Pravidla pro výživu a krmení telat

Předpoklad pro zdárný odchov telat vytváříme již kvalitní a správnou výživou dojnice v poslední třetině laktace, v období stání na sucho a těsně před porodem. Trávení u telat v nejmladším věku se výrazně odlišuje od trávení dospělých zvířat. V tomto období je funkční činnost předžaludků ještě malá, a tak se základní část živin tráví ve slezu a střevech působením trávicích šťáv.

U novorozených telat je kapacita slezu asi 1,5 až 2 l, kapacita předžaludků je 0,5 až 1 litr. Po narození roste nejvíce slez. Jeho hmotnost se zdvojnásobí za sedm dní, kdežto hmotnost předžaludků za dva až tři týdny. V dalším období se růst slezu zpomaluje a rychleji se zvyšuje objem bachoru. U telete v osmi týdnech je objemový poměr bachoru a slezu 1 : 1, ve 12. týdnu 2 : 1. Telata vyžadují krmení podobné monogastrickým zvířatům. Postupně se navykají na zkrmování objemných krmiv, což vede nejen k osidlování předžaludku potřebnou mikroflórou, ale i k jeho rozšiřování. Bílkoviny rostlinného původu jsou v prvních dnech života tráveny na necelých 25 % a ve věku čtyř až pěti týdnů na 65 %.
Příjem mléka
V prvních dnech života nemá tele ještě vyvinuté předžaludky a pracuje pouze vlastní žaludek – slez. Žaludek má obsah jen 1 až 1,5 l. Vypije-li tele najednou více mléka, dostane se mu přímo do střev, zkysne a vyvolá průjem. Proto se musí množství mléka dodávaného ke krmení měřit.
Telata lze napájet z kbelíku, kdy se ale může část mléka dostat do bachoru. Jako přirozenější způsob podávání krmiva se propaguje napájecí automat. Zabezpečuje přirozené krmení, tj. pití se zvednutou hlavou, kdy s využitím žlábkového reflexu v hltanu vtéká mléko rovnou do slezu.
Mlezivové období
Trvá do 5. až 7. dne věku telete. Nejlepší způsob napojení telete je pod kontrolou ošetřovatele pomocí dudlíku. Sání přímo pod matkou je sice nejfyziologičtějším způsobem příjmu kolostra, ale pokud se neděje pod kontrolou, dochází často k příjmu nedostatečného množství mleziva teletem.
Nejlepší alternativou podání čerstvého kolostra je zamražené vysoce kvalitní kolostrum z prvního nádoje od krav ze stejného prostředí. Během mražení dochází jen k malému snížení množství imunoglobulinů, ale jsou narušovány buněčné součásti mleziva. Rozmrazování mleziva musí probíhat pomalu, bez použití vyšších teplot, aby nedocházelo k denaturaci bílkovin a ničení imunoglobulinů.
Další alternativou je podání krátkodobě konzervovaného okyseleného kolostra. Okyselení se provádí přidáním 2 až 3 ml 85% kyseliny mravenčí do 1 l mleziva. Takto konzervované kolostrum je možno použít 3 až 4 dny při skladování při běžné teplotě a až týdny při skladování v chladu. Při okyselení vyšším množstvím kyseliny na nižší pH (4,0) je možné dlouhodobější skladování, ale před vlastním podáním je kyselost třeba neutralizovat na pH 5 až 5,3 přídavkem jedlé sody (okolo 3,5 g/l). Dále lze použít různé komerčně dostupné kolostrální náhražky, respektive doplňky kolostra.
Kvalitního kolostra by tele mělo přijmout dostatečné množství. Většinou se doporučuje, aby prvních minimálně 1,5 až 2 l tele přijalo v prvních 2 až 3 hodinách po porodu, během prvních 6 až 8 hodin života množství ekvivalentní minimálně 5 % své hmotnosti a během 24 hodin 6 až 10 %.
Prostupnost střevní bariéry pro imunoglobuliny končí za 32 až 36 hodin po narození, ale již po 24 hodinách lze absorpci přes střevní bariéru považovat za absolutně nedostatečnou. Již čtyři hodiny po narození dosahuje stupeň průchodnosti protilátek sliznicí tenkého střeva telete jen okolo 70 % výchozího stavu, šest hodin po porodu nedosahuje už ani 50 % a deset hodin po porodu klesá pod 30 %.
Nejvhodnější je napájet mlezivem několikrát denně (4 – 5x) s pravidelnými časovými odstupy. Teplota mleziva při napájení má být 38 až 39 °C. Napájet se dá z misek nebo pomocí struků.
Mléčná výživa
Trvá od 2. týdne do odstavu, tj. do třech měsíců věku. V tomto období je třeba věnovat velkou pozornost zajištění podmínek pro optimální trávení mléka a výběr vhodných mléčných náhražek.
Na sražení 1 l mléka musí tele vyloučit až 2 l žaludečních tekutin, což při běžné dávce na jedno napojení (3 l mléka) znamená, že při trávení musí tele během krátké doby vyloučit značné množství vody vázané v krvi. To podmiňuje hydrolabilitu organismu telete a může to být i jeden z faktorů podmiňující dlouhodobé průjmy telat v případě přepití mlékem. Pokud nedojde ve slezu k započetí trávení mléka, může to zpětně negativně ovlivnit další funkce slezu, ale především dojde k funkčnímu přetížení tlustého střeva nestrávenými bílkovinami, tukem, sacharidy. To má za následek přemnožení bakterií, které tyto nestrávené části rozkládají na nežádoucí a toxické produkty. Dochází k permanentnímu průjmu, který v součinnosti se ztrátou tekutin a iontů, příp. i dalšími individuálními faktory může být příčinou úhynu.
Telata se v tomto období napájejí již jen 2x denně.
Napájení mlékem
Napájení telat mlékem lze rozdělit na tři základní typy.
a) Napájení telat mlékem vlastní matky
Je to nejpřirozenější výživa telat z hlediska individuálních skladeb aminokyselin a globulinů. Spotřeba mléka je mezi 600 až 800 kg.
b) Napájení mlékem od kojné krávy
Za kojné krávy se vybírají dojnice se závadou vemene a schopné přijímat cizí telata. Jedné kojné krávě jsou přidělena dvě až tři telata. Podmínkou je, aby jejich užitkovost byla nejméně 8 kg mléka denně. U vlastních matek a kojných krav si telata dříve navykají na objemná krmiva. Spotřeba mléka na takto odchované tele je 550 až 600 kg.
c) Napájení netržním mlékem
Mezi ně patří mlezivo, mléko nezralé a mléko starodojných krav. Proti nežádoucí mikroflóře je vhodné použít zkvašování nebo okyselování organickými nebo anorganickými kyselinami. Cílem je dosáhnout pH pod 5. Při zkrmování se snižuje teplota na 15 až 20°C.
Použití mléčných krmných směsí
Základní surovinou pro výrobu mléčných krmných směsí (MKS) je sušené odstředěné mléko a tuk
Nejčastější MKS pro odchov u nás je Laktosan A, B a pro výkrm Biosan A, B.
MKS je třeba doplňovat o vitamíny (A, D, E, K), aminokyseliny, přísady minerálních látek, hlavně Mg, Ca, P a další.
Nejčastěji se využívá MKS Laktosan A, B pro odchov a Biosan A, B pro výkrm. Zpravidla se z 1 kg MKS vyrobí 10 kg mléčné náhražky. Mléčná směs se rozmíchá v teplé nezávadné vodě a podává se při 39 °C.
Kvalita krmných směsí závisí především na druhu proteinů. Nejstravitelnější je mléčný protein, ale zařazení sušeného odstředěného mléka do mléčných směsí je omezeno pro jeho vysokou cenu. Náhradou je do MKS dávána sušená syrovátka, podmáslí, upravená sója. Velmi důležitý je obsah tuků a jejich kvalita. Jsou zdrojem energie, lipofilních vitamínů a nenahraditelných mastných kyselin. Kvalitu MKS ovlivňuje i samotná technologie výroby.
Rovněž nedostatek nebo nepoměr minerálů vyvolává zdravotní poruchy. Tyto látky patří k regulátorům biologických a fyzikálně-chemických dějů. Z hlediska zdravotního stavu telat mají největší význam především vitamíny A, D a E .
Množství MKS se řídí vývinem a růstem telat a cenou MKS. Je nutné předkládat i vhodnou jadrnou směs pro odchov telat ČOT B, G. Odstav může nastat, když tele přijme minimálně 0,8 kg směsi denně.
Během té doby je vhodné podávat vhodnou jadrnou směs pro odchov telat ČOT.
Zatímco u telat mléčných plemen může být období mléčné výživy velmi krátké, u telat masných plemen je nutná vyšší intenzita růstu v postnatálním období, proto se doporučuje delší období mléčné výživy.
Pro dobrý rozvoj předžaludků se přidává kvalitní seno.
Pevný starter
Maximálně od týdne věku telete podáváme do zvláštní misky starter, a to v množství, které tele během dne přijme. Starter na bázi zrnin podporuje tvorbu kyseliny propionové v žaludku, a tím stimuluje rozvoj bachorových papil. Když tele přijme za den více než 0,6 kg starteru, je možné ukončit podávání drahé mléčné náhražky. Zvíře během týdne až deseti dnů zvýší příjem starteru na 1 až 1,2 kg, což plně postačí pro krytí jeho potřeb a přírůstek na úrovni 0,7 až 0,9 kg/den. Příjem starteru se postupně zvyšuje a při dosažení hranice asi 2 kg je možné zahájit postupné přidávání objemných krmiv do krmné dávky telete, tj. sena, kvalitní kukuřičné siláže a senáže.
Do věku 2,5 až tří měsíců se nedoporučuje podávat seno ani jiná objemná krmiva, protože objem, zejména seno, příliš urychluje zvětšení otvoru z čepce do slezu. Tím se pro celý další život zvířete zrychluje pasáž tráveniny z předžaludků do slezu a snižuje se tak o asi 4 až 7 % využití živin z krmné dávky. Při krmení senem se tvoří více kyseliny octové a další těkavé mastné kyseliny, které méně podporují rozvoj bachorových papil.
Na vývoj bachorového metabolismu má vliv i složení krmné směsi a její úprava. U systému výživy na bázi zrnin je důležitá fyziologická adaptace organismu. S tím souvisí nutnost předkládání starteru již v mlezivovém období. Kvalitní starter by měl obsahovat 88 % sušiny, 19,5 % N-látek, 14,8 % SNL, 2,2 % tuku, 4,7 % vlákniny, 0,69 ŠJ, 6,5 g Ca, 4,9 g P, 28 g Mg, 7,8 g K a 2,4 g Na.

Příklad receptury starterové směsi pro časný odstav telat
Komponent: zastoupení:
Sójový extrahovaný šrot 29 %
Mačkaný ječmen 15 %
Mačkaná pšenice 10 %
Mačkaný oves 21 %
Mačkané kukuřičné zrno 11 %
Pšeničné otruby
(sušené řízky) 11 %
Minerální vitamínový doplněk Mikros M12 3 %

Zrnový starter obsahuje mačkané obiloviny, sóju, kukuřici a granulovaný bílkovinný koncentrát obohacený o vitamíny A, D, E a minerální látky.
Bílkovinný starter je granulovaný bílkovinný koncentrát obohacený o vitamíny A, D, E a minerální látky, farmář si sám doplní kukuřici a oves.
Ustájení při odchovu
Kdo se nestará o telata, zadělává si na problémy. Chyby, které uděláme při odchovu telat v prvním roce jejich života se vždy negativně odrazí na celoživotní užitkovosti. Odchov telat a mladého skotu se orientuje především na pozdější užitkovost, první rok života by tedy měl být rokem plynulého růstu bez výkyvů mezi jednotlivými fázemi odchovu.
Čím nižší teplota a dobrá vzduchová kapacita stáje, případně výběhy, tím lépe zvířata žerou a rozvíjí se jejich trávicí trakt. Pro odchov není vhodné používat uzavřené teletníky a malé zateplené kravíny. Pohyb je vhodný pro správný vývoj kostry a konstituce zvířete, proto nelze doporučit vazný odchov.
Telata jsou ustájena buď v individuálních kotcích nebo ve skupinách po 10 – 15 kusech. Každý kotec má napáječku. Telata se krmí z krmných automatů nebo individuálně z napájecích misek. Navykají se na příjem sena a krmných směsí.
V současné době je vzdušný odchov telat ve VIB jednou z nejrozšířenějších metod odchovu zdravých telat a prochází jím již více než 70 % všech odchovaných telat v republice.
Boudy jsou určeny pro individuální vzdušný odchov telat po narození do stáří dvou měsíců. Umísťují se na vhodných otevřených, upravených plochách u stájí – poroden pro dojnice a to v řadě vedle sebe v jakémkoliv možném počtu.
Každé tele má svůj kotec se samostatným krmítkem pro suchou krmnou směs, kbelík na mléčnou výživu a případně napáječku pitné vody. Provedení odpovídá současným požadavkům na způsob výživy telat krmnou směsí s tzv. starterem pro nejvhodnější výživu a stimulaci rozvoje bachorových papil a klků.
Úklid výkalů a přistýlání se provádí podle potřeby v každé budce. Pravidelná kontrola zdravotního stavu, příjmu potravy a čistoty je jednoduchá a přehledná z prostoru manipulační komunikace před budkami.
K ustájení telat v období rostlinné výživy jsou nejvhodnější venkovní skupinové boxy, ve kterých může tele využít lože, krmné žlaby s jeslemi a napájecí žlaby. Součástí boxů je přístřešek a zábrany. Tato technologie výrazně přispívá ke snížení nákladů oproti tradičním zatepleným stájím a zároveň snižuje procento zdravotních problémů v chovu.
Nejdůležitější je zajistit návaznost technologie ustájení tak, aby byly telata, jalovice i krávy odchovávány a chovány v jednom typu ustájení – volném. Kvalitní ustájení totiž představuje další z hlavních vlivů na ekonomickou úspěšnost odvětví chovu skotu.
Výživa telat
V chovu krav BTPM se předpokládá, že tele bude odchováváno pod krávou. Zcela nejvýrazněji ovlivňuje výživu telat mléčná užitkovost krav. Pouze pokud zdravá matka poskytuje potřebné množství mléka, může vývoj telete zdárně probíhat.
Po narození není tele schopné čelit ani banálním infekcím, protože jeho imunitní systém se začíná tvořit až po příjmu plnohodnotného mleziva. Prostup imunoglobulinů stěnou střeva je však časově omezen, rovněž jejich koncentrace v kolostru postupně klesá. Proto je nutné, aby tele přijalo dostatečné množství mleziva co nejdříve po porodu (do dvou hodin).
V prvním měsíci je potřeba živin kryta mlékem z 95 až 100 %. Od druhého měsíce vzrůstá význam příjmu objemné píce jako doplňku k mléku. Telata musí mít stále k dispozici kvalitní seno. Pokud je mléčnost matek nízká, je vhodné telata přikrmovat jadrnými krmivy. Od pátého měsíce je převážná potřeba živin kryta doplňkovými krmivy. Tele je schopno přijmout potřebné množství krmiv v případě jejich vysoké kvality, tj. včas sklizené a s vysokou stravitelností. Čím lepší je kvalita krmiv, tím více krmiv a živin telata přijmou a dosáhnou lepších přírůstků hmotnosti. Obsah živin v krmivech pro krávy a jejich stravitelnost jsou pro telata nedostatečné.
Minerální výživa
Význam minerálních látek pro organismus skotu je obrovský a přitom tato záležitost bývá u skotu BTPM někdy podceňovaná. Minerální látky spolu s vitamíny jsou nezbytné ke správné funkci bazálního metabolismu, k růstu a vývoji plodu, na produkci mléka a masa. Ovlivňují mimo jiné imunitu zvířat s přímým dopadem na jejich zdraví, mají vliv na úroveň růstu a reprodukci.
V našich chovech se běžně setkáváme s deficitem sodíku, vápníku a fosforu. Mohou se vyskytovat i lokální deficity mikroprvků, zvláště manganu, mědi, selenu, zinku a kobaltu.
Za normálních podmínek obsah minerálních látek v základním krmivu (v létě pastva, v zimě konzervovaná krmiva) kryje spolu s minerálním lizem jejich potřebu.
Dlouhodobý chov skotu na stále stejných pastvinách s sebou nese riziko nedostatku minerálních látek v pastevním porostu. Postupně se snižuje obsah minerálních látek zejména tam, kde není doplňován úbytek živin do porostu formou hnojení nebo je doplňován nedostatečně.
Dnes se nejčastěji organizuje období telení na zimní měsíce. Jednou z výhod tohoto systému je, že máme možnost dohledu při telení ve stáji. Mnohdy se stává, že narozená telata jsou málo životaschopná, postrádají sací reflex, mají problémy s klouby, které jim znemožňují vstát, rodí se mrtvá. Cílenou dotací minerálních látek a vitamínů lze těmto problémům ze značné části předejít. Zimní stájový odchov je velkou příležitostí, jak to zajistit. Kromě lizů se využívají speciální doplňky dodávané přímo do žlabu, aby byl jejich příjem zajištěn. Chovatel by měl dbát nejen na zásady pastvy skotu a zásady výroby kvalitní konzervované píce, ale měl by i zabezpečit plnohodnotnou minerální výživu skotu.
Objem i jádro
Příjem jadrných krmiv s obsahem vlákniny (oves, ječmen) prakticky od narození vyvolává v bachoru tvorbu kyseliny propionové, která příznivě stimuluje rozvoj bachorových papil.
Je-li telatům předkládáno seno dříve, než jsou schopna přijmout dostatečné množství jadrných krmiv, dochází pouze ke zvětšení bachoru, ale jeho funkční schopnosti se nerozvinou.
Telata brzy po narození, obvykle kolem 10. dne stáří, začínají přijímat pevná krmiva. Jejich spotřeba je z počátku nepatrná, asi kolem stáří jednoho měsíce rychle narůstá. Objemná krmiva se podávají ad libitum. Nezbytný je návyk telat na objemná i jadrná krmiva

Doc. Ing. Bohuslav Čermák, CSc.,
Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra genetiky, šlechtění a výživy zvířat