Klimatické změny a zemědělství

Rostoucí teploty, změny v mohutnosti srážek, stoupající hladiny moří, extrémnější a častější klimatické jevy, jako jsou orkány, vichřice, sucho a horko a naopak přívalové deště, spolu s táním ledovců jsou podle zprávy Vliv měnícího se klimatu na Evropu vydané v uplynulých dnech důsledkem již probíhajících změn. O klimatických změnách jednal i summit hlav států a vlád Evropské unie, na programu je měl i Evropský parlament.

Závažnost tématu je zřejmá i z toho, že bylo jedním z podstatných bodů, jimiž se zabývalo jednání říjnového bruselského summitu šéfů vlád a států členských zemí Evropské unie. Přes odpor některých zemí se nakonec schválil záměr, že se unie do konce letošního roku dohodne na detailech boje proti klimatickým změnám. EU se již loni v březnu v klimaticko-energetickém balíčku zavázala, že sníží do roku 2020 objem emisí o 20 procent a podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie zvýší na pětinu. Některé státy, především Polsko a Itálie, sice na summitu navrhovaly, aby unie svůj boj s klimatem pod tlakem finanční krize zmírnila, ale předsedajícím Francouzům se podařilo jejich odpor zlomit. Státníci se nicméně shodli na tom, že opatření by měla brát v úvahu specifika jednotlivých zemí i sektorů evropské ekonomiky. O závěru summitu referoval poslanců Evropského parlamentu šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Uvedl, že EU nesmí pod záminkou finanční krize ustoupit od přijatých závazků. Klimaticko-energetický balíček podle něj vychází z přesvědčení, že bez zásadních změn svět brzy dospěje ke katastrofě. Evropa má, jak uvedl, odpovědnost vůči dalším generacím, a nesmí proto tuto politiku pod záminkou finanční krize opustit. Barroso se domnívá se, že by to bylo nezodpovědné a vyslalo by to negativní signál vůči zbytku světa, že Evropa není schopna dodržet své závazky. Nyní je, jak řekl, třeba stanovit přesný harmonogram a přesvědčit všechny partnery, aby jej dodrželi.
Na jednání svých hlav a států navázali 20. října ministři životního prostředí. Ve svém názoru nebyli jednotní. Některým státům se nelíbí, že by si elektrárenské firmy měly nakupovat od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů. Domnívají se, že by k tomu mělo dojít postupně. Jiné země i na tomto jednání upozorňovaly na současnou finanční krizi a její dopady na evropskou ekonomiku, které je prý třeba také vzít v potaz.
Oteplování údajně postupuje rychleji
Jedním z výrazných již pozorovaných a nejvíce citovaných důsledků klimatických změn je globální oteplování. Postupuje prý rychleji, než se experti na klimatické změny dříve domnívali. Vyplývá ze studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nazvané Klimatická změna: rychleji, silnější, dříve, zveřejněné v uplynulém týdnu. Jako příklad uvádí daleko rychlejší tání ledovců v Severním ledovém oceánu, než uváděly předpovědi Mezinárodního panelu pro klimatické změny. V některých oblastech předstihla skutečnost tyto odhady až o 30 let. Dnes se prý rovněž odhaduje, že na globální úrovni stoupne hladina moří více než dvojnásobně proti maximálnímu odhadu, který předpokládal nárůst o 0,59 metru.
Na dopady je třeba se předem připravit
Zprávu Vliv měnícího se klimatu na Evropu vypracovala Evropská agentura životního prostředí, Světová zdravotnická organizace a Společné výzkumné centrum Evropské komise. Vychází z hodnocení čtyřiceti klíčových indikátorů ukazujících následky pozorovaných či očekávaných změn. Jde například i o narůstající riziko povodní a sucha, ztrátu biodoverzity, hrozby pro lidské zdraví a nebezpečí pro hospodářské sektory, zejména zemědělství, lesnictví, energetiku, dopravu a turistiku. Zpráva ukazuje, že ohrožení klimatickými změnami se mění napříč regiony a sektory v Evropě. Nejzranitelnější jsou podle ní horské a arktické oblasti, pobřeží a Středomoří. Zpráva upozorňuje, že nestačí se jen snažit snižovat emise skleníkových plynů, ale pro zmírnění dopadu klimatických změn je třeba se také na tyto změny dobře připravit. Tato příprava se v současné době omezuje na předcházení povodním a boj s nimi. Ale to není to jediné, co dnes můžeme udělat. Je potřeba se připravit na obranu i v dalších sektorech.
Zpráva upozorňuje, že informace o klimatických změnách stále ještě nejsou úplné, a vyzývá státy k tomu, aby v této oblasti koordinovaly své akce i výzkum. Je třeba zlepšit monitoring i zprávy o klimatických údajích a pozorovaných vlivech, ohroženích a zranitelnosti území, dobré praxi adaptované na měnící se podmínky a také připravit detailnější územní a socioekonomické scénáře.
Klíčové závěry zprávy o klimatu • Globální teplota vzrostla téměř o 0,8 °C nad úroveň, jakou měla před rozvojem průmyslu. Nejvyšší nárůst je v Evropě a severních zeměpisných šířkách.
• Zvětšuje se rozdíl srážek mezi vlhčími severními partiemi Evropy a suchým jihem. Některé středozemní regiony mají o 20 procent méně srážek než před sto lety.
• Podle satelitního pozorování stoupla hladina světových moří v posledních 15 letech o 3,1 mm za rok.
• To, že se neví, jak rychle tají grónské ledovce je příčinou, že nárůst úrovně mořské hladiny lze jen obtížně odhadnout. Zvedání mořské hladiny způsobuje pobřežní záplavy i erozi a zvyšuje nebezpečí pronikání slané vody do půdy, které může ohrozit pobřežní ekosystémy.
• Tání arktického ledu se zrychluje: V září 2007 byl minimální povrch pouze polovinou hodnoty naměřené v roce 1950. Ohrožené jsou arktické živočišné druhy, jako jsou tuleni, velryby a polární medvědi.
• Ledovce ustupující z evropských pohoří a změny teploty i srážek budou mít dalekosáhlé dopady. Prognózy počítají s nárůstem říčních povodní v Evropě a naopak se zvětšujícím se suchem na jejím jihu.
• Pohyb některých druhů ryb na sever v posledních 40 letech může mít negativní efekt na rybolov. Příkladem je zmenšení zásob tresek v Severním moři.
• Jarní rozvoj fytoplanktonu v rybnících se objevuje o měsíc dříve než před 30 až 40 lety, což napomáhá rozvoji škodlivých cyanobaktérií, které ohrožují ekosystémy i lidské zdraví.
• Rostliny, ptáci, hmyz a savci se posunují dál k severu a do vyšších poloh. Do konce tohoto století se mohou druhy rostlin dostat o několik stovek kilometrů na sever a téměř 60 horských druhů by mohlo zaniknout.
• Zemědělcům se prodlužuje období vhodné pro vegetaci plodin. Znát je to zejména v severních oblastech. Na jednu stranu to umožňuje zavádění nových plodin, na druhou stranu jsou výsledkem kolísavější výnosy, do nichž se promítají extrémní klimatické jevy (sucho, přívalové deště).
• Ve Středozemí bude narůstat poptávka zemědělců po vodě. To může vyvolat problémy s vodou nejen v domácnostech, ale také v oblastech, které žijí z turistiky.
• Změny se projevují i v lesích (sucho pro pěstební práce, změna období růstu). Zejména v jižní Evropě roste nebezpečí lesních požárů.
• Klimatické změny ovlivňují také lidské zdraví. Příkladem je jimi vyvolaných 70 tisíc úmrtí ve 12 evropských státech jen v roce 2003. Zvyšuje se frekvence a intenzita extrémních klimatických jevů. Do budoucna lze podle zprávy čekat vlny veder, záplavy a sucho, zhoršení znečištění vzduchu.
Hrozí nebezpečné choroby zvířat i lidí
Změny klimatu prý mohou zvýšit riziko výskytu nebezpečných infekčních nemocí. Tvrdí to zástupci americké Společnosti pro ochranu divoké přírody (WCS). Ti ve své v nedávných dnech zveřejněné zprávě varují, že v budoucnu se může významně rozšířit, a to i do oblastí, v nichž se dnes nevyskytují, celkem 12 chorob, z nichž některé jsou smrtelné. Patří mezi ně ptačí chřipka, parazity přenášená babezióza, cholera, horečka ebola nebo mor. Za nebezpečné považuje organizace také veškeré parazity, lymskou boreliózu, choroby způsobené sinicemi, spavou nemoc, tuberkulózu, žlutou zimnici a krvácivou horečku (tak zvanou horečku z Rift Valley). Podle zprávy WCS je možné předpokládat, že se patogenní mikroorganismy, které nemoci způsobují, začnou při očekávaných změnách klimatu chovat jinak. Dokonce i nevýznamná narušení rovnováhy klimatu mohou mít dalekosáhlé důsledky v tom, že se volně žijící zvířata mohou dostat do styku s chorobami, které se v dané oblasti dříve nevyskytovaly. Podle zprávy je proto třeba pečlivě sledovat výskyt a šíření nemocí u volně žijících zvířat.
Chtějí zastavit s plýtvání s vodou
Podle odhadu z loňského roku žije třetina Evropanů v oblastech, v nichž dodávky vody nepokrývají poptávku po ní. V posledních třiceti letech vzrostly ztráty v důsledku sucha na téměř 100 miliard eur a jen sucho v roce 2003 stálo ekonomiku EU 8,7 miliard eur. Proto poslanci Evropského parlamentu požadují pro ochranu vody jako vzácného přírodního zdroje koordinované akce na úrovni celé Evropské unie.
Třemi hlavními věcmi, jimiž by se EU měla podle nich zabývat, jsou: extenzivní, neudržitelná a neúčinná spotřeba vody a s tím související plýtvání s ní, nedostatečná informovanost o této problematice a to, že neexistuje sjednocený přístup k řešení otázky vodních zdrojů. S vodou se stále plýtvá. Její spotřeba roste téměř dvakrát rychleji než světová populace. V samotné Evropě se kvůli neúčinnému hospodaření promrhá nejméně 20 procent vody. Jedním ze způsobů, jak řešit tento problém, by bylo plné uplatňování rámcové směrnice o vodě a jejích ustanoveních o cenách. Dále jsou zapotřebí investice do technologií s úspornou spotřebou vody. Před pouhým zvýšením dodávek vody by měla být upřednostněna opatření zaměřená na poptávku, a zejména na hospodárné využívání vody.
Zemědělství vodu nejen využívá, ale správným přístupem může její zdroje chránit. Podle poslanců je možné v některých zemích vodu v zemědělství používat mnohem účinněji. Tento problém by měla zvážit i zdravotní kontrola společné zemědělské politiky (SZP) a navrhnout konkrétní kroky na podporu udržitelnějšího využívání vody při farmaření. Při koncipování evropského zemědělského modelu by se měla zohlednit nejčastější a nejzávažnější environmentální rizika a také nedostatek vody a sucho. Poslanci zároveň upozorňují, že poptávku vodě může výrazně zvednout výroba biopaliv. Proto je podle nich třeba důkladně sledovat dopady jejich produkce a využívání.
Světový den výživy Klimatické změny a jejich dopady zejména na zemědělství se probíraly i na akcích konaných v souvislosti se Světovým dnem zemědělstsví, který se slaví 16. října. Na mezinárodní úrovni šlo hlavně o připomenutí vlivu klimatických změn na výživu obyvatel světa. Tyto změny ohrožují 70 procent obyvatel Země.
Jak poznamenala Marta Teplá z ministerstva zemědělství, klíčové je hospodaření s vodou. Na prvním místě není již jako dříve bezprostřední potravinová pomoc, ale spíše podpora investic do zemědělství, nákupu osiv, hnojiv, ochranných prostředků a technoogií a také do vzdělání obyvatelstva. Dnes platí, že polovina úrody, která se sklidí v Africe, podlehne zkáze. Cílem je, aby si rozvojové země samy byly schopny zajistit potravinovou bezpečnost.
Jaké jsou příčiny klimatických změn
Obvykle se dovídáme, že klimatické změny způsobují emise oxidu uhličitého, metanu, oxidů dusíku, halogenů a dalších chemických látek vznikajících činností člověka. Z toho, že nafta vzniklá z odumřelých těl živočichů a uhlí vytvořené z dávno odumřelých rostlin se nacházejí i za polárním kruhem, je zřejmé, že klima na Zeměkouli nebylo vždycky takové, na jaké jsme zvyklí dnes či jaké známe z minulosti a ze starých kronik. Ke klimatickým změnám docházelo i před příchodem člověka. Nález zmrzlých kvetoucích rostlin poblíž těla mrazem zakonzervovaného mamuta nasvědčuje podle příspěvku Ladislava Bláhy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby na semináři ke Světovému dni výživy, že ke klimatické změně proběhlé v hluboké minulosti muselo dojít poměrně velmi rychle. Klima Země podle něj ovlivňuje také sluneční cyklus, změny magnetického pole a emise způsobené sopečnou činností. K tomu přistupují neznámé vlivy ve vesmíru. „Astronomové pozorují, že něco podobného se děje i na jiných planetách,“ dodal Bláha.
Klimatické změn ovlivňují suchozemské a vodní ekosystémy, a tedy i produkci zemědělských plodin. Jde například o šíření v daném klimatickém pásmu doposud neznámých plevelů, chorob a škůdců. Kromě zvyšující se průměrné teploty hrozí nepředvídatelné extrémy počasí – sucho a naopak přívalové deště, vichřice apod. Následkem vodních a větrných erozí, zasolení a okyselení se zmenšuje výměra orné půdy a snižuje úrodnost zemědělsky obdělávaných půd. Výsledkem jsou podle Bláhy velké změny ve výnosech polních plodin a jejich kolísání v jednotlivých ročnících.
Hrozba sucha O růstu světové spotřeby vody mluvil i Bláha, který poukázal na to, že dnes pochází ve světě více než 40 procent potravin pouze ze zavlažovaných ploch. „V zemích EU v oblasti Středozemního moře je pro závlahy využíváno dokonce více než 70 procent vodních zdrojů a je nutno oprávněně očekávat, že požadavky dále porostou, protože trend vývoje počasí v této oblasti je alarmující - postupný, konstantní růst průměrných teplot a stálý pokles průměrných srážek v průběhu posledních několika desítek let. Obdobná je situace i v dalších částech Evropy,“ vysvětlil Bláha. Je to podle něj důvod, proč základním požadavkem je zemědělství s nižšími energetickými vstupy a s menším nárokem na množstvím vody.
Rostliny se podle Bláhy mohou adaptovat na sucho, ale je třeba, aby tato změna byla vratná, tj., aby plodina snesla naopak i přemokření půdy v době nadměrných dešťů. K řešení tohoto úkolu bude zapotřebí multidisciplinární přístup, tedy nejen klasické šlechtění, ale i genetické inženýrství apod. Základní cíle pro šlechtění na odolnost proti globální změně klimatu shrnul Bláha do následujících bodů:
1. ranost,
2. rychlý nárůst biomasy za účelem zkrácení vegetace, rychlého zakrytí povrchu půdy zapojením porostů kvůli snížení výparu,
3. odolnost vůči suchu,
4. odolnost vůči vysoké teplotě,
5. odolnost vůči kombinaci vysoké teploty a sucha,
6. zlepšování vitality semen a efektivnosti využití vody v průběhu klíčení,
7. zlepšení poměru kořenů k nadzemní části ve prospěch kořenové soustavy,
8. zvýšená efektivnost využití vody,
9. zvýšená reflektance listů, které propustí jen fotosynteticky účinné záření,
10. zlepšování intenzity fotosyntézy,
11. osmotické přizpůsobení již od počátku klíčení,
12. rozsáhlá adaptabilita, tj. schopnost tolerovat výkyvy průběhu počasí (zatím převažuje u planých druhů a většinou chybí zemědělským plodinám),
13. využití krajových odrůd,
14. využití genových zdrojů odolnosti vůči biotickým stresům,
15. testování novošlechtění a nových odrůd ve extrémních podmínkách.
Problému klimatických změn a přípravě na ně se podle Bláhy musí věnovat několikanásobně větší pozornost než doposud, a to jak ve výzkumu, tak v zemědělství a v politice.
Klíčové informace • Klimatické změn způsobují i další faktory než zdůrazňovaná činnost člověka.
• Brusel i přes hrozící finanční krizi trvá na splnění klimaticko.energetického balíčku.
• Na klimatické změny a jejich dopady je třeba se předem připravit. Na tom musí spolupracovat státy a podílet se musí různé vědní obory.