Způsoby používání statkových hnojiv

Produkce statkových hnojiv je kontinuálním procesem, ale jejich spotřeba je nepravidelná a má typicky sezónní charakter. Mezi jejich produkcí a spotřebou dochází ke zdržení – je tedy nutné skladování. Závaznost technologicky vhodných termínů aplikace, vzhledem k potřebě rostlinných živin a půdně-klimatickým podmínkám stanovišť, vyžaduje různě velkou skladovací kapacitu. Minimální skladovací kapacita je určena předpisy.

Mezi produkcí a zapravením statkových hnojiv do půdy v posloupnosti činností
– odkliz ze stáje,
– uložení ve skladu (jímka, nádrž, hnojiště),
– nakládání a transport,
– skladování v depozitním skladu nebo uložení hnoje na zemědělské půdě (skládka),
– další transport,
– rozmetání na povrch půdy, příp. podpovrchová aplikace,
– zapravení do půdy
vznikají různě vysoké náklady, dochází ke ztrátě živin i organických látek, a to podle používané technologie v daném výrobním subjektu. Kritériem při rozhodování v podniku zůstává nákladovost, a proto je v některých podnicích tendence hnojit statkovými hnojivy ne vždy v souladu s požadavky předpisů a se zásadami správné zemědělské praxe.
Často se nehnojí tehdy, kdy to vyžaduje potřeba rostlin, ale
– když jsou naplněny skladovací kapacity, tj. když musí být močůvkové a kejdové jímky neodkladně uvolněny pro další produkci bez ohledu na průběh počasí, stav půdy a někdy i stav porostu,
– z úsporných důvodů a časové tísně se hnojí přednostně v blízkosti stáje, pak se na vzdálené pozemky dostane potřebné statkové hnojivo méně často.
Vzhledem k tomu, že statková hnojiva jsou vedlejším produktem chovu hospodářských zvířat a tedy meziproduktem, který neprochází trhem, je péče o statková hnojiva na nižší úrovni ve srovnání s péčí o hnojiva minerální. Navíc, dávky statkových hnojiv jsou v zemědělských podnicích určovány odhadem. Jde o systém „co se vyrobilo, to se spotřebuje“. Dávky jsou také často paušální, a to bez ohledu, co bude dále pěstováno.
Kritická období
Z hlediska možného použití statkových hnojiv na orné půdě lze za kritická období označit:
Červen – není dostatečná plocha orné půdy, kam aplikovat močůvku a kejdu; pokud podnik pěstuje kukuřici, pak jsou nutné aplikační rámy s vlečenými hadicemi.
Červenec – v úvahu přichází hnojení pouze po sklizni ozimého ječmene, většinou pod řepku.
Srpen – většinou jsou již uvolněny všechny plochy pro hnojení po sklizených obilninách.
Září – lze hnojit po podmítce před seťovou orbou pod ozimé obilniny.
Říjen a začátek listopadu – obvykle je již spotřebován všechen hnůj, prostor je pro použití močůvky i kejdy ke hnojení k jarním plodinám zakládaným v příštím roce. Problém je s následnou mineralizací a vyplavováním rostlinných živin zejména na lehčích půdách a půdách s vysokou srážkovou činností v podhorských a horských oblastech – týká se zimního období. Vzhledem k tomu, že se statková hnojiva produkují přes celé zimní období, je někdy vhodnější hnojit až na jaře. Ale to za předpokladu, že nehrozí větší poškození půdní struktury nebo není půda přemokřená. Pokud se v podniku v období od sklizně neaplikovala tekutá statková hnojiva k ozimým plodinám nebo meziplodinám a jsou k dispozici aplikační rámy s vlečenými hadicemi, je toto období vhodné k přihnojení plodin.
Zimní období – většinou je zamrzlá půda nebo pokrytá sněhem – nelze hnojit a zapravovat statková hnojiva do půdy.
Jaro – většinou vhodné období, ale mohou nastat problémy s poškozením půdní struktury pojezdem aplikační techniky. Na těžkých a slévavých půdách dochází po zaorání statkového hnojiva do půdy k následnému zaschnutí brázd a obecně ke ztrátě půdní vláhy. V jarním období vzniká potřeba vyvézt statková hnojiva z hnojišť a jímek a uvolnit tak prostor pro jejich další produkci.
Aplikační harmonogram pro zranitelné oblasti
Kejda prasat a skotu
Období po sklizni plodin (srpen – listopad), dávka do 80 kg celkového dusíku na 1 ha.
– Použití kejdy k podpoře rozkladu slámy obilnin (včetně slámy kukuřice sklizené na mokré a suché zrno), trav na semeno a kmínu. Následuje zapravení do půdy (do 24 hod.) podmítkou nebo střední orbou.
– Jako příprava na vyprázdnění jímek před obdobím zákazu hnojení se nechává na povrchu půdy slamnatý mulč až do pozdního podzimu; kejda se tedy aplikuje až před zámrzem.
– Použití kejdy před setím meziplodin (hořčice, svazenka).
– Použití kejdy před setím ozimé plodiny (např. řepka ozimá) následující po obilnině.
– Použití kejdy v říjnu na vzešlý porost ozimé plodiny (např. řepka ozimá nebo ozimá obilnina po obilnině) nebo meziplodiny s využitím aplikátoru s vlečenými hadicemi.
– Použití kejdy na podzim k následné jarní plodině (bez zapravení slámy nebo bez pěstované plodiny či meziplodiny) je možné až po 15. říjnu.
Období po ukončení období zákazu hnojení (únor – červenec), dávka podle potřeby rostlin
– Před založením porostu (setí, sázení) okopanin, kukuřice, senážních ječmenů (GPS), krycích plodin, jarních olejnin a jarních obilnin pěstovaných na zrno.
– Vlečenými hadicemi na porosty řepky, ozimých obilnin, posléze na porosty jarních obilnin a nakonec do kukuřic. Tam až do 10. července v nejvyšších polohách, tak, aby zůstaly po tomto termínu zcela volné sklady.
Hnůj skotu a prasat
Období po sklizni plodin (srpen – listopad), dávka podle potřeby rostlin
– V termínu od 10. srpna před setím ozimé řepky, dalších ozimů nebo k meziplodinám setým do zpracované půdy.
– V říjnu a listopadu pro následující jařiny.
Období (únor – červenec), dávka podle potřeby rostlin.
– Při pěstování meziplodin před následnou kukuřicí v příštím roce se nechává část hnoje na jarní aplikaci – nejprve se rozdiskují zbytky meziplodin, pak se aplikuje hnůj a zapraví orbou. Následuje setí kukuřice.
– Aplikace před sázením brambor ve výše položených oblastech a na lehkých a středně těžkých půdách.
Drůbeží trus s podestýlkou a bez ní
Zpravidla se nedoporučuje přímé použití ke hnojení, zejména z důvodů vysokého obsahu dusíku a tedy i nízkého poměru uhlíku ku dusíku (C : N). Navíc, malé dávky nejsou aplikovatelné jednofrézovými rozmetadly. Novější dvoufrézová rozmetadla sice dokážou aplikovat dávky již od 3 t na ha, přesto je nejvhodnější společné skladování (smíchání) a následující společná aplikace drůbežího trusu s podestýlkou či bez podestýlky se hnojem skotu, příp. prasat. Vhodné je i využití těchto hnojiv při výrobě kompostu.
– Aplikace samotné drůbeží podestýlky je vhodná až na jaře před setím jarních plodin, příp. do porostů, kde se drůbeží podestýlka může zapravit zaplečkováním. Podzimní aplikace je vhodná jen před setím meziplodin. Je rovněž možná před setím ozimých plodin následujících po obilnině.

Ing. Jiří Dostál, CSc.
Agroeko Žamberk, spol. s r. o.
Ing. Jan Leština, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Praha 6 – Ruzyně