Chmelaři na Tršicku začali sklízet

Do chmelnic v tršické oblasti, která leží na rozhraní Olomoucka, Přerovska a Prostějovska, vyjela začátkem týdne zemědělská technika. Jako první se do sklizně pustily podniky, kterým poničily konstrukce s chmelem letní bouře. Další pěstitelé se k nim přidají příští týden, řekl Ivo Klapal z moravské pobočky Chmelařského institutu Žatec.

Se sklizní podle Klapala začali v pondělí pěstitelé ze Senice na Hané, kde bouře strhla asi 15 hektarů chmelnic. Dnes je následovali pracovníci a brigádníci společnosti Agrospol Velká Bystřice, které minulý týden při bouřce spadlo asi pět hektarů chmelnic. "Moc toho z popadaného chmele asi nezachráníme, protože leží v bahně, ale uvidíme," uvedl Zdeněk Kolman, jednatel firmy Agrospol, která pěstuje chmel na 62 hektarech.
Podle předběžných odhadů Klapala letošní úroda pěstitelů z tršické oblasti bude o něco slabší než loňská, kdy zemědělci dosáhli podle Českého statistického úřadu průměrného výnosu 1,46 tuny z hektaru. "Podle mého názoru letos budeme rádi, když dosáhneme za oblast průměru 1,2 tuny z hektaru," odhadl Klapal. Nižší úrodu očekává kvůli teplému počasí a nedostatku vláhy. "Špatná byla zejména četnost srážek. Docházelo k tomu, že v jednom měsíci spadlo i 72 procent vody ve třech dnech. Tyto srážky byly pro rostliny nezužitkovatelné, ve zbylých dnech mírně trpěly. Teploty sice nebyly tropické tak dlouho jako loni, byly ale nadprůměrné, což umocnilo výpar," uvedl Klapal.
V tršické oblasti letos roste chmel na zhruba 719 hektarech chmelnic. Zhruba 75 procent plochy pokrývá Žatecký poloraný červeňák, zbylá část patří hybridním odrůdám.
Tuzemští pěstitelé loni sklidili 5630 tun chmele, zhruba o tři procenta více než v roce 2006. Výnos dosáhl 1,04 tuny z hektaru, meziročně o 0,03 tuny více. Úrodu ovlivnily klimatické extrémy, zejména nerovnoměrné rozložení srážek, což se projevilo především u výsledků odrůdy Žatecký poloraný červeňák.