Ekonomické i komfortní varianty

V pozadí vývoje nového traktoru stojí rozhodující kritéria, kterými se při nákup řídí uživatel. Kromě výkonu motoru jde o jízdní komfort, přehlednost, odstupňování převodovky, nízkou spotřebu paliva spolu s výkonem a ovládáním hydraulického systému. Protože konečným uživatelem je vždy člověk, hrají rozhodující roli i obsluha, spolehlivost, jednoduchost údržby a také možnosti skutečného využití elektronických systémů v průběhu provozu.

Zatímco těžké traktory se často vybírají podle dostupnosti prodejního a servisního zázemí, u strojů s výkonem kolem 100 koní je rozhodování obtížnější. Výběr určité značky situaci příliš neulehčuje. U téměř všech výrobců jsou k dispozici dva až tři modely se stejným výkonem, ale rozdílným vybavením a různou cenou. Mnozí výrobci nabízejí stejně výkonný model v jednoduché – ekonomické variantě a zároveň v komfortní výbavě. 
Jednodušší traktor může být výrazně lacinější. Zato je nutné zříci se EHR, čtyřstupňového násobiče, komfortní kabiny, odpružení nápravy, reverzoru pod zatížením a dalších výhod. Kromě toho je pro stejný výkon instalován přeladěný čtyřválcový a nikoli šestiválcový motor. To však pro některé činnosti nemusí být nedostatkem.
Pro toho, kdo hledá kompaktní a obratný traktor „do dvora“ a musí se potýkat s nízkou průjezdní stájí, není rozhodování těžké. Menší model bude jistě vhodnou volbou i přesto, že jeho ovládání je především mechanické. Díky svým rozměrům a obratnosti si v některých disciplínách povede lépe než větší kolega. Traktory lehčí skupiny mají přibližně o jednu tunu menší hmotnost.
Na druhou stranu skupina high--tech traktorů je dosti široká. Traktory mohou být velmi dobře vybaveny. Stále více se objevují funkce automatického řazení, také úroveň komfortu kabin se podstatně zvýšila. Co se týká ovládání traktoru, jsou zde ještě značné rozdíly. Ke zvláštní výbavě patří odpružení přední nápravy a kabiny, případně elektrické ovládání hydraulických ventilů nebo klimatizace. Podstatné rozdíly mezi jednotlivými výrobci jsou v hodnotě užitečného zatížení, pohybuje se zhruba od 2 až do 3,5 tuny.
Komfortněji vybavený stroj bude středem zájmu u podniků s vyšším vytížením, převážně při pracích na poli. Zde přijde vhod lepší odstupňování rychlostí, větší počet stupňů v hlavní pracovní oblasti a z toho plynoucí lepší využití výkonu motoru. Nezanedbatelnou roli hraje i komfort ovládání: automatika pohonu všech kol a uzávěrek diferenciálu, pod zatížením ovládaná reverzace, hodně zpříjemnit život v dlouhých směnách umí i klimatizace.
Kromě toho jsou traktory se šestiválcovým motorem postaveny na podvozku s větším rozvorem náprav, a tudíž jsou na poli spolu s těžkým nářadím stabilnější. Jejich větší stupeň vytížení také ospravedlňuje vyšší pořizovací cenu, i když skutečný větší výkon nelze přesně vyčíslit.
Stejný motor,
rozdílná hydraulika
Motoricky není mezi traktory obou skupin zásadní rozdíl. Jmenovitý výkon je zhruba na úrovni 100 nebo 120 koní. Skutečný výkon přenášený na půdu je ale u lehčích traktorů o něco vyšší. Díky větší účinnosti jednoduché synchronizované převodovky a nižší pohotovostní hmotnosti je výsledný tažný výkon o něco vyšší. Také spotřeba paliva je nižší, komfort řazení není závratný a prostor v kabině je omezen pákami řazení.
Jednodušší varianta neznamená nutnost zříci se motoru s dobrou charakteristikou. Průměrné hodnoty nárůstu točivého momentu a konstantního výkonu jsou přibližně na stejné úrovni. Zřetelně nižší jsou ale hodnoty zvedací síly a hydraulického výkonu. Traktory lehké skupiny zvednou zhruba o 11 kN méně a výkon hydrauliky je přibližně o 10 kW nižší. Potíže mohou nastat při agregaci lisu a baličky s vysokou potřebou výkonu nebo v průběhu zvedání secí kombinace. Zde však není hlavní využití lehkých traktorů. Je tam, kde se požaduje obratnost, přehlednost a kompaktní provedení. Poloměr otáčení je nižší zhruba o 1 m, což může být při výjezdu ze stáje velmi podstatné.

Přesto se i jednoduše vybavené traktory využívají na poli. V homogenních podmínkách mohou dobře orat, pokud jsou vybaveny kvalitními motory, tak zvládnou i obtížnější situace. Většinou se u nich montuje jen dvoustupňový násobič, se kterým lze dobře vystačit při běžných pracích na farmě. Také bez EHR, která se většinou dodává za příplatek, se lze pro činnosti, jako je obsluha krmného míchacího vozu, obejít.
Z praktického pohledu je k častějšímu nasazení na poli vhodnější těžší šestiválcový traktor, protože vyšší točivý moment a větší záloha výkonu budou představovat spolehlivou rezervu pro obtížné situace. Motor tudíž nebude nucen dlouhodobě pracovat při maximálním výkonu.
Při výběru nového traktoru podle výkonu je třeba vycházet nejen z aktuálních požadavků nářadí používaných nyní, ale rovněž z představ o dalším vývoji podniku, kdy bude třeba pořídit jiné stroje. To většinou vede k zakoupení traktoru, jehož výkon se zdá momentálně příliš vysoký, ale s ohledem na možné rozšiřování výměry, změnu technologie nebo snižování počtu pracovníků jde o správné rozhodnutí. Právě z těchto příčin nároky na tažnou sílu traktorů v současném zemědělství stále stoupají. To je také příčinou většího zájmu o těžké traktory vyšších výkonových tříd na našem trhu, který se zdál být v tomto segmentu již před několika lety nasycen. Nové modelové řady nahrazují traktory z devadesátých let, čímž se získává vyšší tažná síla při stejné spotřebě paliva, nižších emisích a lepší úrovni komfortu obsluhy. Elektronika navíc pomáhá zvýšit produktivitu (autopilot, informace o spotřebě paliva a využití výkonu motoru za jízdy, evidence dat, ovládání nářadí přes ISO-Bus atd.)
Vývodové hřídele
Všestranné nasazení vyžaduje odpovídající provedení vývodových hřídelů. Čtyři druhy otáček zadního PTO u většiny traktorů nejsou standardem. Častěji se setkáme s výbavou 540, 540 E a 1000 n/min, která je pro traktor střední výkonové třídy postačující. Ve vyšší výkonové třídě je nutné vystačit již jen s otáčkami 540 a 1000 n/min. Volba druhu otáček v kabině je u mnohých traktorů ještě poněkud těžkopádná. Naproti opakovanému manuálnímu spínání a vypínání hřídele na souvratích přicházejí nyní někteří výrobci s automatikou pracující v závislosti na poloze zadního tříbodového závěsu nebo s integrací této funkce do souvraťové automatiky.
Je na místě zdůraznit ještě jednu záležitost. A tou jsou traktory s navyšováním výkonu při zapnutém a zatíženém vývodovém hřídeli. Navýšení dosahuje 35 až 40 k, což znamená, že traktor vyšší střední třídy může vykonávat i energeticky náročné operace. Přitom si ale v porovnání s těžkými tahači vyšší třídy zachovává příznivou hmotnost a obratnost. Stejně lze naprogramovat i pohon všech kol či uzávěrku diferenciálu, tedy do sekvence automaticky se opakujících operací.
V praxi ale této možnosti využívá jen minimum řidičů. Užitečnější je automatika uzávěrek reagující podle úhlu natočení kol, polohy zadního TBZ, pojezdové rychlosti a aktivace brzd. Pohon všech kol se naopak zapíná v závislosti na rychlosti jízdy při různých úhlech rejdu.
Plynulá převodovka: ano, ale kdy?
Tuto otázku nelze jednoduše zodpovědět. Nyní je již i u traktorů s výkonem kolem 74 kW. V otázce ovládání hrají plynulé převodovky prim, a to nejen na silnici, ale též v mnoha pracích na poli. Řazení pod zatížením stále ještě nedosahuje jejich úrovně ani díky různým důmyslným automatickým funkcím.
Skutečný přínos plynulé převodovky s ohledem na hospodárnost provozu závisí na charakteru vykonávané práce. Je třeba také zvážit cenový rozdíl, protože nyní patří k provedení „plynulý pojezd“ rovněž další prvky výbavy (odpružení, lepší výbava hydrauliky atd.). Na rozdíl od minulosti již nyní existuje ke komfortnímu traktoru s plynulou převodovkou plnohodnotná alternativa s klasickým mechanickým řazením. Je to dáno rozšířeným výběrem převodovek v rámci jedné modelové řady traktorů.
Plynulá převodovka najde dobré uplatnění při základním zpracování půdy ve velmi proměnlivých podmínkách, protože takto vybavené traktory mohou pracovat s vyšší výkonností. Také při sklizni pícnin pomocí lisů nebo senážních návěsů a velkém množství hmoty není lepší alternativa. Při práci na řádku totiž odpadá jedna záležitost – časté řazení rychlostí při vysokých otáčkách motoru. A to je nepříjemné jak pro obsluhu, tak především pro pojezdové ústrojí traktoru. Souprava může plynuleji a citlivěji reagovat na měnící se podmínky než typ s mechanickými převody, a to i plně automaticky. Výsledkem je delší životnost traktoru i připojeného stroje při nižší spotřebě paliva (o 8 až 10 %). Podmínkou je optimální seřízení traktoru jak ze strany servisu, tak i řidiče.
Doménou plynulé převodovky je také kombinované nasazení traktoru na poli i na silnici. Pohodlná a efektivní akcelerace, jednoduchý rozjezd i zastavení (sešlápnutím brzdového pedálu), automatické snižování otáček motoru při dílčím zatížení spořící naftu, jednoduchá instalace tempomatu pro udržování rychlosti jízdy – to vše jsou praktické přednosti plynulého pojezdu. Zvláště ve spojení s dobře vyladěným podvozkem jde o traktor vhodný k dopravě. Pokud má uživatel homogenní plochy, na nichž není třeba často řadit, bude rozhodování pro plynulou převodovku na vážkách. Anebo také v případě, že vyšší potřebu řazení eliminuje dobrý motor s konstantním výkonem nebo vydařená automatika řazení. Zde se práce s traktorem podobá plynulé převodovce. 
Plynulá převodovka určitě nebude vhodným řešením pro toho, kdo požaduje například traktor „do dvora“ nebo ke kultivaci. V tom případě vystačí s jednoduchým mechanickým provedením a cenový rozdíl je již značný. Platí to i tehdy, je-li traktor určen převážně pro vykonávání jedné operace (např. orbu).
Jednoduchost ovládání bude ten pravý důvod, proč se plynulé převodovky budou stále více prosazovat. Také všeobecný trend k využívání odpružení náprav a kabiny, jakožto i aktivních sedaček, potvrzuje nárůst zájmu o vyšší úroveň komfortu při práci a s tím související bezestupňový pojezd. Lze rovněž očekávat pokles ceny jako výsledek nárůstu počtu vyrobených traktorů. Nyní jsou příplatky za plynulý pojezd poměrně vysoké.
Charakter převodovky a možnosti nasazení
Stále se zdokonalují také mechanické převodovky. Platí to především o jejich ovládání s různou úrovní automatizace řazení na poli či na silnici a možnostech nastavení rychlostí nebo mezních otáček motoru. Počet rychlostních stupňů řazených pod zatížením vzrostl dokonce až na šest.
Jiní výrobci zase dovolují řadit další skupinu rychlostí bez použití spojkového pedálu. Za důležitý argument se považuje celkový počet rychlostí v rozsahu hlavních polních prací.

Nelze stanovit obecně platnou normu, protože menší počet rychlostí může být kompenzován konstantním výkonem motoru. A to, že technická úroveň moderních motorů se zvyšuje, není třeba zdůrazňovat. Navíc v současnosti známý trend spěje ke zrychlování všech operací na poli, takže dříve udávaná hranice 12 km/h se nyní posouvá ještě dále.
Úspor paliva mohou dosáhnout převodovky v tzv. eco-verzi, většinou se toto provedení dodává na přání. Při rychlosti 40 km/h a zařazení poslední rychlosti se automaticky snižují otáčky motoru, což je výhodné z důvodu úspor paliva a menšího opotřebení pohonného systému. Rychlosti 40 km/h dosahuje i traktor na předposlední rychlostní stupeň, ovšem při plných otáčkách motoru. Tento způsob jízdy je vhodný pro zdolávání stoupání, kdy je třeba využívat výkonové rezervy motoru k udržení pojezdové rychlosti.
Je-li traktor s převodovkou 50 km/h schválen k provozu rychlostí 40 km/h, lze po silnici pojíždět se sníženými otáčkami motoru a šetřit palivo. Přídavné funkce ještě zabraňují předčasnému řazení nahoru nebo dolu (při dojezdu ke křižovatce), případně náhlému odřazování při odlehčení traktoru při jízdě po poli.
Použití v dopravě
Doprava materiálů v oblasti příjmu a prodeje hraje dnes u zemědělských podniků stále důležitější roli. Nasazení traktorů v dopravě může přinést úspory v porovnání s dopravou nákladními automobily, pokud se nejedná o velké vzdálenosti. V takovém případě je lépe oddělit silniční fázi od dopravy po poli s tím, že je potřeba několik nákladních automobilů nebo výměnný kontejnerový systém.
Traktory vyšší výkonové třídy používané dnes již běžně v dopravě vykonávají kromě toho klasické polní práce. Jde o dvě dost odlišné operace. Například pro podmítku nebo orbu je potřeba dostatečné dotížení, které je ale na silnici přebytečné. Proto jsou pro smíšené nasazení výhodnější traktory s nižší vlastní hmotností a možností dodatečného dotížení. Případně lze výkonovou měrnou hmotnost ovlivnit regulací výkonu motoru. Při práci s vývodovým hřídelem nebo v dopravě může motor poskytovat vyšší výkon, a tak při rostoucím zatížení udržovat pojezdovou rychlost. Nárůst výkonu je plynulý a jen tehdy, je-li opravdu zapotřebí – tedy dočasně. Měrná hmotnost se tak dostává na hodnotu, která je pro dopravní práce optimální. Samozřejmě vzroste i spotřeba paliva, což lze zjistit z vyšší hodinové spotřeby; měrná spotřeba v gramech na kWh ovšem nikoli a dokonce bývá nižší než její hodnota při jmenovitých otáčkách.
Novinkou v konstrukci traktorů je propojovací rozhraní pro systém ABS dovolující provoz návěsů vybavených tímto systémem. Samostatné místo v oblasti dopravy mají traktory typu „trac“, a to díky komfortu práce a vysoké pojezdové rychlosti na silnici. Kompletní odpružení podvozku dovoluje pojíždět rychleji i na špatných polních cestách a především na silnici. Nová generace těchto strojů je již vybavena plynulou převodovkou, výkonem motoru 250 k a výrazně výkonnější hydraulikou. Traktory typu „trac“ najdou další využití při sklizni pícnin nebo při aplikaci organických i průmyslových hnojiv, kde je k dispozici i třetí nástavbový prostor za kabinou.
V poslední době se objevila i řešení umožňující přepravu sedlových návěsů za kolovými traktory. Jde vlastně o multifunkční systém, který by měl zjednodušit obvyklý systém dopravy. Tažený podvozek s návěsovou točnicí dovoluje připojit nejrůznější sedlové návěsy, které jsou běžně v provozu za nákladními automobily a jejich využití v zemědělství nepotřebuje další úpravy.
Je možné střídavě nasadit traktory i nákladní automobily pro stejný návěs, což dovoluje provoz sedlových návěsů v polních podmínkách a případně oddělit fázi polní dopravy od silniční. Nákladní automobily vykazují podstatně nižší opotřebování pneumatik i spotřebu paliva na silnici a tím i menší provozní náklady v dopravě na větší vzdálenosti.

Speciální vozík se připojí do zařízení pro tažení přívěsu s kulovou hlavicí ve spodní části traktoru. Díky tomu, že se souprava otáčí na kouli závěsu traktoru a ještě na točnici návěsu, je jízda po silnici bezpečná a umožňuje využít výkonu dnešních traktorů.
Stroj pro manipulaci
Usnadněnou volbu budou mít nyní ti, kteří chtějí traktor využívat pro manipulaci. Vybrané modelové řady traktorů střední výkonové třídy budou již z výroby připraveny k montáži čelního nakladače. Tím se rozumí též dvojice přídavných hydraulických ventilů a koncovky pro připojení rychlospojek nakladače. K ovládání se stále více uplatňuje oblíbený joystick, integrovaný často v loketní opěrce pravé ruky. U některých traktorů je možné objednat přímo z výroby i křížovou páku, takže později není nutná dodatečná instalace ovládacího zařízení.
Ovladač integruje všechny funkce nakladače, případně může nést ještě spínače pro ovládání převodovky (řazení rychlostí pod zatížením). Jelikož není při manipulaci nutné řadit skupinu rychlostí, je ovládání traktoru pohodlné a rychlé. Téměř samozřejmostí je pro tento případ pod zatížením ovládaná reverzace. Stále však platí, že pro čelní nakladač je ideálním partnerem právě plynulá převodovka.
K další výbavě, dodávané většinou na přání, patří střešní okno zlepšující výhled vpřed a nahoru. Provedení kabiny se sníženou výškou, tzv. „lo-profile“, je určené pro práce v průjezdných stájích. Čelní nakladač ale může zvládnout i jednodušší, mechanicky ovládaný traktor, který se často využívá pro práce ve dvoře.
Nové typy čelních nakladačů dovolují bezproblémovou agregaci s traktorem a díky své konstrukci rovněž i minimálně omezují výhled vpřed. Rozšiřují se také systémy odpružení pro tlumení rázů přicházejících od rámu traktoru. Ty účinně chrání nakladač (při náhlém zastavení během spouštění), traktor a kabinu proti rázům za jízdy po nerovnostech, řidiče od vibrací v kabině a celkově snižují zatížení všech komponentů traktoru. Při výběru nakladače s určitou zvedací silou je třeba vzít v úvahu i přípustné zatížení přední nápravy traktoru, aby později nedošlo k jejímu poškození.
Ovládací centrála
z 21. století

Dostáváme se k tolik diskutované otázce vybavení kabiny. Úroveň by měla odpovídat množství času, který obsluha v tomto prostředí stráví. Nedoporučuje se šetřit na komplexním systému odpružení jak přední nápravy, tak i kabiny či sedačky. Přínos tlumení otřesů pro pohodlí i zdraví řidiče je značný, nehledě na možnost větší pracovní rychlosti či lepší přenos výkonu na půdu koly přední nápravy.
Pro praxi je důležitý dostatek prostoru a dobrý výhled jak vpřed, tak i do prostoru zadního závěsu. Omezujícími faktory mohou být široká a dlouhá kapota motoru nebo blok hydraulických ventilů vzadu. V tomto ohledu se komfort kabin zvýšil, stejně jako v účinnosti tlumení zvuku. Favorité se chlubí hodnotami již 68,5 dB(A), ale rovněž běžně dosahované 73 dB(A) jsou příjemné. Vhod může přijít možnost montáže automatické klimatizace či odkládací prostory v kabině nebo řádné střešní okno.
Úroveň ovládání hydraulických a jiných funkcí by měla odpovídat povaze používaného nářadí, a to včetně případných elektronických funkcí. Je-li tedy agregovaný stroj vybaven ovládáním podle ISO--Bus, měl by též tažný prostředek disponovat normovanou zástrčkou a další přípravou. Sériově montovaná výbava traktorů pro ISO-Bus se v podstatě objevuje až v tomto roce. Zato volba mezi mechanicky či elektricky ovládanými ventily hydrauliky je většinou jen otázka peněz. Sklopné spínače jsou pohodlnější a zabírají méně místa, často také umožňují nastavení času a průtoku oleje a integraci do systému souvraťové automatiky.
Nastavování času a průtoku se postupně stěhuje ze zádi traktoru do kabiny. Nastavení pomocí displeje nebo přídavného monitoru je pohodlnější a přesnější. V souvislosti s rozmachem kombinovaného nářadí stále roste výkon hydraulického systému. Značnou zvedací sílu vyžadují především víceradličné nesené pluhy či dlouhé secí kombinace, ale i trojdílné žací kombinace nebo nesené řezačky. Při volbě traktoru je třeba věnovat pozornost i těmto vlastnostem, s ohledem na nároky používaného nářadí a podmínky provozu. Důležitá je nejen maximální hodnota, ale průběžné zvedací síly závěsu působící v celé dráze zdvihu. Rovněž dráha zdvihu je u různých strojů dosti odlišná.
Počet vnějších okruhů hydrauliky by měl odpovídat nárokům nářadí. Náročné jsou zvláště kombinované sklízeče, ale i některé stroje pro základní zpracování půdy či dopravu nebo aplikaci hnojiv.

Jako užitečné se ukázalo ovládání jednoho vnějšího hydraulického okruhu na zadním blatníku zvláště tehdy, je-li tříbodový závěs vybaven hydraulickým horním táhlem nebo má-li návěs hydraulicky ovládanou opěrnou nohu.
Výkon hydrogenerátoru při jmenovitých otáčkách motoru dosahuje u traktorů střední třídy 110 až 130 l/min při maximálním provozním tlaku 210 barů, u traktorů vyšší třídy pak i více než 200 l/min. Jednodušší provedení využívá jednoho nebo dvou zubových čerpadel s konstantním průtokem, traktory s lepší výbavou bývají osazeny axiálními pístovými hydrogenerátory s proměnlivým objemem. Systémem regulace tlaku a průtoku oleje Load sensing mohou být vybaveny obě verze. Dokonalejší výbava sice stojí více peněz, ale umožňuje nastavování v kabině a pracuje efektivněji – šetří palivo. Kromě jiného také snížením výkonu čerpadla na minimum v době, kdy se neobjeví požadavky hydraulického výkonu. 
Význam regulace a hydrauliky roste
Značný význam mají v dnešní době elektrohydraulické regulační systémy. Moderní digitální hydraulika poskytuje značné možnosti regulace tříbodového závěsu, výjimečně umožňuje i automatickou regulaci taženého nářadí připojeného ve spodním závěsu traktoru.
Jednou z důležitých funkcí je regulace tříbodového závěsu na mezní prokluz kol. Ta zatím naší praxí není doceňována, i když může přinést úsporu paliva i snížené opotřebování nářadí, pneumatik i půdy (poškozování půdní struktury prokluzem hnacích kol je nejškodlivější). Podmínkou je vybavení traktoru radarovým senzorem, který se dodává za příplatek. Radarové čidlo slouží ke zjištění skutečné rychlosti jízdy, z níž se pak vypočítává procento prokluzu (jako rozdíl k teoretické rychlosti). Počítač porovnává údaj s mezní hodnotou nastavenou řidičem na ovládacím pultu (např. 18 %). Dojde-li k překročení, je automaticky vyslán signál na EHR, který aktivací hydraulických válců přizvedne nářadí, a tím dotíží kola zadní nápravy. Systém pracuje precizněji, než regulace pojezdové rychlosti obsluhou na základě subjektivních dojmů. Jeho význam stoupá s rostoucím výkonem motorů, hmotností traktorů a záběru nářadí. Možná je kombinace s ostatními druhy regulace, které jsou vhodně doplňovány v situacích, kdy plně nefungují. Například při orbě části pozemku s větší vlhkostí vykazují kola traktoru zvýšený prokluz, ale odpor nářadí se přitom nemění, tudíž silová regulace správně nereaguje a k vyhloubení nářadí nedojde.
S ohledem na očekávaný způsob využití traktoru je dobré zohlednit také hodnotu přípustné celkové hmotnosti a z ní plynoucího užitečného zatížení. Zde se zvláště traktory střední výkonové třídy dost odlišují. Činí-li například celková hmotnost 8700 kg, vlastní hmotnost 5840 kg, potom v agregaci se secí kombinací o hmotnosti 3700 kg není dovoleno pojíždět po silnici. Samozřejmě na poli není při šířce záběru 3 m problém s výkonem na vývodovém hřídeli (rotační brány). Naproti tomu traktory s užitečnou hmotností více než 4000 kg (celková hmotnost 10 500 kg) tyto problémy nečekají.
Značně variabilní parametr je rovněž poloměr otáčení daný konstrukcí traktoru a úhlem rejdu předních kol. Špičkové hodnoty pro univerzální kolové traktory střední třídy jsou 5,3 m (bez pohonu předních kol). Ještě s poloměrem otáčení o 1,5 m větším se nechá v praxi dobře vyjít. Kdo však hledá traktor do dvora nebo má nepravidelné a svažité pozemky, měl by být v obratnosti nového traktoru ostražitý. Svou roli hraje i rozměr pneumatik.
Výběr pneumatik
Volba vhodných pneumatik a jejich stav určují do značné míry provozní vlastnosti traktoru. Proto se doporučuje věnovat pozornost jejich výběru.
U traktorů střední a nižší výkonové třídy není otázka přenosu výkonu na půdu při jejich provozu tou nejdůležitější. Kromě správného rozměru, stanoveného výrobcem traktoru, budou vyžadovat dostatečnou pozornost i záběrové schopnosti, odpovídající nosnost a jízdní komfort. Pneumatiky jsou koncipovány jako univerzální, mají tedy zaručit bezproblémový provoz při smíšeném využití (na poli i na silnici). Vedle toho existují i speciální provedení, např. pro louky, s optimalizovaným tvarem zubů tak, aby se minimalizovalo poškození drnu. Různá je i cenová úroveň. Menší traktor nemusí nutně stát na výrobku renomovaných francouzských výrobců, cenově příznivější varianta bude pro běžné nasazení vhodným řešením. Mnozí majitelé potvrzují výhodný poměr mezi cenou a užitnými vlastnostmi těchto pneumatik.
V uvedené třídě traktorů jsou v oblibě stále diagonální typy s vloženou duší vyráběné v kompletní škále rozměrů. Jednotlivá vlákna z kordové tkaniny tvořící kostru pláště probíhají šikmo od jedné strany pneumatiky ke druhé, v úhlu 30 až 40o vzhledem ke směru pohybu. Následující vrstvy tkaniny jsou uloženy opačně k předchozím, čímž vzniká křížový obrazec. Předností diagonální konstrukce je vyšší pevnost boku pláště.
U radiálních pneumatik jsou uloženy vrstvy tkaniny napříč k podélné ose. Mezi kostrou a běhounem se nachází proužek z kordových vláken určený ke zvýšení pevnosti, stability běhounu a zabránění vniknutí cizích těles do kostry pláště.
Výhoda radiální konstrukce spočívá v dobrém rozložení tlaku v oblasti styčné plochy pneumatiky.
Pneumatiky pro poháněné nápravy jsou vybavené vhodným otevřeným profilem se zuby probíhajícími šikmo k ose běhounu. Jejich tvar, výška a šířka závisí na výrobci, nové série pneumatik mají výrazně modernizované provedení zubů.
Trend snížení
husticího tlaku
Zcela jiná situace panuje v oblasti vyšší výkonové třídy. Pro splnění protichůdných požadavků na tažnou sílu a zároveň omezení škodlivého utužování půdy se osvědčují radiální nízkotlaké velkoobjemové pneumatiky. Rozměry u velkoobjemových pneumatik dovolují zvýšit objem vzduchu v porovnání se standardním provedením o 150 až 200 %. Základem je pružná radiální kostra pláště složená ze dvou až tří polyamidových vrstev. Jako výztuha slouží ocelová vložka se čtyřmi až šesti stejně širokými vrstvami rayonové vlákniny (tkanina s vlákny z regenerované celulózy) s vysokou hustotou. Výrazně zesílená kostra pneumatiky zvyšuje nosnost a odolnost namáhání.
Velká kontaktní plocha a speciální formování dezénu zajišťují přenos výkonu i při extrémním zatížení nápravy a točivých momentech do 40 000 Nm. Nosnost může být o 40 až 60 % vyšší než u srovnatelné standardní pneumatiky. Při stejném zatížení je tlak vzduchu snížen o 0,8 až 1,2 baru. Podstatně vyšší kontaktní plocha má též svůj podíl na snížení negativního působení na půdní strukturu, téměř se stejnou účinností jako dvoumontáže standardních pneumatik. Především při orbě nebo přípravě půdy a setí by neměly vznikat hluboké koleje.
Standardní kolové traktory pracující se secími kombinacemi, podmítači nebo kombinátory mohou být vybaveny pneumatikami s šířkou až 710 nebo 900 mm.
Šířka dezénu minimalizuje poškozování půdní struktury, snižuje  hloubku stopy, a tím i valivý odpor a spotřebu paliva. Dochází i ke snížení prokluzu a ke zlepšení pohyblivosti v prostředí např. čerstvě připravené půdy.
Pro speciální využití na kolových traktorech nebo sklizňových strojích jsou určeny velmi široké pneumatiky. Vyznačují se plochým běhounem a rozšířenými zuby k dobrému přenosu tažné síly a omezování poškozování rostlin. Měrný tlak na půdu klesá až k 50 % hodnoty standardních pneumatik. Šířka je v těchto případech 1000 či 1050 mm.
Rozdíly v pneumatikách jsou rovněž v životnosti, tzn. v otěruvzdornosti dezénu. Je pravda, že dlouhá životnost jde ruku v ruce s cenou. Stejně tak až při praktickém nasazení se prokáže skutečný samočisticí efekt dezénu, pro který mají výrobci pneumatik různá originální řešení. Tato vlastnost je velmi podstatná při práci v těžkých podmínkách, např. při zpracování půdy v pozdním podzimu se zvýšenou vlhkostí.
Nový výkonový
segment
Po velkém boomu těžkých traktorů pro tahově náročné polní práce v devadesátých letech nastal zájem také o střední výkonovou třídu. Řešením byly univerzální traktory s vlastní hmotností 6,5 t a výkonem 150 či 170 k. Postupem času mezi oběma těmito skupinami vyrostl samostatný segment. Je již zacílen na středně velké a větší podniky požadující traktor s dostatečným výkonem motoru, ale stále vysokou univerzálností. To znamená hmotnost sedm až osm tun a motor s výkonem 180 až 220 k. Takový traktor bude vhodný i pro poskytovatele služeb požadující značný výkon při dlouhodobém nasazení.
Podvozek, motor, převodovka a další konstrukční celky odpovídají traktoru střední třídy. Hydraulický systém s axiálním hydrogenerátorem má ale zvýšený výkon, zvedací síla zadního závěsu dosahuje až 9000 daN, hodnoty užitečného zatížení se pohybují běžně mezi 4000 až 5000 kg, ale někdy i více. Pořídit lze autopilota, systémy evidence provozních dat a jinou aplikovanou elektroniku.
Podstatné zvýšení maximálního výkonu přinesl automatický výkonový management. Traktor je schopen sám rozpoznat, kdy má motor přejít na jinou výkonovou křivku. Tento přechod probíhá plynule nebo v postupných krocích většinou při aktivním vývodovém hřídeli, při zařazení určitých skupin rychlostí nebo u některých výrobců také tehdy, je-li v činnosti hydraulický systém. Pro čistě tahové nasazení traktoru na poli při pomalých rychlostech není k dispozici.
Znamenalo by to totiž přenos výkonu až 260 k při rychlosti 5 až 6 km/h na půdu pomocí kol a k tomu by byla potřeba více dimenzovaná převodovka i nápravy. Tím by stoupla hmotnost alespoň o dvě tuny (na úroveň těžkých traktorů vyšší třídy), což by zase pro řadu ostatních činností nebylo žádoucí. Nízká výkonová hmotnost je nutností k udržení příznivé spotřeby paliva. 
U traktorů této třídy je na výběr z několika variant předních náprav, pneumatik, závěsů, provedení kabiny, převodovky atd. tak, aby bylo možné vyjít vstříc rozličným požadavkům praxe.
Silný tahač,
jedno z řešení
Změny v současném zemědělství, spojování podniků do větších celků a přechod na bezorebnou technologii si vynucují potřebu stále výkonnější techniky. Problém lze jen v omezeném měřítku řešit pořizováním dalších strojů, protože počet pracovníků zůstává stálý nebo se snižuje.
Jedním z řešení je pořízení velkého kloubového nebo pásového traktoru, který může nahradit několik velkých kolových strojů. Zároveň je ale třeba také uvažovat o odpovídající mechanizaci. Dobře se uplatní kombinované nářadí pro zpracování půdy, které umožňuje provádět několik operací najednou (včetně hloubkového kypření).
Silný tahač může znamenat také úsporu pracovních sil a mzdových nákladů, i když ve špičce bude pracovat na dvě směny. Jeho provozní spolehlivost hraje důležitou roli. Rostoucí výkony motorů způsobily zvyšující se zájem o pásové provedení podvozku, které vykazuje lepší účinnost v přenosu výkonu na půdu. Lze se zřeknout komplikovaných dvoumontáží, často nutných pro přípravu půdy, a jejich opakovaného odpojování a připojování.
Kromě zkrácení časů pro nezbytnou manipulaci je důležitá také celkově vyšší výkonnost díky nízkému prokluzu pásového podvozku. S tím je spojen i menší měrný tlak na půdu. V zásadě je na výběr mezi dvou a čtyřpásovým podvozkem. Dvoupásové provedení může být jen alternativa kolového podvozku klasického traktoru; tyto stroje jsou vhodné též pro podniky s malými pozemky, kde jsou obratnější a mají lepší manévrovací schopnosti, než traktory s dvoumontážemi. Výkonu motoru zároveň umožní zpracovat těžké půdy. 
Speciální pásové traktory a jejich protějšky s kloubovým řízením jsou určeny pro práci na velkých výměrách. Jejich plošná výkonnost je vysoká, prokluz se udržuje v běžných podmínkách mezi 2 až 5 % a díky tomu lze jednotlivé operace zvládat v optimálním čase.
U kloubového traktoru je zapotřebí čtyř pásových jednotek, každá je poháněna samostatně a je schopna výkyvu až o 10o nahoru nebo dolů. Známý efekt naklánění doprovázející ostatní pásové traktory při překonávání terénních nerovností nebo mezí či jiných vrcholků zde odpadává. Tahač tak lépe kopíruje terén a pásy jsou v neustálém kontaktu s půdou. Z toho vyplývá plynulé zatáčení i s plným zatížením při lehkém řízení s velkou přesností. Čtyřpásový podvozek navíc nevyžaduje přídavné dotížení vpředu pro dosažení rovnoměrného rozložení hmotnosti při práci s nářadím. 

Petr Beneš