Biopaliva zatím jen na půli cesty

Více než dvě a půl procenta energie ze všech pohonných hmot používaných v dopravě kryjí nyní v Evropské unii biopaliva. Je to méně než polovina cíle, který chce Brusel podle směrnice dosáhnout v roce 2010. Růst spotřeby i výroby biopaliv stoupá rok od roku, i když loni již nebyl tak prudký jako v předchozích letech.

Podle zprávy Barometr biopaliv vydané Generálním ředitelstvím pro energii a dopravu Evropské komise v polovině letošního roku se loni spotřebovalo kolem 7,7 milionu tun ropného ekvivalentu (Mtoe) biopaliv. To odpovídá přibližně 2,6 procenta energie všech pohonných hmot používaných v silniční dopravě.
Rostla, ale pomaleji
Celková spotřeba biopaliv rostla v EU i loni, ale její zvyšování nebylo již tak radikální jako v roce 2006. Zatímco mezi roky roce 2005 a 2006 se zvedla o 2,6 Mtoe (což představovalo nárůst o 86,9 procenta) loni se meziročně (tedy ve srovnání s rokem 2006) zvedla jen o 2,1 Mtoe (o 37,4 procenta). Spotřeba bionafty se zvedla z 4,1 Mtoe v roce 2006 na loňských 5,8 Mtoe (tj. o 41,7 procenta). Spotřeba bioetanolu (ve směsi s benzínem nebo převedeného na ETBE, který obsahuje 47 procent bioetanolu) se loni zvýšila z 0,9 Mtoe na 1,2 Mtoe, tedy o 33,8 procenta. Ostatní typy biopaliv tvoří většinou rostlinný olej a jejich spotřeba představuje asi deset procent z celkově používaných biopaliv.
Spotřeba bioetanolu výrazně nestoupla Méně výrazný nárůst spotřeby bioetanolu vysvětluje zpráva nejen tím, že benzín, do něhož se přimíchává, není hlavní pohonnou hmotou (jen 36,9 procenta spotřeby benzínu v dopravě v roce 2006). Vliv měl také výrazný nárůst cen surovin, který bioetanol zdražil. Na výsledné ceně tohoto biopaliva se to projevilo, a to přesto, že některé lihovary dostaly od farmářů obilí na základě dříve uzavřených kontraktů, a tedy za ceny odpovídající situaci na trhu před cenovým boomem. Menší dopad měl loňský vývoj na ceny bioetanolu z cukrovky. Zdražil ale bioetanol dovážený z Brazílie. Ten využívá zejména Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko, méně již Dánsko a Německo.
Na první příčce se stále drží Německo Na prvních třech místech se pořadí zemí ve spotřebě biopaliv v roce 2006 a 2007 nemění. Na vrcholu žebříčku se suverénně drží Německo, a to nejen v souhrnné sumě, ale také v jednotlivých biopalivech. Na rozdíl od ostatních zemí používá ve velké míře i jiná biopaliva, zejména přímo rostlinný olej. Úhrnem se loni v Německu využilo přes čtyři miliony toe biopaliv, což je více než polovina celkové spotřeby unie (téměř 7,7 milionu toe, 7,7 Mtoe). Podíl energie z biopaliv v pohonných hmotách dosáhl v této zemi loni asi 7,3 procenta. Loni vzrostla v Německu zejména spotřeba bionafty (o 16,8 procenta na téměř tři miliony toe, tj. více než na 3,3 milionu tun). Naproti tomu bioetanolu využili loni Němci skoro o čtyři procenta méně než v předcházejícím roce.
Za Německem se drží Francie, která však v číselném vyjádření se svými 1,4 milionu toe biopaliv v pohonných hmotách v loňském roce za první pozicí značně pokulhává. Třetí místo zaujalo Rakousko s méně něž 390 tisíci toe. Na čtvrtou příčku se loni ze šestého místa probojovalo Španělsko, které si umístění prohodilo se Švédskem. Pátá šprušlička zůstala Velké Británii. Zatímco v Německu se spotřeba bioetanolu snížila, ve Francii se téměř zdvojnásobila a Rakousko jej začalo využívat. Španělsko se dostalo dopředu díky větší spotřebě bionafty.
Česká republika se z 12. místa, které měla v roce 2006, dostala loni na patnácté. Spotřebu bionafty zvedla sice z 18 290 toe v roce 2006 na loňských 32 660, ale položka bioetanolu se snížila z 1140 toe na 180 toe.
Sázejí na olej V roce 2006 celkem čtyři země, a to Německo, Švédsko, Nizozemsko a Irsko vykazovaly používání jiných biopaliv v dopravě než bioetanolu a bionafty. Šlo převážně o rostlinný (zejména řepkový) olej. Nejvíce se v tomto roce aplikoval v Německu (téměř 640 tisíc toe, což představovalo zhruba dvojnásobek energie dodané bioetanolem). Švédové využívali necelých 15 tisíc toe a zbývající země jen do dvou tisíc toe. Loni Němci spotřebu oleje téměř o čtvrtinu zvedli, z ostatních zemí zůstalo na zhruba stejné úrovni Irsko, Nizozemci a Švédové využívání oleje již nevykázali.
Pozor na akrolein
Z hlediska energetické náročnosti výroby by samotný rostlinný olej byl patrně nejvhodnějším biopalivem. Jeho dopady pro životní prostředí však nejsou jen příznivé. Olej totiž je, jak známo, sloučeninou mastných kyselin a glycerolu. (Naproti tomu bionafta - tzv. MEŘO - již glycerol neobsahuje.) Při hoření oleje může vznikat z glycerolu dráždivý a toxický aldehyd akrolein (akrylaldehyd).
Cíle Evropské unie Podle platných cílů Evropské komise by podíl biopaliv v pohonných hmotách v Evropské unii měl v roce 2010 dosáhnout 5,75 procenta a o deset let později deseti procent. Jak zpráva konstatuje, je pravděpodobné, že tento cíl splní zejména ty země, které již dnes ve větší míře biopaliva využívají. Jde zejména o Francii, Německo a Rakousko. Některé velké státy, jako je například Velká Británie a Itálie, však doposud nepromítly příslušnou směrnici do své legislativy a nevyužívají ani nevyrábějí ani potřebné množství biopaliv. Zpráva proto považuje za pravděpodobné, že ke splnění cíle unie budou muset využít dováženou produkci.
Podle předpokladu Barometru biopaliv by pro dosažení prvního cíle, tj. podílu 5,75 procenta v roce 2010, měla spotřeba biopaliv v unii dosáhnout při celkových nárocích 17,5 Mtoe při předpokládaných celkových nárocích na pohonné hmoty na úrovni 300 Mtoe. Připomeňme, že v roce 2007 činil podíl biopaliv v pohoných hmotách v unii v průměru jen 2,6 procenta. Dílčí cíl, tj. dvě procenta v roce 2005 byl splněn jen z poloviny –biopaliv bylo v celkovém objemu pohonných hmot v unii v tomto roce jen jedno procento.
Výroba zaostává za vývojem spotřeby
Pokud porovnáme spotřebu biopaliv s jejich výrobou, zjistíme, že unie v tomto směru zdaleka není ani nyní soběstačná. Jestliže se podle předpokladu EBB (European Biodiesel Board) loni v unii vyrobilo zhruba 5,713 milionu tun bionafty, pak při přepočtu uvedeném v závěru tohoto článku to odpovídá asi 4,913 milionům toe. Loňská celková spotřeba bionafty v EU však dosahuje podle Barometru biopaliv 5,774 mil. toe. Bioetanolu podle odhadu UEPA (European Union of Ethanol Producers) produkovaly podniky v unii loni celkem 1708 milionu litrů. Podle níže uvedeného doporučeného přepočtu to odpovídá zhruba 871 tisíc toe. Celkově však unie tohoto biopaliva loni spotřebovala přes 1,166 milionu toe, tedy asi o třetinu více, než vyrobila.
Největší producent bionafty je ve Francii
Vůdčí roli v produkci bionafty v unii hraje francouzská Diester Industrie. Ke svým sedmi podnikům přidala loni koncem roku tři další. Tím se její celková kapacita loni udávaná na 1,24 milionu tun dostala přes dva miliony tun. Největším výrobcem bionafty bylo však loni Německo se šesti velkými producenty. Největším z nich je Verbio AG se dvěmi jednotkami na bionaftu s celkovou loni udávanou kapacitou 380 tisíc tun a třemi podniky na bioetanol (loňská úhrnná kapacita 330 milionů litrů, tj. 270 tisíc tun). Zatímco produkce bionafty se ve firmě meziročně příliš nezměnila, vysoké ceny obilí způsobily pokles skutečné výroby bioetanolu ze 169 tisíc tun na 124 tisíc tun.
Velcí hráči v bioetanolu Největším producentem bioetanolu v unii je francouzská firma Tereos. Vyrábí etanol z cukrové řepy i třtiny a obilovin. Bioetanol z cukrovky mimo jiné získává i v České republice v podniku Agroetanol TTD. V Evropské unii měla loni roční kapacitu zhruba 740 milionů litrů etanolu, který se z větší části používá jako biopalivo (kromě toho i jako surovina například pro farmaceutický či kosmetický průmysl). Tereos také produkuje 385 milionů litrů biotanolu z cukrové třtiny v pěti podnicích své brazilské pobočky Teseos.
Internacionální působení má i druhý největší unijní výrobce bioetanolu – španělská firma Abengoa Bioenergie (loňská kapacita 520 milionů litrů bioetanolu). Kromě tří podniků v mateřské zemi otevřela loni ještě jeden provoz ve Francii. Koncem příštího roku by se měl rozjet její podnik v Nizozemsku s kapacitou 480 milionů litrů a další s podobnou kapacitou, který by měl začít vyrábět v roce 2010, staví ve Velké Británii. Firma má také pobočky v USA (750 milionů litrů) a v Brazílii (132 milionů litrů). Počítá s výstavbou provozu na bionaftu na Gibraltaru.
Na obzoru se rýsuje druhá generace
Průmyslový vývoj biopaliv druhé generace začala německá společnost Choren Industries GmbH. Ve spolupráci s firmami Shell Petroleum Group a automobilkami Volkswagen a Daimler chce vyrábět z odpadního dřeva 18 milionů litrů bioetanolu. Plánuje stavbu provozu na 100 milionů litrů tohoto biopaliva do roku 2010.
Doporučený převod Barometr biopaliv vysvětluje, že se energetický obsah biopaliv v různých zemích liší, což se více projevuje u bionafty. Evropská komise proto doporučuje tyto převody:
• 1 tuna bioetanolu = 0,64 toe
• 1 tuna bionafty = 0,86 toe
• 1 m3 bioetanolu = 0,51 toe
• 1 m3 bionafty = 0,78 toe.
V návrhu nové směrnice o obnovitelných energiích chce komise zavést nový koeficient pro výpočet hustoty energie paliva pro dopravu. Mělo by jít o čistou kalorickou hodnotu vyjádřenou v megajoulech na kilogram nebo na litr. Pro bioetanol by to mělo být 27 MJ/kg (ekvivalent k 0,6449 toe/t) a 21 MJ/l (odpovídá 0,5016 toe/m3). Pro bionaftu by tyto hodnoty měly být 37 MJ/kg (0,8837 toe/t) a 33 MJ/l (0,7882 toe/m3).
Klíčové informace
• Loňská spotřeba biopaliv v unii odpovídala jejich podílu v pohonných hmotách na úrovni 2,6 procenta.
• Výroba biopaliv v unii zaostává za spotřebou.
• Německo vykazuje největší podíl jiných druhů biopaliv, zejména rostlinného oleje.