Bramborářství je schopné konkurence

Bude české bramborářství schopné konkurence? Úvahy na toto téma začaly být aktuální před přistoupením České republiky do Evropské unie. Do té doby byl náš trh do určité míry chráněn před nadměrnými dovozy, především méně kvalitní produkce, a je zajímavé, že v tomto období byly ceny zemědělských výrobců (CZV) u brambor vesměs vyšší, než tomu bylo v průměru zemí EU-5.

Po vstupu ČR do EU se postupně plně projevuje vliv jednotného trhu a schopnost konkurovat nabídce z ostatních zemí EU. Postupně se sice zlepšuje ekonomické prostředí pro naše pěstitele brambor, ale je zřejmé, že podmínkám, které mají pěstitelé v EU-15, se pravděpodobně budeme ještě přibližovat delší dobu.
Šlechtění
Úvahy o současné konkurenceschopnosti a jejím vývoji se týkají celé výrobkové vertikály. Všimněme si alespoň některých článků.
Naše současné šlechtění přináší bezesporu kvalitní materiály schopné obstát v konkurenci odrůd, například z Německa, Nizozemska a dalších zemí. I proto by bylo užitečné ještě více zvýraznit prezentaci odrůd tuzemského šlechtění jak pěstitelům, tak zpracovatelům brambor. České odrůdy zaujímají v letošním roce
22,6 % z množitelských ploch. V této souvislosti je zajímavé, že z deseti „nejpěstovanějších“ odrůd u nás (mají 45,5 % plochy množení) jsou tři české (Adéla, Ornella, Westamyl). Nutno konstatovat, že naši pěstitelé mají z čeho vybírat, nabídka je velmi široká a rozmanitá. Nechybí informace a zlepšuje se nabídka v odrůdové skladbě vyhovující nejen zpracovatelskému průmyslu (škrob, hranolky, lupínky, kaše), ale i odběratelům raných a ostatních brambor dodávaných ve slupce.
Nabídnout kvalitní sadbu – to je úkol především pro množitele, i když ani dovážené množství není v žádném případě zanedbatelné. Např. v roce 2007 bylo pro výsadbu dovezeno celkem 7396 t, z toho 5760 t ve stupních SE1 – C1. To pokrývá přibližně polovinu ploch přihlášených k uznávacímu řízení. Množitelská plocha je dostatečná, při dob-rých výsledcích by mohla zajistit obměnu sadby na úrovni kolem 50 %. Výsledky našich množitelů však nejsou plně konkurenceschopné. Přispívají k tomu jednak horší přírodní podmínky ČR (než mají množitelé např. v Nizozemsku, SRN apod.), ale především nedostatečná technologická péče o porosty a mnohdy i o skli-zené hlízy. To se projevuje jednak v závažných problémech se zdravotním stavem sadbových hlíz a horší vitalitou sadby, která zcela pochopitelně ovlivňuje výsledky u pěstitelů konzumních brambor, resp. u porostů určených pro produkci brambor na výrobu škrobu. Navíc tak, jak je uvedeno dříve, nedostatek kvalitní sadby musí být vyrovnán vyššími dovozy sadbového materiálu, a to i na produkční plochy, a projevuje se většinou i vyššími náklady na sadbu, než by tomu mohlo být u sadby tuzemské provenience. A protože sadba pro výsadbu produkčních ploch patří mezi nejvýznamnější nákladové položky, je zlepšení množitelské péče o sadbové porosty velmi aktuální. Jedná se o to, aby relativně vysoké náklady přinášely odpovídající efekt.
Pěstitel
Článkem rozhodujícím o konkurenceschopnosti celé komodity je pěstitel. Hlavním kritériem je výše výnosu, jeho kvalita a ekonomika výroby. Současná situace není zcela uspokojivá, i když přibývá specializovaných pěstitelů, u kterých jsou výsledky na úrovni farmářů, např. v SRN, ale i jinde. Je to především v těch případech, kdy přírodní podmínky farem jsou srovnatelné. V průměru je však zejména výnosová úroveň našich pěstitelů nižší, a i když pomineme značné nepřesnosti (podhodnocení) doprovázející statistická šetření, není bohužel plně konkurenceschopná. Platí to i pro kvalitu hlíz, a třebaže se mnoho zlepšilo, existují značné problémy, a to především u produkce, kterou je nutné skladovat delší dobu. Východiskem je určitá specializace pěstitelů, jež umožní optimalizaci technologických postupů a odpovídající investice, které jsou v současné době nezbytné především u skladovacích kapacit a případně i při vytvoření podmínek pro uplatnění závlah. Brambory patří mezi komodity pěstitelsky mimořádně náročné, ale i ekonomicky velmi nákladné. Není-li dosahována relativně stabilní a konkurenceschopná výnosová úroveň včetně požadované kvality, je ohrožena i odpovídající rentabilita pěstování brambor.
Obchod
Pro pěstitele je velmi významné zajištění odbytu vypěstované produkce. Proto dlouhodobě vzájemně výhodný vztah pěstitel – odběratel (obchodník) by se měl postupně stát samozřejmostí u všech užitkových směrů pěstování. I zde se situace lepší, i když je zřejmé, že hledání vzájemně přijatelných podmínek bude trvalým problémem a neobejde se bez pochopení možností, které má pěstitel, resp. odběratel jeho produkce. Nejedná se pouze o ekonomické otázky, ale pěstitel by měl akceptovat požadavky odběratele na odrůdovou skladbu, kvalitu produkce, ale případně i technologická opatření pro pěstování, skladování, expedici apod.
Velmi náročné je stabilizovat produkci jednotlivých užitkových směrů pěstování u pěstitelů na úroveň, která bude co nejvíce odpovídat požadavkům. Produkce se nikdy neobejde bez určitých výkyvů, ale především technologická opatření při pěstování by měla směřovat k jejich omezení na přijatelnou výši. Vyrovnání je možné buď uvnitř výrobkové vertikály (me-zi pěstiteli, mezi oblastmi), nebo využitím možností zahraničního obchodu.
Jiné využití nadprodukce je poměrně obtížné a vesměs technologicky a ekonomicky nedořešené (krmení skotu, bioetanol, bioplyn). Výsledky zahraničního obchodu jsou zajímavé a naznačují možnosti uplatnění naší produkce na zahraničních trzích. I zde by však prospěla relativní jistota v nabídce nad nahodilostí směřující k využití případné nadprodukce. Z bilance je zřejmé, že mezi konkurenceschopné patří především produkce „lupínků“, ale pravděpodobně i brambory ve slupce, výrobky škrobárenského průmyslu a pro některé země i sadba. Důležitá je i kvalita hlíz a výrobků z brambor. Ta vesměs rozhoduje nejen o odbytu, ale i o ceně, za kterou najde tato produkce uplatnění na zahraničních trzích. Vezmeme-li v úvahu údaje ČSÚ, pak např. o dodávku našich brambor ve slupce je zájem především pro nízkou cenu, která je velmi výrazně pod cenou dovážených brambor. Tu lze snad akceptovat do určité míry při uplatnění nadprodukce na zahraničních trzích, nikoliv však jako východisko pro konkurenceschopný obchod s partnery v zahraničí.
Závěr
Náš do určité míry specializovaný pěstitel má základní předpoklady, aby jeho produkce brambor byla konkurenceschopná – a to jak v tuzemsku, tak případně na zahraničních trzích.
Pěstitel je hlavním článkem výrobkové vertikály, který vy-užívá dostupné informace a služby nutné pro zajištění očekávané produkce (sadba kvalitních odrůd, pesticidy, hnojiva, technika apod.) a jenž rozhoduje, kterým směrem se budou jeho podnikatelské aktivity ubírat. Je zřejmé, že pro nejbližší období je u pěstitelů rozhodující zvýšení výnosové úrovně a vytvoření podmínek pro kvalitu hlíz se zřetelem na užitkový směr pěstování. Pro ekonomickou stabilitu a je třeba přihlížet nejlépe co nejblíže úrovni SRN, resp. EU-5. Vý-znamný vliv mají zcela pochopitelně i odběratelé produkce a předpoklad, že pěstování brambor bude ekonomicky zajímavé.
Lze tedy skončit konstatováním, že základní předpoklady pro konkurenceschopnost produkce brambor máme, ale že využití těchto předpokladů
je záležitostí celé výrobkové vertikály.

Ing. Bohumil Vokál, CSc.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.