Pesticidy podle nových pravidel

Upravená a zjednodušená pravidla pro rezidua pesticidů v potravinách začala od prvního září platit v Evropské unii. Udává je nařízení rady č. 396/2005. Jejich zavedením chce Brusel posílit bezpečnost potravin konzumovaných občany unie. Nová pravidla, která zejména sjednocují maximální hladiny reziduí, platí nejen pro prvovýrobce a zpracovatele, ale také pro dovozce. Právě dovozcům by měl tento krok unie obchodování výrazně ulehčit. Některé ekologické organizace však poukazují na to, že v některých případech jsou nové limity méně přísné.

Pesticidy, jak známo, pomáhají konvenčně hospodařícím zemědělcům, zahradníkům i hobby zahrádkářům v boji proti škůdcům a konkurujícím organismům. Používají se k likvidaci plevelů (těmto přípravkům se říká herbicidy), hmyzu (insekticidy), plísní (fungicidy), hlodavců (rodenticidy), měkkýšů (molluskocidy), stromů a keřů (arborocidy), roztočů (akaricidy) či řas (algicidy). Podle způsobu aplikace se dělí na postřiky, aerosoly, fumiganty (používané v plynném stavu), popraše, pevné a tekuté nástrahy, mořidla, nátěry a impregnace.
Platí nové nařízení
Pesticidy jsou většinou pro člověka i domácí zvířata jedovaté. Přestože se používání těchto látek řídí přísnými předpisy a správnou zemědělskou praxí, nelze vyloučit, že ve sklizených plodinách nezůstanou jejich nepatrné obsahy (rezidua). Za rezidua pesticidů se považují zbytková množství nejen samotných účinných látek, ale také jejich metabolitů nebo rozkladných produktů. Důležitým údajem jsou maximální limity reziduí (MLR) pesticidů, tj. nejvyšší úrovně obsahu těchto látek, které jsou ještě v plodině, potravině nebo krmivu ze zdravotního hlediska přípustné. Jak uvádí nařízení unie, vycházejí ze správné zemědělské praxe a nejnižšího nezbytného vystavení spotřebitele účinkům daných pesticidů.
Nařízení se vztahuje na produkty rostlinného a živočišného původu nebo na jejich části (jejich seznam je zahrnuté v příloze I) určené k použití jako čerstvé, zpracované nebo kombinované potraviny či krmiva, v nichž nebo na jejichž povrchu mohou být přítomna rezidua pesticidů. Nevztahuje na zmíněné produkty, pokud jsou určené na výrobu jiných produktů, než jsou potraviny nebo krmiva, na setí či výsadbu nebo na činnosti povolené vnitrostátním právem pro zkoušení účinných látek. Nařízení se také netýká produktů určených na vývoz do třetích zemí a před ním ošetřených podle požadavku nebo souhlasu státu, do nějž export směřuje.
Změna pro limity
Doposud maximální limity reziduí některých pesticidů určoval Brusel, přičemž členské státy mohly u nich stanovit vyšší hladiny, u jiných látek rozhodovaly o jen národní úřady, pro další skupinu pesticidů vůbec tento údaj v rámci unie neexistoval. Pro obchodníky a výrobce dodávající na jednotný trh společenství to znamenalo brát v úvahu seznamy povolených reziduí těchto látek u různých produktů platných napříč celou evropskou sedmadvacítkou. Situaci jim i pěstitelům a výrobcům kromě zmíněného nařízení a jeho příloh dále usnadňuje i internetová stránka Generálního ředitelství pro ochranu zdraví a spotřebitele (DG SANGO) Evropské komise http://ec.europa.eu/sanco_pesticides/public/index.cfm. Obsahuje obšírnou databázi plodin a v unii povolených pesticidů. Je na ní možné zadat plodinu a k ní dostat úplný výčet všech pro její ošetření povolených pesticidů spolu s jejich maximálními hladinami reziduí. Naopak po zadání pesticidu se na stránce objeví seznam všech plodin, v nichž může daná látka přicházet v úvahu, spolu s jejím maximálním přípustným obsahem.
Nové nařízení pokrývá asi 1100 pesticidů dnes používaných v zemědělství v unii i mimo ni a maximální limity reziduí pro 315 zemědělských produktů. Limity jsou také pro zpracované výrobky, což znamená, že berou v úvahu koncentraci, popřípadě ředění. Pokud pesticid není přímo uveden, počítá se s nejvýše přípustným obsahem 0,01 mg/kg.
Úkol pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin Brusel tvrdí, že nová pravidla berou v úvahu zdravotní nezávadnost pro všechny skupiny konzumentů, tj. například mimo jiné i pro batolata, děti a vegetariány. Za odhad a hodnocení rizika je odpovědný Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Vychází přitom z vlastností účinných látek pesticidů, jejich toxicity, maximálních hladin předpokládaných v potravinách. V úvahu bere odlišnosti ve skladbě stravy Evropanů. Součástí nařízení jsou:
• maximální limity reziduí platné pro celou Evropskou unii do začátku letošního září (asi 45 000 položek),
• harmonizované maximální limity reziduí dříve stanovené členskými státy (kolem 100 000 údajů),
• seznam látek s nízkým rizikem, pro něž není určení maximálního limitu reziduí nutné.
Nařízení určuje roli, jakou má při stanovování maximálního limitu reziduí členský stát, Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská komise.
Vysvětlující materiál vydaný DG Sango popisuje postup stanovení maximálního limitu rezidua pesticidu. Kdo chce nějakou látku použít k ochraně určité plodiny (pokud informace není v seznamu, který je součástí uvedeného nařízení), pak musí nechat posoudit vědecky podložené informace o minimálním množství daného pesticidu potřebného na ochranu plodiny a rezidua zůstávajícího v plodině po ošetření. Tuto informaci ověří Evropský úřad pro bezpečnost potravin a posoudí, zda zbytkový obsah účinné látky (či produktů jejího odbourávání) nebude ohrožovat zdraví všech skupin konzumentů, tedy i dětí. Pokud úřad shledá, že uvedená maximální hladina rezidua představuje pro některou ze skupin konzumentů riziko, použití pesticidu pro danou plodinu nepovolí. „Bezpečnost potravin má přednost před ochranou rostlin,“ vysvětluje DG Sango.
Určovat, jak a kdy se pesticid smí používat, bude příslušná národní instituce členského státu. Důvodem jsou odlišné místní podmínky a výskyt škůdců, což jsou věci, o nichž má právě přehled ochranou rostlin pověřená organizace. „Například v jižních státech Evropy, kde je po celý rok tepleji, se vyskytuje větší množství hmyzích škůdců a je tedy zapotřebí aplikovat více insekticidů. Vlhčí severnější oblasti zase více trpí plísňovými chorobami, používají tedy více fungicidů,“ dává příklad DG Sango s tím, že tyto odlišnosti se musí brát v úvahu i při stanovování maximálního limitu reziduí.
Kontrola a monitoring
Každý členský stát bude muset odebírat stanovený minimální počet vzorků plodin a stanovovat obsah pesticidů v nich. Své výsledky zašle unii, která je zveřejní v každoroční zprávě.
Referenční laboratoře unie budou koordinovat zaškolování pracovníků, vývoj analytických metod pro stanovení pesticidů a organizovat kruhové testy, jimiž zkontrolují úroveň práce národních kontrolních laboratoří. Kromě toho bude Evropská komise a Potravinářský a veterinární úřad (Food and veterinary office) budou organizovat kontrolní mise do členských zemí. Pokud se při kontrole zjistí v potravině či krmivu vyšší než povolený maximální limit reziduí pesticidů, pak na tuto skutečnost upozorní Systém rychlého varování (Rapid Alert Systém for Food and Feed) a výrobce či dovozce bude nucen dané zboží stáhnout z trhu.
Cílem je omezení aplikace pesticidů
Zlepšení postupů při používání pesticidů v unii navrhl Brusel v roce 2006 ve strategii věnované tomuto účelu. Jejím cílem je omezit aplikaci těchto látek, a to zejména dodržováním správné zemědělské praxe. Unie chce také podpořit potřebný výzkum a vývoj. Pomoci by měly i dva návrhy legislativních norem, které se v EU projednávají. Jde jednak o návrh nařízení o uvádění prostředků na ochranu rostlin na trh. To chce mimo jiné zavést mechanismus pro nahrazování toxičtějších pesticidů méně jedovatými látkami. Dále je to návrh směrnice o udržitelném používání pesticidů. Jejím cílem je omezit riziko spojené s jejich používáním, zdokonalení zařízení pro jejich aplikaci, zajištění lepšího zaškolení lidí, kteří s pesticidy pracují apod.
Klíčové informace • Od prvního se používání pesticidů v Evropské unii řídí novými pravidly.
• Maximální limit reziduí pesticidů je nově platný jednotně pro celou sedmadvacítku států.
• Hledání usnadní internetová stránka.