Nesouhlas s návrhem na krácení plateb top-up ve státním rozpočtu na rok 2009, kapitoly 329 ministerstva zemědělství, vyjádřil za členy prostřednictvím dopisu adresovaném ministru financí Miroslavu Kalouskovi předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Jak se lze dále z otevřeného dopisu dočíst, vysvětluje v něm, že rozhodnutí snížit top-up o 2,8 miliardy korun vychází z mylných závěrů.
Vážený pan
Ing. Miroslav K a l o u s e k
ministr financí ČR
Letenská 15
118 10 Praha 1
V Praze dne 29. září 2008
Č.j. 144 / 2008
Vážený pane ministře,
v souvislosti s návrhem státního rozpočtu pro rok 2009 jste se vyjádřil, že požadavek českých zemědělců na dorovnání národních doplňkových plateb (top-up) na 30 %, spolu s platbami SAPS na 90 %, dojednané plné úrovně přímých plateb, není oprávněný. Jako důvod uvádíte, že čeští zemědělci neplatí mzdy ani pacht jako zemědělci v Německu nebo Rakousku, a proto i při nižší úrovni přímých plateb nebude ohrožena konkurenceschopnost našich zemědělců vůči jejich kolegům v ostatních zemích Evropské unie.
Toto vyjádření jsou však silně zavádějící. Nejen proto, že se čeští zemědělci na společném trhu EU konkurenčně střetávají se zemědělci i ze zemí, kde je pachtovné a nájem nižší, než je tomu v České republice, například v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. Ale i proto, že pro Českou republiku byla při stanovení přímých plateb použita jiná propočtová základna a velmi nízké produkční kvóty - pod úrovní produkčních schopností českého zemědělství. Tak i při vyrovnání přímých plateb v ČR na 100 % budou přímé platby na hektar zemědělské půdy v Německu a Rakousku asi dvojnásobné. V porovnání za rok 2006, za který jsou dostupná oficiální data Eurostatu, jsou celkové podpory a dotace v České republice v porovnání s Německem a Rakouskem na úrovni 41 %.
Zemědělství je z transformačního období a v důsledku nízkých národních podpor do roku 2004 kapitálově podhodnocené – zadluženost je 39 % (Německo 16 %). Po vstupu do EU je zemědělství zatíženo vysokými investičními nároky na plnění evropských standardů. Zemědělství bylo jediným sektorem, který po vstupu do Evropské unie neměl a dosud nemá srovnatelné podmínky pro podnikání, především pro omezení přímých podpor v prvním roce na 25 % a v dalších letech s nárůstem sazby po pěti procentech.
V návrhu státního rozpočtu na rok 2009 se snížení finančních prostředků do kapitoly 329 Ministerstva zemědělství o 9,2 mld. Kč (o 19 % proti roku 2008) zdůvodňuje růstem cen některých potravinářských komodit s tím, že se jejich vysoké ceny udrží. Tento předpoklad je mylný. V současné době ceny zemědělských výrobců vzrostly nepatrně. Za srpen 2008 proti srpnu 2007 index cen zemědělců rostl nejméně, a to na 106 %, zatímco ceny potravinářských výrobců na 107 % a spotřebitelské ceny potravin na 109 %. Předpokládáme, že již v září bude index cen v zemědělství pod průměrem cen z roku 2007. Proti předvstupnímu období - roku 2001 - ceny zemědělských výrobců vzrostly pouze na 105 %, ceny potravinářských výrobců na 112 % a inflace na 119 %. Růst cen potravin v ČR v průběhu letošního roku byl zejména způsoben růstem obchodních marží a zvýšením DPH z pěti na devět procent.
Již v letošním roce došlo ke snížení plateb pro zemědělce z důvodu posilující koruny vůči euru. Přestože dotace v eurech stoupají, pokles v korunách bude asi o 7 %. To samo o sobě spolu s propadem cen zemědělských komodit a s výrazným nárůstem nutných investic z důvodu zavedení cross compliance bude pro zemědělce znamenat velký problém. Proto kategoricky odmítáme krácení top-up o 2,8 mld. Kč ve státním rozpočtu na rok 2009.
Vážený pane ministře,
nerovnoprávné postavení našich zemědělců na společném trhu vedlo a stále vede k výraznému snižování rozměru českého zemědělství. Česká republika již není soběstačná v produkci mnoha komodit, například vepřového a hovězího masa, a ze zemědělství odchází průměrně čtyři tisíce zaměstnanců ročně. V okamžiku, kdy se úroveň podpor našich zemědělců alespoň začíná blížit na dohled farmářům z EU-15, znamená návrh na krácení plateb top-up v rozpočtu ČR krok zpět. Nejenže bude pokračovat naše současné nekonkurenční postavení na společném trhu, ale zároveň toto krácení založí naše nerovnoprávné postavení i do dalšího plánovacího období po roce 2013. Úroveň plateb v roce 2009 bude totiž započítávána do referenčního období, podle kterého se určí výše podpor českých farmářů na další období. Považuji proto za naléhavé, aby byly potřeby zemědělství v ČR z hlediska jeho zapojení do společné zemědělské politiky EU a zachování a rozvoje jeho konkurenceschopnosti na evropském trhu přehodnoceny.
S úctou
Ing. Miroslav Jirovský
předseda ZS ČR
