Názory unie na změny klimatu

Není dne, abychom neslyšeli o změnách klimatu, o hrozbách, které znamenají pro budoucnost, o tom, že by se jim mělo předcházet, a o opatřeních, která navrhuje Evropská unie. Není divu, že na toto téma zaměřil jedno ze svých šetření i Eurobarometr. V našich médiích se objevily zprávy o tom, že Češi tuto hrozbu neberou příliš na vědomí nebo jsou k ní skeptičtí. Tento závěr však vycházel ze srovnání odpovědí pouze na jedinou otázku. Pokud se však podíváme na celé zveřejněné znění výsledků průzkumu, není situace u nás zase tak špatná.

Globální oteplování a s ním spojené změny klimatu ohrožují všechny obyvatele Země. Zejména zemědělci se již dnes začínají potýkat s jejich dopady. Nenadálé a nebývale prudké větry, přívalové deště, povodně. Na druhé straně ubývání vody v korytech potoků a řek i ve studních, sucho a s ním spojené hrozby požárů. Na sever se šíří choroby známé jen v teplejších krajích – letos se dokonce muselo sáhnout k vakcinaci proti katarální horečce ovcí, jejíž doménou bývaly jižní státy Středomoří. Na polích a v lesích se objevují teplomilní škůdci a plevely.
Změny klimatu rozhodně na lehkou váhu nebereme
Odpovědi na otázku, jak závažný je podle vás problém globálního oteplování a změn klimatu, se v průměru unie a v ČR příliš neliší: Že nejde o závažný problém si totiž myslí 14 procent dotázaných občanů celé sedmadvacítky a 12 procent obyvatel ČR. Za spíše závažný považuje tento problém 15 ze sta Evropanů a 16 procent Čechů. Velmi závažný je v očích 76 procent Čechů a 75 procent lidí z EU-27. Nic o tom nevědí tři procenta občanů sedmadvacítky a dvě procenta Čechů.
Větší rozdíly již nabízí srovnání posouzení tvrzení, že závažnost změn klimatu se zveličuje. S ním rozhodně souhlasí šest procent Evropanů a pět procent Čechů. Spíše souhlasí 20 procent dotázaných lidí z EU-27 a 17 procent občanů ČR. Spíše nesouhlasí 34 procent Evropanů a 43 procent Čechů. Rozhodně nesouhlasí 31 procent obyvatel EU-27 a 28 procent ČR. Odpověď nevím zvolilo devět procent obyvatel unie a sedm z ČR. Pokud sečteme rozhodně kladné a spíše kladné postoje, pak to, že se závažnost problému zveličuje, si myslí 26 procent občanů unie a jen 22 občanů ČR. S tvrzením nesouhlasí ze sta lidí 65 Evropanů a 71 Čechů. Podle vyhodnocení odpovědí na tuto otázku Eurobarometru berou tedy naši občané klimatické změny vážněji než průměr celé evropské sedmadvacítky.
Bojíme se konkrétnějších a bezprostřednějších hrozeb To, že u nás nepřikládáme změnám klimatu velkou váhu odvozují média z odezvy na průzkum, které z uvedených hrozeb považují respondenti osobně za nejzávažnější. V úvahu se přitom brala první a druhá označená možnost. Občané ČR se nejvíce obávají mezinárodního terorismu (56 procent), dále chudoby, nedostatku jídla a pitné vody (48 procent) a globální oteplování skončilo u nich až na třetím místě se 45 procenty. Naproti tomu celá EU-27 sice kladla na první místo chudobu, nedostatek jídla a pitné vody (68 procent), ale na druhé globální oteplování a změny klimatu (62 procent) a terorismus (56 procent) až na třetí pozici. Naši občané se také více než průměr unie obávali rozšiřování jaderných zbraní, šíření infekčních chorob a ozbrojených konfliktů. Naopak méně nárůstu světové populace, či velkého poklesu celosvětové ekonomiky. Z toho je zřejmé, že bereme vážněji hrozby, které jsou hmatatelnější a mohou nás bezprostředněji ohrozit, než ty, pod jejichž konkrétní dopady si mnohdy nedovedeme představit, nebo se nás mohou dotknout až ve vzdálenější budoucnosti.
Názor na výsledky boje proti změnám klimatu
Eurobarometr se také zajímal o názor občanů, zda aktivity vyvíjené proti změnám klimatu jsou dostatečné. Zatímco podle 76 procent respondentů z EU-27 velké firmy a průmysl nedělají v tomto směru dost, u nás odpovědělo stejně 81 procent dotázaných. Samotní občané se snaží dostatečně podle 67 procent Evropanů a podle 70 procent Čechů. S úsilím vlády je spokojeno 64 obyvatel EU-27 a 71 procent našich občanů. Úsilí Evropské unie ocenilo jako dostatečné 58 jejích občanů a jen polovina dotázaných Čechů.
Snaží se naši občané a celá EU-27 sami dělat něco pro to, aby v boji proti změnám klimatu pomohli vlastními silami? Jednoznačné ano vyslovilo 14 procent občanů EU-27 a 12 procent lidí z ČR. Ke spíše ano se přiklonilo 47 procent odpovědí z EU a 46 procent z ČR. Spíše ne volilo 20 procent z EU a 27 procent z ČR. Rozhodný zápor se ozval v 11 procentech z EU a v osmi z ČR. Nevědělo osm procent respondentů z EU a sedm z ČR. Můžeme tedy předpokládat, že něco pro boj s klimatickým změnami podniká v unii 61 procent lidí a v samotné ČR 58 procent. O nic se v tomto směru nesnaží 35 ze sta našich občanů a v EU-27 jen 31 procent.
A co tedy naši spoluobčané pro omezení dopadů změn klimatu dělají? Na prvním místě shodně dominuje třídění odpadů. Zatímco v ČR si tuto odpověď vybralo 83 procent z těch, kteří pro boj proti klimatickým změnám podle vlastního vyjádření něco dělají, v unii to bylo jen 76 procent. Také spotřebu energie snižujeme o něco výrazněji – 67 procent proti 64 procentům v unii. Stejně tak více omezujeme své nároky na pitnou vodu (61 procent proti 55 procentům), méně kupujeme věci na jedno použití - 45 procent občanů ČR proti 40 procentům v celé EU-27, volíme častěji způsob dopravy šetrnější k životnímu prostředí - 40 procent proti 28 procentům.
Ti lidé, kteří sami nic proti globálnímu oteplování nepodnikají, si hlavně myslí, že své chování musí změnit vlády a průmysl, ne občané. V unii zastává tento názor 42 procent, u nás 48. Respondentů, kteří odpověděli, že nevědí, jaké aktivity by měli podniknout, bylo v unii 38 procent, v ČR 36 procent. A s názorem, že změna chování jednotlivce nebude mít žádný efekt, souhlasilo v unii 26 procent a v ČR 21 procent (stále z lidí, kteří zatím žádné aktivity proti změnám klimatu nevyvíjejí).
Výsledky šetření se zabývali i europoslanci
Eurobarometr oslovil s otázkami na toto téma letos na jaře 26 661 lidí napříč evropskou sedmadvacítkou a také ve třech kandidátských státech, a to v Chorvatsku, Makedonii a Turecku. V samotné České republice odpovídalo více než tisíc respondentů. Kromě chudoby považují Evropané změny klimatu za největší problém současnosti. Zároveň mají také pocit, že se proti tomuto problému nedělá dostatek. Více než 60 procent dotázaných odpovědělo, že osobně něco pro snížení emisí skleníkových plynů udělali. Čtvrtina z nich uvedla, že změnili své nakupovací zvyklosti a že jezdí méně autem. Kolem třetiny respondentů z unie se přiznalo, že zatím nepodnikli žádné kroky pro omezení emisí. Z nich polovina si myslí, že nejprve by měla něco dělat vláda a průmysl, třetina prohlásila, že neví, co má konkrétně dělat. Lidé, kteří se o životní prostředí zajímají, většinou uvedli že považují za svou povinnost chránit prostředí, v němž budou žít jejich děti a budoucí generace. Mezi třiceti do průzkumu zapojenými státy jsou samozřejmě velké rozdíly. Největší podíl lidí, kteří pečují o životní prostředí, zaznamenala anketa ve Švédsku, kde skoro devět z deseti lidí (87 procent) již něco pro snížení emisí skleníkových plynů podniklo. Naopak v Litvě a v Lotyšsku to bylo jen šedesát procent.
Podle předsedy dočasného výboru Evropského parlamentu pro změnu klimatu, italského sociálního demokrata Guido Sacconiho, hraje velkou roli v názorech lidí skutečnost, zda v dané zemi zažili nějakou přírodní katastrofu, která by zvýšila jejich povědomí o životním prostředí. Takový dopad na myšlení obyvatel měly podle něj například rozsáhlé požáry lesů v Řecku a na Kypru. Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas vyzdvihl skutečnost, že více než polovina Eurobarometrem oslovených lidí pokládá za možné, aby klimatické změny měly kladný vliv na hospodářství.
Zveřejnění výsledků Eurobarometru předchází nadcházejícím jednáním ministrů pro životní prostředí, kteří by společně s europoslanci měli do konce letošního roku schválit nová pravidla pro boj s klimatickými změnami.