Letošní rok přinesl dobrou úrodu. Není však dobře, že se ceny obilí vracejí zpět na úroveň, která byla třemi roky. Náklady na hnojiva přitom stouply o 45 procent a na pesticidy o 65 procent. Konstatoval to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na dožínkách Jihomoravského kraje, které se uskutečnily první zářijovou sobotu na brněnském Výstavišti.
Brněnské výstaviště se letos stalo poprvé místem oslavy žní jižní Moravy. Podle předsedy krajské agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka by zdejší zemědělci chtěli oslavami na výstavišti položit základ nové tradici. „Dožínky byly vždy výjimečná událost, byly časem díkůvzdání, oslavou práce našeho stavu, práce, která je krásná a velmi těžká,“ prohlásil Veleba. Při této příležitosti vzpomněl i na kořeny selského stavu, které podle něj sahají až do 5. století našeho letopočtu, k příchodu slovanských kmenů. Už od té doby se totiž na našem území pěstovala pšenice, ječmen, oves a proso, z luštěnin to byl hrách, čočka a vikev, chovala se prasata, kozy a slepice a v malé míře i koně. „Ano, to jsou naše kořeny, musíme si jich být vědomi, být na ně hrdi a nesklánět se před nikým,“prohlásil. Součástí celé akce bylo vyhlášení nejlepších potravinářských výrobků kraje Zlatá chuť jižní Moravy, do níž se přihlásily asi tři desítky firem.
První náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík na semináři, který předcházel hlavní dožínkové slavnosti, připomněl, že zemědělství je trochu popelkou. Hlaváček poznamenal, že je to dnes pro politiky problematický resort, který je na okraji jejich zájmu. Podle Venclíka se v posledních letech také hodně změnil přístup k potravinám. „Když jsme stáli ve frontách na maso, mléko a chleba, určitě jsme z toho důvodu měli k potravinám úplně jinou úctu, než je tomu dnes, když jsou plné supermarkety. Je třeba si uvědomit, že potraviny byly, jsou a budou strategickou komoditou, jejíž nedostatek je hrozbou každého státu, nás nevyjímaje,“ zdůraznil s tím, že produkci surovinna jejich výrobu proto nelze nechat na volném trhu. Naopak, musí se dělat vše pro to, aby se zemědělcům i vinařům dařilo. V této podpoře má podle Venclíka sice hlavní roli stát, ale i Jihomoravský kraj se také snaží pomoci. Během posledních čtyři let přispěl například do Vinařského fondu ČR téměř osmi miliony korun, tři miliony šlo na podporu různých zemědělských akcí. Tato částka byla v letošními roce navýšena na devět milionů korun, informoval.
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman podotkl, že konkurenceschopnost českých zemědělců a potravinářů ve srovnání s evropskými kolegy je rozhodně nižší a zamýšlené úspory v rozpočtu resortu zemědělství v řádu několika miliard korun by samozřejmě tuto propast ještě prohloubily.Vzhledem k tomu, že je zemědělství v Evropské unii silně dotované a výrazně regulované, je jakékoliv ubírání finančních prostředků tomuto sektoru ohrožující,“ řekl.
Venclík připomněl, že zemědělství má na jižní Moravě významné zastoupení. Zemědělská půda tam tvoří 60 procent výměry Jihomoravského kraje a 84 procent z ní připadá na ornou půdu. Pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Tradici má i pěstování ovoce a zeleniny, severní okraje jsou i významným centrem lesnictví, přiblížil.
Na druhou stranu za poslední čtyři roky ubyla až třetina prasat. Tento pokles způsobily hlavně vysoké náklady a nízké výkupní ceny vepřového masa. O více než polovinu se podle něj naopak zvýšil počet chovaných ovcí.
Velkým problémem, který trápí zemědělce na jižní Moravě, je nedostatek vody. Podle Venclíka by kvůli klimatickým změnám v posledních letech mělo dojít k novému vymezení oblastí se zhoršenými přírodními podmínkami a do LFA by měly přibýt další kraje. „Stávající vymezení oblastí se zhoršenými klimatickými podmínkami neodpovídá totiž současnému klimatu. Hodnocení klimatických podmínek bylo totiž naposledy provedeno v první polovině 20. století.,“ podotkl. Venclík je přesvědčen, že právě voda bude v budoucnosti nejstrategičtější surovinou. To potvrdil i předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež. „Jsou dva fenomény, bez nichž se zemědělské hospodaření neobejde, a to půda a voda. Jejím nedostatkem je nejvíce ohrožena právě jižní Morava,“ řekl. Podle Papeže je v současné době na jižní Moravě porušená vodní bilance a mikroklima. Významně poklesla hladina spodní vody. „Narovnané a zahloubené vodní toky, odvodněná pole drenážemi situaci ještě více zhoršují,“ podotkl. Jedinou obranou je podle něj obnova vodního režimu v krajině novými investicemi. „Zemědělci společně se starosty obcí jsou ti, kteří drží v rukách řešení. Pozitivních příkladů je čím dál víc, ale není možné čekat jen na dotace,“ sdělil.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič považuje řešení otázky sucha, větrné a vodní eroze za nejsložitější právě na jižní Moravě. To je svým způsobem také důvod, proč se Český hydrometeorologický ústav a další odborné útvary zaměřili na studium dopadu těchto jevů v této oblasti.
Ministr ale upozornil, že při zařazování nových oblastí do méně příznivých a znevýhodněných (LFA) je třeba mít na zřeteli, že p roce 2013 se pro LFA stanoví nová obálka prostředků a o ně se bude muset podělit celá Evropská unie. „Tlak na zařazení suchých oblastí do LFA v roce 2010 je dobrá věc, ale dané oblasti už tam zůstanou i po roce 2013 až se budou obálky měnit.,“ zdůraznil. Podle něj by to vedlo ke konkurenční výhodě zemí, které mají více suchých oblastí, jako jsou třeba Španělsko nebo Řecko.
Ministr doplnil, že řešení problematiky negativních dopadů klimatických změn, sucha, či otázky hospodaření s vodou v krajině, patří mezi priority jeho působení na ministerstvu. Podle svých slov je připraven navrhnout určité nové nástroje, kterými by stát podporoval revitalizaci, rekonstrukci zavlažovacích systémů a budování nových systémů zadržování vody v krajině. „Myslím si, že je správnější cestou je řešení příčin než každým rokem, kdy se vyskytne sucho, diskutovat o řešení následků,“ dodal ministr Petr Gandalovič na semináři.
