlavně u obilí. „Tohle je asi poslední záchvěv. Mysleli jsme, že se letos už nenaseje vůbec nic,“ konstatoval Urban. V minulém roce měl podnik smlouvu s osmi pěstiteli, letos pro něj naseje len pět podniků na Vysočině i v okolních regionech. Čemolen zřejmě zpracovává přadný len ve velkém jako poslední v zemi.
Pěstitelé lnu dostávají na hektar asi o tisíc korun vyšší dotace než u obilí, podle Urbana si také mohou přivydělat spoluprací se semenářskými firmami. Pěstování lnu je však pracnější. Problémy jsou i s jeho odbytem. Dlouhá vlákna pro textilky se dají prodat jen v zahraničí, i tam obtížně. Z méně kvalitních lněných vláken se v tuzemsku vyrábí třeba provázky pro potravinářství, i tato produkce podle Urbana klesá. Papírny nahrazují len při výrobě cigaretového papíru levnější dřevitou hmotou.
Len přadný se u nás pěstuje stále méně. V roce 1990 ještě zabíral přes 21 tisíc hektarů polí, o deset let později to bylo 8300 hektarů. K poklesu přispěl útlum domácí textilní výroby, nízké ceny lnu na světových trzích i méně výhodný dotační systém pro české pěstitele lnu po vstupu do unie.
Čemolen vznikl z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který do 90. let ve dvou desítkách závodů zpracovával veškerý domácí přadný len, provozoval až 26 tíren. Čemolenu teď zůstala poslední tírna v Pomezí u Poličky na Pardubicku, v níž pracuje 14 lidí. Surovinu by měla mít do května příštího roku.
