O zvýšení dotací pro producenty ovoce a zeleniny jsme mluvili s
Jaroslavem Muškou, předsedou Ovocnářské unie ČR.
Vláda nedávno odsouhlasila větší dotace pro producenty ovoce a zeleniny. Jak budou větší podpory využity? Podpořili odbytové organizace, nejsou to prostředky například pro obnovu sadů. Jde o zajištění pozice odbytu. Teď bude hodně záležet na tom, aby jednotliví ovocnáři i zelináři tyto organizace vůbec vytvářeli. Stávající organizace by totiž navýšené prostředky ani nevyčerpaly. Je třeba, aby si pěstitelé uvědomili, že pokud chtějí konkurovat supermarketům a firmám, které jsou globalizované, mohou to provést jen tak, že se sdruží a každý nebude dodávat sám pod svým jménem, ale pod odbytovou organizací. To považujeme celkem za přínos a vlastně o tom byla i reforma trhu ovoce a zeleniny.
Myslíte, že pěstitelé najdou společnou řeč? Je to složité, protože doposud jich jí našlo jen dvacet až třicet procent, ti ostatní teprve hledají. Někteří si ale myslí, že společný odbyt není zapotřebí. Letošní rok však ukáže, že je velmi důležité umět prodat za dobré ceny.
Producentů nemají pořád o odbytové organizace takový zájem, jaký jsme si představovali. Doposud totiž nějak prodali a řekli si, že příští rok také prodají. Ale vůbec tomu tak nemusí být, protože se může stát a letos se to i stalo, že se některé višně třeba vůbec nečesali. Pokud se kilogram této plodiny prodává za čtyři koruny, tak ji nikdo ani nesklízí. Tato suma by nepokryla ani náklady na česače.
Kolik nyní evidujete odbytových družstev? U pěstitelů ovoce jsme evidovali čtyři, producenti zeleniny jich měli více. Kromě odbytových organizací se může ale tvořit i seskupení producentů, což je takový jejich předstupeň. Sdružit se mohou třeba pěstitelé jahod, meruněk, či okurek a podobně.
Odbytová družstva mohou být i mezinárodní, to znamená například tři pěstitelé z České republiky a tři pěstitelé z dalších zemí. To by mohlo být zajímavé. Mít několik producentů ze Španělska, Francie a od nás.
Neobáváte se toho, že byste si mohli i konkurovat? Ne, naopak. Ve Španělsku mají třešně zralé již v květnu. V té době tu nemáme o nich ani ponětí a když se sklízejí u nás, tak ve Španělsku již třešně nejsou. Cos e týká zeleniny, tak takovým případem je květák. Francie ho dodává celou zimu, což nám vůbec nevadí. Pak oni s touto plodinou končí a my začínáme.
Samozřejmě, že by také byly komodity, kterými bychom si konkurovali. U nás takový klasický případ jsou jablka.
Už jste si nějak zjišťovali, kdo by měl ze zahraničí zájem o spolupráci?
Oťukávali jsme si situaci pod Bodamským jezerem, kde dělají něco podobného. Za velký problém ale považujeme, že každá země má jiný systém účetnictví a jejich slaďování by přineslo náklady navíc.
Kolik procent žadatelů o podpory producentům ovoce a zeleniny dosud uspělo? Zatím všichni, kteří vyhověli nastaveným podmínkám, podporu dostali. Programový cyklus je nastaven na pět let. Podpory se pak vypočítávají na základě procent z obratu. Například pěstitel, který utrží za svoje produkty sto milionů korun, dostane dotaci ve výši 4,1 milionu korun. K ní musí přidat ještě své prostředky na úrovni 4,1 milionu korun. Teprve následně se může přihlásit do schváleného programu. Jeho investice musí však směřovat výhradně do odvětví ovoce a zelenina.
