První odhad reálného příjmu

Reálný příjem na pracovníka v zemědělství poklesl v evropské sedmadvacítce v loňském roce podle prvního odhadu evropského statistického úřadu Eurostatu ve srovnání s předchozími výsledky o 4,3 procenta. Eurostat upozorňuje, že v roce 2007 se naopak zvedl o 12,2 procenta. Pokles je výsledkem snížení reálného zemědělského příjmu (o 6,3 procenta) a poklesu jednoho ze vstupů do zemědělství – práce (o 2,1 procenta). Přitom na výsledné hodnotě reálného zemědělského příjmu se podílel:

• růst výstupu ze zemědělství v reálné hodnotě producentských cen (o +4,3 procenta),
• prudký nárůst nákladů na vstupy v reálné hodnotě (o +10,8 procenta),
• pokles reálné hodnoty dotací bez daní (o -1,5 procenta),
• růst znehodnocení (snížení ceny) v reálné hodnotě (o +2,4 procenta).
Eurostat upozorňuje, že odhad pro celou sedmadvacítku vychází z údajů, které mu dodaly národní statistické úřady členských zemí unie. Na přesnost odhadu má podle něj vliv velký pohyb a rozpětí cen, k nimž došlo v uplynulém roce.
Nejvíce vzrostl reálný příjem na pracovníka v zemědělství vloni v Bulharsku (+24,5 procenta), Rumunsku (+21,4 procenta) a Maďarsku (+14,6 procenta). Naopak největší pokles tohoto ukazatele zaznamenala v roce 2008 podle Eurostatu Belgie (-25,6 procenta), Estonsko (-22,1 procenta) a Lotyšsko (-17,5 procenta). Pro Českou republiku podle odhadu Eurostatu činil tento ukazatel loni -4,6 procenta.
Hodnota výstupu ze zemědělství v producentských cenách vzrostla loni podle odhadu o 4,3 procenta, a to zejména díky růstu cen, a to jak rostlinné (o tři procenta), tak i živočišném produkce (o 6,3 procenta) v reálných cenách. Růst objemu rostlinné výroby (o 6,2 procenta) částečně vyvážil pokles farmářských cen (o tři procenta). Výrazně nerostla produkce obilí (o 20,5 procenta) a olejnin (o deset procent), a to nejen díky rozšíření pěstebních ploch, ale také kvůli vyššímu výnosu plodin. Loni se sklidilo o 14,8 procenta méně cukrové řepy než v předcházejícím roce. Produkce ovoce a zeleniny zůstala na stejné úrovni jako v roce 2007. Podle odhadu nejvíce vzrostly ceny olejnin (o 11,3 procenta) a ovoce (o 5,4 procenta). Naopak se výrazně snížily ceny obilovin (o 10,3 procenta) a brambor (o 9,4 procenta).
Významný nárůst hodnoty živočišné produkce v loňském roce byl výsledkem téměř stálé produkce (nepatrný nárůst jen o 0,2 procenta) a růstu farmářských cen (o 6,1 procenta). Eurostat uvádí růst hodnoty produkce prasat o 8,5 procenta. Tento růst byl podle něj výsledkem zvýšení cen (o 9,3 procenta), zatímco vlastní vyrobené množství se nepatrně snížilo (o 0,7 procenta). Zvýšení hodnoty mléčné produkce o 8,8 procenta bylo podle statistiků výsledkem kombinace výrazného růstu ceny (o 8,1 procenta) a jen malého nárůstu vlastní výroby této komodity (o 0,7 procenta).
Náklady na vstupy do zemědělství EU-27 (výrobní spotřeba) šly v reálné hodnotě nahoru o 10,8 procenta, a to zejména kvůli výraznému nárůstu v nákladech na hnojiva (o 52,8 procenta), energie (o 13,6 procenta) a krmiva (o 10,8 procenta). Tento růst měly na svědomí převážně vyšší ceny zmíněných vstupů, méně již jejich větší využívání (jen o 1,5 procenta). Ceny krmiv a jejich surovin jsou normálně těsně vázány na ceny cereálií. Ale pokles cen obilovin, který se v průběhu loňského roku projevil, měl na průměrnou roční cenu krmiv jen malý vliv.
Reálný příjem na jednoho pracovníka v zemědělství vzrostl podle zmíněného odhadu Eurostatu mezi roky 2000 a 2008 o 17,2 procenta. Zatímco v původní evropské patnáctce zaznamenaly za zmíněné období růst tohoto ukazatele o 3,8 procenta, v nové evropské dvanáctce poskočil o 73,7 procenta. V ČR se hodnota tohoto ukazatele zvedla o 88 procent. Průměrná spotřeba práce v EU-27 poklesla od roku 2000 o 24,5 procenta. V zemích dvanácti nováčků to bylo v průměru o 29,6 procenta.