Na Vysočině loni přibylo ekofarem

Na Vysočině v posledních dvou letech přibývají ekofarmy podstatně rychleji než dříve. Přispívá k tomu stoupající tuzemská poptávka po biopotravinách, ale i dotační podpora šetrného hospodaření v zemědělství. Loni bylo v kraji zaevidováno 27 nových ekofarem a na konci roku jich v kraji fungovalo celkem 63. Jak uvedl Tomáš Klejzar z regionálního centra svazu Pro-Bio, rychlý růst pokračuje i letos.

Na Vysočině loni přibývaly ekofarmy rychleji než v celé republice. Na začátku letošního roku roku měly tyto farmy 5128 hektarů půdy, což je poměrně malý díl z celkových 312 890 ekologicky obhospodařovaných hektarů v Česku. Zatímco jinde ale výrazně převládají pastviny, na Vysočině tvoří skoro polovinu pozemků orná půda. Vysočina díky tomu dodává na trh pestřejší sortiment produktů - obilí, brambory, zeleninu, maso i mléko. Nedávno se k ekologickému hospodaření přihlásila i jediná vinice v kraji, která se nachází pod hradem Sádek na Třebíčsku.
Problémem je ale podle Klejzara uplatnění domácích biopotravin v obchodní síti, a to kvůli dovozu.
"Ekologické zemědělství na tom ještě nikdy nebylo tak dobře jako nyní. Zemědělcům se začíná šetrné hospodaření vyplácet," uvedl Klejzar. Spotřebitelé si zvykají kupovat biopotraviny i přímo na farmách. Domácí produkce se ale podle Klejzara obtížně dostává na pulty běžných obchodů, kde by farmáři potřebovali mít zajištěn hlavní odbyt.
"Obchodní řetězec potřebuje pravidelné a levné dodávky a to mu momentálně může zajistit jen dodavatel, který hodně dováží ze zahraničí. U nás je ta produkce pořád ještě malá," vysvětlil Klejzar. Podle něj se tak někdy i přes vysokou poptávku nepodaří prodat ani některé velmi kvalitní české biopotraviny, například brambory. Obchodníci je raději dovezou.