K tématu využívání obnovitelných zdrojů bylo již řečeno mnoho. Koncepcí využívání biomasy, jako obnovitelného zdroje energie, se již několik let intenzivně zabývá Evropská unie. Cíle a plány, jak jich dosáhnout, jsou neustále aktualizovány, dále specifikovány a popřípadě rozšiřovány. Jejich formulace jsou pak zveřejňovány v podobě tzv. sdělení komise Evropských společenství.
Na Akční plán pro biomasu z roku 2005 navazuje Strategie Evropské unie pro biopaliva z roku 2006, jež akční plán konkretizuje zejména v rámci oblasti dopravních paliv. Strategie pro biopaliva je zase zakomponována jako dílčí část letos vydaného sdělení Energetická politika pro Evropu, popisujícího energetickou problematiku komplexněji.
Tato řada sdělení celkově vymezuje milníky, jichž se má v krátkodobém a střednědobém horizontu dosáhnout.
Již roku 2003 bylo vydáno nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Kapitola 5 tohoto nařízení (podpora pěstování energetických plodin) položila legislativní základ programu, dnes označovaného jako „uhlíkový kredit“. Jeho účelem je prostřednictvím subvencí odstartovat v širším měřítku pěstování plodin pro energetické účely, například pro výrobu dopravních paliv.
Cíle a podpory
K zajištění odběru a zpracování těchto plodin byl ještě před schválením zmíněného nařízení přijat neméně důležitý dokument – směrnice Evropského parlamentu a rady 2003/30/ES stanovuje členským státům orientační cíle a časové horizonty, kterých má být na poli dopravních paliv dosaženo. Předpokládalo se, že již v roce 2005 bude podíl biopaliv tvořit nejméně 2 % celkového objemu prodeje nafty a benzínu, počítáno z hlediska energetického obsahu. Ačkoliv byl časový rámec, i s ohledem na rozšíření EU posunut, cíl zůstal zachován.
Členskou zemí unie je od roku 2004 rovněž Česká republika. Prakticky všechny kroky učiněné EU se tudíž bezprostředně dotýkají i nás. Dokládá to i případ uhlíkového kreditu. Podpora pěstování plodin pro energetické účely byla schválena ještě před přistoupením ČR. Prováděcí pravidla zmíněného nařízení byla schválena a vešla v platnost jako nařízení Komise (ES) č. 1973/2004. Tato podpora byla uplatňována v rámci „starých“ členských zemí EU-15, které dodržují systém přímých plateb SPS. V ČR bylo letos schváleno nařízení vlády č. 80 Sb., o stanovení některých podmínek pro pěstování energetických plodin. Od tohoto data je tedy podpora označovaná jako uhlíkový kredit dostupná i pro české pěstitele.
Podpora pěstování energetických plodin, však není jedinou, jež má za cíl rozšíření zemědělské produkce pro energetické účely. Do letošního roku bylo možno žádat o podporu z národního dotačního titulu 1.U – Pěstování energetických bylin. Záměrem ministerstva zemědělství bylo pomocí této subvence podnítit pěstování méně tradičních plodin vhodných i do oblastí s méně příznivými podmínkami. Všechny dosud existující národní dotační tituly však musí být po uplynutí přechodného tříletého období schváleny Evropskou komisí. V tomto případě bohužel Evropská komise zastává názor, že jmenovaná podpora již není v souladu s platnou legislativou EU. Od příští sezóny se tak vytratí ze seznamu národních podpor. Ministerstvo zemědělství již připravuje alternativní program, který bude vyhovovat platným právním předpisům EU.
Rozšíření podílu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělské produkce nepomáhá pouze podpora jejich pěstění. V rámci nedávno schváleného Programu rozvoje venkova je farmářům dána možnost získání až 60 % finančních prostředků potřebných na výstavbu provozu pro zpracování energetických plodin. Zemědělským podnikům se tak nabízí unikátní příležitost pro rozšíření jejich podnikatelské působnosti. Využití vlastní produkce na výrobu tepla a elektřiny spotřebované na svém hospodářství se může stát zdrojem nemalých úspor. Podporovány budou jak projekty na instalaci zařízení pro přímé spalování fytomasy pro výrobu tepelné a elektrické energie, tak projekty na jiné zpracování, například výrobu bioplynu nebo i pevných paliv jako pelet či briket.
Zemědělský subjekt se může také rozhodnout využít své produkce elektrické energie k prodeji do rozvodné sítě (podmínky podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie upravuje zákon č. 180/2005 Sb.). Takový postup, kdy se prvovýrobce suroviny zároveň stává jejím zpracovatelem a výrobcem dalšího produktu, má výhodu v maximalizaci přidané hodnoty bez ztráty způsobené prodejem meziproduktů.
Je patrné, že legislativní rámec systému podpor obnovitelných zdrojů energie ze zemědělského sektoru vytváří podmínky pro využívání OZE. Není zaměřen jen na výrobu biomasy, ale rovněž na její další zpracování až k finálnímu produktu. Ačkoli má své nedostatky, je třeba si uvědomit že stojíme teprve na počátku cesty, která má napomoci dosažení ambiciózního celoevropského cíle zvýšení podílu obnovitelných energií.
Akční plán pro biomasu
Ministerstvo zemědělství ČR připravilo v minulých měsících návrh Akčního plánu pro biomasu pro ČR 2008 – 2010 (dále jen AP) a v současné době pracuje na jeho dokončení. Zpracování národního Akčního plánu pro biomasu vychází jednak z doporučení Akčního plánu pro biomasu EU COM (2005)628, státní energetické koncepce a z Dohody o budoucím směrování EU v oblasti energetiky, ale zejména z potřeb ČR v oblasti využívání biomasy k energetickým účelům. Hlavním cílem Akčního plánu pro biomasu 2008 – 2010 je pomoci naplnit závazky ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie k roku 2010, resp. 2020, vyplývající z přístupové dohody k EU. Tento dokument si dále klade za cíl vyhodnotit stávající možnosti využívání biomasy a navrhnout způsoby a řešení pro optimalizaci procesů energetického i materiálového využívání biomasy s ohledem na strukturu národního hospodářství, aktuální vývoj v zemědělství, existenci tržních a podpůrných mechanismů i kvalitu životního prostředí, ale také pomoci nastartovat investice do čistého způsobu získávání energie a zpřístupnění biomasy pro co nejširší cílovou skupinu. AP je zaměřen na oblasti venkova jako hlavního dodavatele energie z biomasy a s tím související rekvalifikaci zemědělců, vybavení pro výrobce biomasy, investice do zařízení na výrobu biopaliv a přechod dodavatelů elektřiny a tepla na biomasu.
AP představuje komplexní dokument popisující jednotlivé druhy biomasy včetně stanovení jejich potenciálu, možností využití i předpokládaného vývoje v této oblasti. Stěžejní částí dokumentu bude přehled aktivit a doporučení pro naplňování cílů AP, navrhovaný způsob monitoringu a hodnocení efektů a dopadů AP. Konečné znění AP bude předloženo na jednání vlády do konce roku 2007.
Ing. Jan Bednár,
Ing. Leona Šimková,
Ministerstvo zemědělství ČR, odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie
