Mění se druhové zastoupení ptactva

V rámci změn klimatu se mění druhové zastoupení ptactva, některé druhy ubývají a jejich místa zaujímají jiné z jižních krajin. Z nejvíce ubývajících druhů lze jmenovat deset ptáků. Jsou jimi bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), jikavec severní (Fringilla montifringilla), sýkora lužní (Parus montanus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), která byla donedávna hojná ve vlhčích rybničnatých regionech, slavík tmavý (Luscinia luscinia), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) známý spíše z vyšších poloh, dále vzácný bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), či strakapoud malý (Dendrocopos minor). Uvedl to mluvčí Státní vetrinární správy ČR Josef Duben.

Výčet doplnil deseti nejvíce přibývajících ptačích druhů. Podle něj k nim patří pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala), pěnice vousatá (Sylvia cantillans), vlha pestrá (Merops apiaster), známá z občasných výskytů dosud jen na jižní Moravě, strnad cvrčivý (Emberiza cirlus), cetie jižní (Cettia cetti), dudek chocholatý (Upupa epops), který již několik posledních let hnízdí na mnoha místech ČR, žluva hajní (Oriolus oriolus), stehlík obecný (Carduelis carduelis), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) či hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Duben doplnil, že zmíněné údaje se vztahují k Evropě obecně, například pěnice bělohrdlá a vousatá u nás dosud zjištěny nebyly.
Poznamenal, že žádný ze zmíněných přibývajících druhů ptáků neznamená ani pro člověka, ani pro zvířata žádné zdravotní riziko. Ptačí chřipka bývá spojována s „vodními“ ptáky, ale ani v těchto případech nelze toto riziko přeceňovat a mít obavy z každé jednotlivé uhynulé labutě či kachny, řekl Duben.
Odborníci podle Dubna upozorňují, že s měnícím se klimatem bude ptačích druhů v našich zeměpisných šířkách ubývat než přibývat, proto je třeba o to více si vážit těch nově příchozích i těch přetrvávajících.