Ptají se, kdo nakrmí svět

Investice, volný obchod, zrušit podpora pro zemědělství, změnit plány na používání biopalivh – to jsou některé z možností, které doporučili poslanci Evropského paralamentu francouzskému předsednictví na první červencové konferenci pořádané pod jeho taktovkou.

Konference nazvané Kdo nakrmí svět se v Bruselu zúčastnili akademici, experti, evropští i afričtí politici a další lidé, kteří mají k tomuto tématu co říci. Informace o ní přinesly internetové stránky Evropského parlamentu i Evropské komise.
Ohrožený cíl tisíciletí
Počet obyvatel Země se blíží devíti miliardám, číslu, které má být dosaženo v roce 2050. Vzhledem k tomuto trendu a také ke zvyšující se poptávce v prudce se rozvíjejícch ekonomikách, jako je třeba Čína nebo Indie, bude třeba do zmíněného roku 2050 současnou produkci potravin zhruba zdvojnásobit. Přitom jen během posledního roku podražily základní potraviny, jako je kukuřice či rýže, o více než 70 procent. Zemědělství se stále víc stává zdrojem surovin pro produkci obnovitelné energie, zejména biopaliv. Biopaliva první generace, která se dnes vyrábějí, však surovinovou základnou konkurují potravinám.
Kvůli vysokým cenám potravin se jen za loňský rok zvýšil podle generálního ředitele Organizace spojených národů pro potraviny a zemědělství (FAO) Jacques Diou počet hladovějících zhruba o 50 milionů. Dnes strádá hladem či trpí podvýživou kolem 850 milionů lidí, z nichž je 170 milionů dětí. Na důsledky podvýživy umírá každoročně asi 5,6 milionu dětí. Je otázkou, nakolik se podaří splnit cíl tisíciletí snížit do roku 2015 na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě a trpících hladem. Ironií přitom je, že zatímco část lidstva bojuje s nedostatkem potravin, jiná zápasí s obezitou.
K problémům s nedostatkem potravin přispívají i klimatické změny, také rostoucí poptávka po mase. Podle Michela Griffona, ředitele francouzské agentury pro výzkum, se zemědělství bude muset do budoucna vypořádat nejen se změnou klimatu a s ní do jisté míry souvisejícím nedostatkem vody, ale také se skutečností, že produkuje mnoho skleníkových plynů.
Hledá se řešení
Šéf parlamentního výboru pro rozvoj španělský europoslanec Josep Borrell, kritizoval současnou strukturu rozvojové pomoci. Jak uvedl, zatímco před třiceti lety šlo 17 procent prostředků na pomoc zemědělcům, dnes jsou to pouhá čtyři procenta. Přitom největší význam pro rozvojové země má podle něj právě podpora jejich zemědělství.
„Potřebujeme osvobodit naše farmáře od regulací, byrokracie a trhu pokřiveného podporami,“ poznamenal šéf parlamentního výboru pro zemědělství britský konzervativec Neil Parish. Poukázal na to, že o důležitosti volného obchodu pro pokles cen mluví i současná hlava Světové obchodní organizace WTO a dřívější evropský komisař pro obchod Brit Pascal Lamy.
Klíčovou roli v zajištění potravin potřebných pro hladovějící svět připisuje Finka Kati Partanen z Mezinárodní federace zemědělských výrobců mladým farmářům. Ti podle ní preferují kvalitu, rozvoj místních trhů a inovaci výroby.
Marocký ministr zemědělství Aziz Akhanuk vysvětlil, že v jeho zemi žije 45 procent obyvatel na venkově a že 80 procent z nich se živí zemědělstvím. Pro tyto lidi přestavuje současná krize velký problém. Jedinou pomoc vidí Akhanuk v posílení obchodu, investicích, dotačních programech a partnerství s Evropou. Podobně jako v Maroku, tak i v ostatních afrických státech, je zemědělství nejdůležitějším hospodářským odvětvím.
Názor unie „Jsme svědky toho, že zvýšení cen potravin mělo bezprostředně dramatický dopad na nejchudší světovou populaci,“ uvedla evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová a dodala: „Ale v dlouhodobém výhledu by rostoucí ceny potravin mohly naopak venkovským komunitám pomoci v rozvoji země a boji s chudobou. Jak uvedla, i zdražení potravin má jako každá mince svůj líc a rub. Vyšší ceny podle ní mohou stimulovat zemědělskou výrobu v mnoha rozvojových zemích. Tato výroba má, jak uvedla, sice velký potenciál, ale zápasí se strukturálními potížemi, které spolu s nízkými cenami zemědělských komodit nedovolují tento potenciál využít.
Evropské podpory pro rozvojové země
Kromě okamžité pomoci, která zlepšila nabídku potravin v rozvojových zemích, je, jak komisařka uvedla, třeba dosáhnout toho, aby se zvýšila v těchto státech v dalších sezónách sklizeň. To podle ní znamená zejména umožnit farmářům z rozvojových zemí přístup ke kvalitním osivům a hnojivům. Kde na to vzít prostředky? „Navrhla jsem použít část peněz uspořených z našich tradičních nástrojů společné zemědělské politiky,“ vysvětlila komisařka. (Podle neoficiálních odhadů může jít až o částku kolem jedné miliardy eur.)
Komisařka také připomněla, že prospěch nejchudším zemím může přinést i jednání Katarského kola Světové obchodní organizace. Liberalizace obchodu poskytne podle ní nové trhy, a tím příjmy z exportu zboží. Zároveň bude mít více obchodníků přístup k levnějším potravinám, čímž se utlumí růst jejich cen. „Ve 21. století není možné zajistit potravinovou bezpečnost omezením agrárního obchodu. Snaha vrátit se k soběstačnosti je slepou uličkou a byla by pohromou jak pro vývoj, tak pro potravinovou bezpečnost,“ prohlásila Fischerová Boelová a dodala: „Zlepšujeme společnou zemědělskou politiku, protože chceme pomoci vlastním farmářům, aby byli schopni masivně odpovědět na rostoucí světovou poptávku. Společná zemědělská politika je součástí řešení, jak zmírnit globální tlak na ceny potravin, ne částí tohoto problému,“ odmítla komisařka tvrzení, že za zdražováním zemědělských komodit stojí i ochranářská agrární politika Evropské unie.
Klíčové informace
• Počet obyvatel Země se blíží devíti miliardám a roste poptávka po potravinách.
• Zemědělství je zároveň v centru zájmu jako zdroj surovin pro obnovitelnou energii.
• Evropská unie pomohla nejchudším zemím nejen přímo potravinami, ale chce věnovat peníze uspořené z nevyužívaných nástrojů společné zemědělské politiky na rozvoj jejich farem.