Ve sdělení nazvaném Lepší kariéra a větší mobilita: evropské partnerství pro výzkumné pracovníky navrhuje Evropská komise partnerství s členskými státy, které má zajistit dostupnost potřebných lidských zdrojů, aby oblast vědy a technologie mohla ve zvýšené míře přispívat k evropské znalostní ekonomice. Evropa se musí vypořádat s rostoucí celosvětovou hospodářskou soutěží o nejlepší talenty a zároveň se potýká s demografickými problémy. Cílem partnerství je koordinovat a usměrňovat úsilí jednotlivých členských států. Evropská unie by se pomocí společných prioritních opatření měla pro výzkumné pracovníky stát atraktivnějším trhem práce a měla by jim umožnit větší mobilitu mezi jednotlivými zeměmi a institucemi a také mezi akademickým a soukromým sektorem. Klíčovými oblastmi, v nichž je třeba přijmout opatření, jsou systematické otevření náboru pracovníků, zlepšení sociálního a důchodového zabezpečení mobilních výzkumných pracovníků, poskytování spravedlivých podmínek při zaměstnávání pracovníků a pracovních podmínek a zajištění náležité odborné přípravy výzkumných pracovníků. Informoval o tom Martin Stašek Martin Stašek, mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice.
Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik poznamenal: „Pokud chcemei dosáhnout dalších cílů lisabonské agendy a realizovat Evropský výzkumný prostor, musíme uvolnit potenciál našich vynikajících výzkumných pracovníků. Příliš mnoho z nich musí kvůli zastaralým vnitrostátním právním předpisům a postupům čekat příliš dlouho na svou příležitost pracovat nezávisle a samostatně. Naším cílem je „pátá svoboda“ – svoboda znalostí, v jejímž rámci mohou studenti, vědci a akademičtí pracovníci využívat výhod zdravého evropského trhu práce a mohou ve všech fázích své profesní dráhy najít uplatnění v různých institucích, odvětvích a zemích. Na tom bude záviset, zda Evropa bude moci z dlouhodobého hlediska zůstat místem, kde se provádí výzkum a vývoj na světové úrovni, a zda se v tomto ohledu bude i nadále vyvíjet.“
V řadě členských států není nábor pracovníků ve veřejném sektoru stále ještě založen na konkurenceschopnosti. V případě mladých výzkumných pracovníků jsou běžné krátkodobé smlouvy a získání vyššího postavení se často neřídí osobním výkonem, nýbrž dobou trvání zaměstnaneckého poměru v daném podniku. Mnoho výzkumných pracovníků má tradiční akademické vzdělání, které je nepřipraví na potřeby moderní znalostní ekonomiky, v níž jsou vazby mezi podniky a veřejnými výzkumnými zařízeními stále důležitější. Výzkumní pracovníci musí v dnešní době mnohdy spravovat duševní vlastnictví, realizovat multidisciplinární projekty nebo založit vlastní společnost.
Navrhuje se, aby se v rámci partnerství se přijal závazek dosáhnout do roku 2010 rychlého a měřitelného pokroku v těchto oblastech:
- systematické otevření náboru pracovníků ve výzkumných institucích pro všechny evropské výzkumné pracovníky;
- sociální a dodatečné důchodové zabezpečení mobilních výzkumných pracovníků;
- atraktivní podmínky při zaměstnávání pracovníků a pracovní podmínky, například zlepšení smluvních podmínek, platů a možností profesního rozvoje;
- zlepšení odborné přípravy výzkumných pracovníků, aby měli potřebné znalosti, které lze proměnit ve výsledky, například vytvořením silnějších vazeb mezi univerzitami a průmyslem.
Koordinovaná opatření komise a členských států v těchto oblastech by kromě pokračování stávajících iniciativ, mezi němž patří například Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků, přispěla k vytvoření skutečného evropského trhu práce pro výzkumné pracovníky. Tím by se poptávka a nabídka na trhu práce v této oblasti dostaly do rovnováhy, zvýšila by se produktivita pomocí lépe sladěné nabídky pracovníků, zlepšil by se přenos znalostí a usnadnilo by se zřizování středisek excelence po celé EU. Prostřednictvím intenzivnějších mezinárodních vztahů by se rovněž usnadnilo provádění společných výzkumných projektů a hospodářské využití výsledků vědecké práce a mohly by být vytvořeny atraktivnější podmínky pro investice podniků do vědy.
Po skončení první fáze partnerství v roce 2010 bude provedeno celkové hodnocení situace a výsledků opatření v rámci partnerství a bude přezkoumána potřeba dalších opatření EU k řešení specifických, dosud nevyřešených problémů.