Podmítka základem zpracování půdy

Kvalitní a rychle provedená podmítka je základem zpracování půdy a zakládání porostů jak v klasických systémech s orbou, tak u postupů mělkého, neboli minimálního zpracování půdy. Zejména v tzv. minimalizačních technologiích je nutné věnovat podmítce maximální pozornost, neboť je jediným agrotechnickým zásahem, který zajišťuje vytvoření seťového lůžka a významně tak ovlivňuje budoucí úrodu.

S významem podmítky koresponduje také široká nabídka nářadí a jeho kombinací. Dochází zejména ke zdokonalování konstrukce, zvětšování pracovních záběrů a zvyšování variability s cílem přizpůsobit se daným půdně-klimatickým podmínkám.
Význam podmítky
Podmítka zajišťuje zejména optimalizaci hospodaření s půdní vláhou a napomáhá v boji proti zaplevelení půdy, čímž dochází k eliminaci rostlinných chorob a škůdců. Usnadňuje a zkvalitňuje orbu nebo jiné půdozpracující operace. Z hlediska zdravotního stavu půdy napomáhá rozvoji aerobních mikroorganismů a zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy. Významnou roli hraje rovněž zapravení statkových a průmyslových hnojiv. V neposlední řadě dochází rovněž k urovnání povrchu půdy, což je velmi významné zejména v technologiích mělkého zpracování.
Z hlediska klasifikace hovoříme o podmítce mělké s hloubkou do 80 mm, středně hluboké v rozsahu 80 až 120 mm a hluboké v rozmezí 120 až 150 mm. Důležitou roli hraje rychlost podmítky, tento agrotechnický zásah by měl být proveden do 24 hodin od úklidu pozemku.
Principy konstrukce podmítačů
Kvalitní podmítka je jedním z nejdůležitějších agrotechnických zásahů. Aby mohla splnit daná očekávání, musí se využívat správné nářadí, které dokáže dělat podmítku v různých podmínkách, v požadovaném čase a kvalitě, to vše s ohledem na zvětšování pracovních záběrů a rozmanité půdní podmínky. Nářadí je možné rozdělit na podmítače radličkové, diskové, kombinované a speciálních konstrukcí. Vzhledem k požadavkům na neustále se zvyšující plošnou výkonnost se prosadily zejména diskové podmítače, s jejichž pomocí lze dosahovat vysoké denní výkonnosti. Tradiční výrobci radličkového nářadí na tento trend zareagovali velmi rychle a dnes je možné říci, že výkonnostní parametry diskových a radličkových podmítačů jsou srovnatelné. U radličkových podmítačů se dosáhlo těchto parametrů zejména díky stále se zvětšujícímu pracovnímu záběru.
Vysoká výkonnost radličkového nářadí je dána rovněž jejich konstrukcí, kdy se jednotliví výrobci zaměřují na snižování tahového odporu a dostatečnou průchodnost při výskytu většího množství posklizňových zbytků. Pozornost se rovněž věnuje rychlé výměně opotřebitelných dílů, potažmo pracovních nástrojů. V této oblasti lze rovněž pozorovat určitý trend, který spočívá ve vývoji a výrobě kombinovaného nářadí, jež je tvořeno sekcemi disků a radliček. Dochází tak ke spojení výhod obou konstrukcí, výsledkem je vyšší pojezdová rychlost a tedy výkonnost při zajištění vysoké kvality prováděné práce.
Určité rozdíly nalezneme také z pohledu agregace jednotlivých typů nářadí k trakčnímu prostředku. V případě menších pracovních záběrů – nesených i závěsných podmítačů, se nářadí agreguje přímo s trakčním prostředkem. U širokozáběrového nářadí pak existují varianty, kdy je trakční prostředek sestaven do soupravy se závěsným nosičem nářadí a teprve tento nosič je agregován se samotným diskovým nebo radličkovým nářadím. Konstrukce umožňuje rovněž sestavování různých souprav včetně doplnění o secí stroj. Obdobné sestavy lze vytvářet také se závěsnými podmítači, jsou-li opatřeny tříbodovým závěsem pro agregaci secího stroje.
Radličkové nářadí
Radličkové podmítače jsou tvořeny nosným rámem, který je osazen závěsem, slupicemi pro montáž radliček, zařízením k opětovnému utužení půdy a v některých případech rovněž nivelačními koly. Nejmenší a nejjednodušší podmítače jsou konstruovány jako nesené, zpravidla se záběrem od 2,5 m. Pracovní hloubka se nastavuje polohou tříbodového závěsu, respektive spodních ramen na straně jedné a na straně druhé nastavitelným válcem, který zajišťuje rovněž opětovné utužení půdy. To napomáhá kromě urovnání pozemku ke zlepšení vláhových poměrů a rovnoměrnému vzcházení plevelů a výdrolu, které se následně chemicky nebo mechanicky likvidují. Pracovními orgány jsou radličky upevněné ke slupicím šroubovými spoji, případně je využit rychloupínací systém.
Radličky jsou konstruovány tak, aby docházelo k plošnému zpracování půdy v celé šíři záběru a urovnání povrchu pozemku. V takovém případě mají radličky tvar křídla. Jejich dalším úkolem je promíchávání a zapracování posklizňových zbytků. Slupice jsou většinou umístěny ve dvou, nebo čtyřech řadách, přičemž velkou úlohu hraje výška rámu a rozteč slupic, což je velmi důležité při výskytu většího množství rostlinných zbytků na povrchu půdy. Řady radliček bývají doplněny míchacími disky, které umocňují mísicí a zapravovací efekt. Různou podobu může mít také zařízení pro utužení půdy, zpravidla jde o různou konstrukci prutového válce, případně dvojici válců, které jsou opatřeny hřeby a výstupky různé konstrukce, nebo o pryžový pěch.
Nesené podmítače jsou většinou konstruovány s pracovním záběrem 2 až 6 m, v praxi se nejčastěji setkáme se záběrem 2,5 až 4 m, kdy větší pracovní záběry jsou záležitostí závěsného nářadí. Závěsné stroje se dodávají jako samostatné, nebo jsou součástí různých nosičů nářadí.
U závěsných radličkových podmítačů se setkáváme v našich podmínkách s pracovními záběry 4 až 10 m, v praxi je nejčastější provedení 6 až 8 m. Pro využití těžkých kloubových traktorů nalezneme v nabídce také nářadí, jehož pracovní záběr přesahuje desetimetrovou hranici. Závěsné nářadí tvoří opět nosný rám, který je kromě pracovních orgánů doplněn o přední nivelační a kopírovací kola, zadní nivelační a utužovací válec a přepravní podvozek. Obdobně jako nesené nářadí lze návěsné radličkové podmítače doplnit o zařízení, které je určeno k výsevu meziplodin a zeleného hnojení. Do kategorie radličkového nářadí lze rovněž zařadit různé typy kypřičů. Současným trendem je konstrukce nářadí, které dokáže zajistit jak mělké zpracování půdy v rozsahu 50 až 100 mm, tak i hluboké prokypření půdního profilu do hloubky 200 až 300 mm, kdy geometrie kypřicích radlic připomíná tvar odhrnovačky orebního tělesa. Takové nářadí je rovněž osazeno systémem nivelace a kopírování a nechybí zařízení pro opětovné utužení půdy. Mezi techniku pro podmítku s radličkami lze rovněž zařadit podmítací pluhy, jejich využití je v současném zemědělství spíše okrajovou záležitostí.
Diskové nářadí pro podmítku
V našich podmínkách jsou velmi rozšířené diskové podmítače a talířové brány. V minulosti se konstrukce mezi talířovými podmítači a talířovými branami více rozlišovala, v současné době došlo ke vzájemnému přiblížení. Dnes můžeme jako diskové podmítače označit nářadí, kdy jednotlivé disky o průměru asi 450 až 500 mm jsou individuálně uloženy, zatímco za talířové brány můžeme označit techniku s pracovními disky o průměru asi 550 až 650 mm uloženými na společné hřídeli. Disky se dodávají s hladkým nebo profilovaným obvodem. V případě více řad disků je praxe taková, že první sekci tvoří talíře s vykrajovaným obvodem a druhá sekce je tvořena disky s hladkým obvodem.
U neseného nářadí se setkáváme téměř výhradně s individuálně uloženými disky a pracovní záběry v podstatě kopírují pracovní šířku nesených radličkových podmítačů – jde zejména o šířku 2,5 – 4 m. Závěsné nářadí je konstruováno s individuálně zavěšenými disky, dodává se v pracovním záběru 4,5 až 12,5 m, zatímco systém se společnou hřídelí je spíše záležitostí nářadí s pracovní šířkou 4 až 8 m. Principy konstrukce rámu, závěsného zařízení, systému opětovného utužování půdy nebo skládání z pracovní do přepravní polohy a přeprava po pozemních komunikacích jsou obdobné jako u radličkových podmítačů. Z nabídky diskového nářadí lze rovněž uvést talířové pluhy, které jsou také okrajovou záležitostí.
Kombinace pracovních orgánů
Mezi kombinované nářadí lze zahrnout takové nářadí, které využívá na společném rámu sekci, nebo sekce pracovních disků a radliček, případně dalších pracovních orgánů. Jde o tzv. kompaktory, které nacházejí uplatnění zejména při následné podmítce, jež v případě mělkého zpracování půdy plní zároveň úlohu přípravy seťového lůžka. Takovéto nářadí se prosazuje zejména díky rozvoji technologií s minimálním zpracováním půdy, kdy je nutné čas od času využít odlišných technologických postupů. V podstatě se můžeme setkat se dvěma základními skupinami nářadí s kombinovanými pracovními orgány. Jde o kombinaci disků a radliček, nebo disků a kypřicích slupic.
V prvním případě disky narušují utužený povrch půdy, často s rostlinným krytem, zatímco následné sekce radliček urovnávají tzv. vlnový efekt, což má význam při vytváření seťového lůžka, které musí být v případě dodržení zásad minimalizace maximálně rovné. Některé nářadí umožňuje díky své konstrukci využívat pouze vybrané sekce, to znamená, že pro podmítku se používají jak disky, tak radličky, k přípravě půdy slouží pouze radličky. Kombinace disků a kypřicích slupic se využívá zejména na těžkých a utužených půdách, kdy dojde opět k narušení povrchu půdy: za první sekcí disků následuje sekce kypřicích, mnohdy podrývacích slupic s dostatečnou roztečí. Jejich pracovní hloubka je nastavitelná v rozsahu 0 až 0,45 m. Kypřicí sekce je následována opět řadou disků, které rozrušují půdní profil do určité hloubky a promíchávají posklizňové zbytky. Také u kombinovaných podmítačů existuje široká škála příslušenství, jako jsou nivelační a kopírovací kola, různé typy radliček a disků, utužovací válce odlišné konstrukce a závěsy pro agregaci secích strojů či jiného nářadí k přípravě půdy. I v tomto případě může mít závěsné nářadí podobu univerzálního nosiče, kde jsou jednotlivé sekce kombinovány na nosném rámu.
Ostatní nářadí pro podmítku
Kromě již zmíněných podmítacích pluhů se v zemědělské praxi můžeme setkat s kypřiči s aktivně poháněnými pracovními orgány či prutovými podmítači, které lze díky principu konstrukce využívat pro velmi mělkou podmítku nebo její urovnání (pracovní záběry větší než 8, ale spíše 10 a 12 m).
K dispozici jsou i různé speciální konstrukce, jako například tzv. ježkový podmítač, kde osu tvoří natažené lano, na němž jsou navlečeny pracovní orgány – speciální ocelové hvězdice. Tento systém umožňuje využit trakční prostředky o relativně malém výkonu i pro práci s velkými pracovními záběry nad 10 m. Pracovní hvězdice jsou skloněny pod určitým úhlem ke směru jízdy, spojením těchto prvků vzniká samonosný lanový řetěz. Obdobně jako u prutového podmítače se může toto nářadí využívat pro velmi mělkou podmítku lehčích písčitých půd či urovnání podmítky a přípravu půdy pro následné zakládání porostů.

Ing. Filip Javorek