Důkazem, že naprostá většina obcí nemá problém se vyrovnat s dotačními podmínkami, bylo poslední jednání řídicího výboru operačního programu Životní prostředí (OPŽP) z minulého týdne. Výbor doporučil k podpoře dalších 178 vodohospodářských projektů v celkové hodnotě více než 13,4 miliardy korun. V současné době čekají projekty na podpis ministra životního prostředí. Uvedl to mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Celkem již bylo schváleno nebo je v procesu hodnocení téměř 300 žádostí v dotačním objemu 20 miliard korun, což představuje téměř dvě třetiny celkového rozpočtu programu vymezeném pro tuto oblast, sdělil Kašpar.
„Obce jsou vesměs výborně připraveny na možnost získání finanční podpory pro stavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod a jejich úspěšnost v OPŽP to jednoznačně dokládá. Některé zájmové skupiny opakovaně obviňují MŽP, že dojednanými podmínkami pro přijatelnost provozních smluv znemožnilo získání dotace pro většinu žadatelů. Obrovský zájem ze strany obcí i množství peněz, které projekty doporučené nyní ke schválení představují, jsou důkazem pravého opaku,“ řekl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Vzhledem k velké poptávce po dotacích souvisejících s našimi závazky vůči EU v oblasti odkanalizování a čištění městských odpadních vod lze reálně předpokládat, že zbylé alokované prostředky v operačním programu budou přiděleny žadatelům již v roce 2009, tedy ještě v první polovině programového období 2007-2013. Žádné dotační prostředky určené na výstavbu čistíren a kanalizací v rámci operačního programu se tak nebudou v žádném případě vracet zpět do Bruselu z důvodu jejich nedočerpání.
V souvislosti s problematikou čerpání dotací do této oblasti nechalo vypracovat MŽP analýzu problematických aglomerací, kterou v pondělí přijala vláda. Z analýzy vyplývá, že výsledná „dotační“ potřeba pro financování těch aglomerací, kde je uzavřena provozní smlouva končící po roce 2022 a kde prozatím není vůle jí ze strany obcí a provozovatelů zkrátit, je zhruba 1,2 miliardy korun. To je podstatně méně, než prezentovala například asociace krajů, hovořící až o padesátinásobku této částky. „Chybějící miliarda může být zajištěna z národních zdrojů, stále ale existuje čistší možnost dohody na úpravě provozní smlouvy a následné financování z operačního programu Životní prostředí,“ tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík. „Vzhledem k vysoké poptávce je však nutné, aby dohody nad úpravami provozních smluv byly sjednány co nejdříve, jinak dostanou šanci jiní,“ dodal ministr.
Zvláštním problémem je pak čištění odpadních vod v hlavním městě, kterému chybí evropské peníze do rekonstrukcí čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí ve výši 7, 3 miliardy korun. „Ovšem Praha by nedosáhla na dotace v žádném případě, protože její provozní smlouva byla v roce 2006 uzavřena formou dodatku bez řádného výběrového řízení, tedy nesplňuje základní kritérium transparentnosti. Proto Praha nemůže na dotaci z OPŽP dosáhnout, ani kdyby neplatila podrobná kritéria, například co do délky provozních smluv,“ vysvětlil ředitel odboru fondů EU MŽP Jan Kříž.
