Plochy s Bt-kukuřicí se u nás rozšiřují

Plochy oseté geneticky modifikovanou Bt- kukuřicí, odolnou vůči zavíječi kukuřičnému, zaznamenaly v loňském roce nárůst. Podle evidence Ministerstva zemědělství ČR a v souladu se statistikami Ministerstva životního prostředí ČR bylo celkem zaevidováno 8380 hektarů ploch s Bt kukuřicí, kterou zaselo 171 pěstitelů. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Nejvíce Bt- kukuřice bylo tradičně zaevidováno v Jihomoravském kraji (přes 2000 ha), ve Středočeském (přes 1600 ha, včetně Prahy) a Plzeňském kraji (přes 900 ha), vyčíslil Vorlíček.
Dodal, že o pěstování Bt-kukuřice projevili čeští pěstitelé zájem již v roce 2005, tedy v prvním roce uvedení jejího osiva pro produkční pěstování do oběhu. Tehdy 52 pěstitelů zkušebně oselo celkem 270 ha. Od té doby každoročně plochy s Bt-kukuřicí i počty pěstitelů narůstají. V roce 2006 byla GM kukuřice na 1290 ha (85 podniků), v roce 2007 plochy vzrostly na 5000 hektarů (131 podniků).
„Důvodem pro nárůst ploch s Bt-kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se škůdcem zavíječem kukuřičným, proti kterému je Bt-kukuřice odolná. Důležitým argumentem jsou i pozitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Výhodou pěstování Bt-kukuřice je podle samotných pěstitelů významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi, významně nižší poškození porostu. Dosahované výnosy jsou tak v průměru o deset procent vyšší než u klasických odrůd. Důležitým hlediskem je i redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. Bt-kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.
Pěstování Bt-kukuřice je v ČR podmíněno zákonnými opatřeními, pravidly koexistence, jejichž cílem je separace geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů od produktů klasických či bioproduktů tak, aby spotřebitelům zůstala zachována možnost volby potravin různého původu. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s regionálními zemědělskými agenturami a Státní rostlinolékařskou správouˇkaždoročně kontroluje dodržování uvedených pravidel.
Ostatní GM plodiny, které se v ČR pěstují pouze v minimálním rozsahu v rámci polních pokusů - brambory, len, slivoně a tabák, jsou určeny k vědeckým účelům a jejich produkty nejsou komerčně využívány. Jde o režim uvádění do životního prostředí a provádění těchto polních pokusů je pod dohledem České inspekce životního prostředí.