České pivo s ochranou označení

V souladu s nařízením ES č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie C 16, 23. ledna 2008 zveřejněna žádost České republiky o zapsání názvu České pivo. Evropské komisi nebyla v průběhu šesti měsíců od zveřejnění žádosti oznámena žádná námitka, a tak byl název České pivo zapsán do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Nařízení Evropské komise č. 1014/2008 ze dne 16. října 2008 o zápisu názvu České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení bylo uveřejněno následujícího dne v Úředním věstníku Evropské unie L 276/27 a vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Uvedl to Vratislav Psota za Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Systém chráněných označení původu a zeměpisných označení vznikl v roce 1992. Jeho smyslem je ochrana výrobků, které získaly regionální nebo mezinárodní ohlas, před napodobeninami. To na jedné straně zaručuje, že výrobci z jiných regionů nemohou daného označení použít, na druhé straně výrobce zavazuje k používání předepsaných výrobních postupů, pokud chtějí označení používat.
Chráněné zeměpisné označení označuje produkty, které zpravidla těží z uznávaného věhlasu spjatého s vymezenou zeměpisnou oblastí, v níž musí probíhat alespoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku. V rejstříku chráněných zeměpisných označení je již řada značek piv včetně českých – Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var, Českobudějovické pivo, Chodské pivo.
V Úředním věstníku Evropské unie se o „Českém pivu“ píše: „Rozlišitelnost „Českého piva“ vyplývá z řady faktorů, především jsou to použité suroviny a speciální pivovarnické postupy.“ Chráněné zeměpisné označení České pivo budou tedy moci používat pouze piva vyrobená na vymezeném území České republiky ze surovin a postupem, které jsou přesně specifikovány v žádosti.
Jednou z hlavních surovin pro výrobu piva obecně je ječmen a z něj vyrobený slad. Pro výrobu Českého piva se používá světlý druh sladu, zvaný též „plzeňský slad“, vyrobený z jarního dvouřadého ječmene. Odrůdy ječmene pro výrobu sladu jsou registrovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně a doporučeny Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., v Praze pro výrobu Českého piva. Na základě údajů o kongresní sladině uvedené v žádosti o chráněné zeměpisné označení doporučuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., pro výrobu Českého piva odrůdy Aksamit, Blaník, Bojos, Calgary, Malz, Radegast a Tolar.
Odrůdy ječmene určené pro výrobu Českého piva jsou charakterizovány nižší úrovní proteolytického a cytologického rozluštění a nižší úrovní prokvašení způsobující přítomnost zbytkového extraktu ve finálním výrobku. Chuťový profil Českého piva je zaručen tím, že nejméně 80 % celkového množství sladového šrotu musí tvořit slad vyrobený ze schválených odrůd.
V žádosti je přesně definován způsob kontroly výroby Českého piva. Je tak možné zjistit, zda výrobce dodržuje popsaný výrobní postup a používá doporučené suroviny. Pivovary budou od sladoven požadovat deklaraci odrůdy ječmene, z které byl slad vyroben, aby mohly kontrolnímu orgánu doložit, že používají slad vyrobený z odrůd doporučených Výzkumným ústavem pivařským a sladařským pro výrobu Českého piva. Kontrolním orgánem uvedeným v žádosti je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Lze tedy očekávat, že i sladovny budou zvýšenou měrou dbát na odrůdovou čistotu a pravost vykupovaného ječmene, aby byly schopny pro pivovary deklarovat odrůdu, z které byl slad vyroben.