Farmáři vidí budoucnost optimisticky

Situace v zemědělců v Evropské unii není špatná a zejména v posledních letech se zlepšuje. Odráží se to i v zájmu farmářů o investice, a to nejen do zemědělské techniky, ale i do zařízení na produkci a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Optimistické závěry vyplývají z průzkumu nálady zemědělců, který loni na podzim dělala Německá zemědělská společnost (DLG). Ptala se zhruba tří tisíc farmářů z Německa, Francie, Velké Británie, Polska, České republiky a Maďarska. (Celkem 2950, z Německa a Francie po 750, z Polska 500, z Velké Británie 350 a po 300 z České republiky a Maďarska.) Vždy šlo o hospodáře obdělávající více než 50 hektarů půdy.
Autoři závěrečné zprávy z průzkumu konstatovali, že z odpovědí respondentů je patrné zlepšování ekonomické situace evropského zemědělství během posledních let. Platí to zejména pro Německo, a Polsko, ale je to zřejmé i v ostatních státech. Na stupnici hodnocení od jedné (velmi dobré), přes 2 (dobré), 3 (normální) a 4 (špatné) do 5 (velmi špatné) dosáhly výsledky z odpovědí německých a polských farmářů hodnoty 2,6, respektive 2,8. Vývoj ve Francii, Velké Británii a ČR je podle ohodnocení odpovídajících možné posoudit jako normální (hodnota známky 3,2). Nejhůře se cítili maďarští zemědělci, ale i ti nakonec dosáhli úrovně 3,5.
Dobré vyhlídky
Zajímavé je, že dotázaní zemědělci většinou vidí svoji vlastní situaci pozitivně. Vzhledem k tomu, že DLG dělá tyto průzkumy každoročně, je možné z jejich srovnání usuzovat, že právě za poslední rok se průměrné hodnocení zemědělců ze všech zmíněných států zlepšilo z 3,1 na 2,6. Nejlepšího výsledku dosáhli opět Němci (2,7), v těsném závěsu se drží naši zemědělci (2,8) a za nimi Francouzi (2,9). Nejvíc optimismu získali Maďaři a Britové. Shodně z nízké úrovně 3,6 dosažené na jaře 2006 se loni na podzim dostali na 2,9. Dotázaní farmáři přitom očekávají pozitivní vývoj svého podnikání i pro následujících 12 měsíců.
Snaha investovat
Optimistická nálada se odráží i v plánovaných investicích. Na otázku, zda v příštích 12 měsících počítají s investicemi, odpovědělo kladně 77 procent dotázaných českých zemědělců a 69 Poláků. V Německu a Maďarsku přitakalo shodně 48 procent farmářů, ve Francii a ve Velké Británii to bylo jen 34 procent. Hlavně šlo o nákupy traktorů a sklizňových mlátiček a pluhů. Hospodářství ve střední a východní Evropě, do níž je nutné stále počítat i bývalé východní Německo, se stále ještě rozvíjejí, proto potřebují daleko více investic než zavedené farmy ve starých členských zemích.
Roste zájem o možnosti bioenergie
Bioenergie je téma, které evropské zemědělce, alespoň podle odpovědí dotázaných, velmi zajímá. Nejde jen o produkci energie, ale také o její možné úspory. Pionýrskou zemí je Německo, kde se již do energie z obnovitelných zdrojů v uplynulých letech hodně investovalo.
V odpovědích na loňskou podzimní anketu předčila ostatní země Česká republika. Asi 38 procent dotázaných farmářů chce do této oblasti investovat, hlavně do bioplynu, ale také do biomasy a vytápění na dřevní štěpku. Zařízení na obnovitelné zdroje energie si chce pořídit 11 procent dotázaných polských farmářů a deset procent německých. Ti se chtějí orientovat zejména na vytápění solární a bioplynem. Naproti tomu jen malý až zanedbatelný zájem o investice do obnovitelných zdrojů energie měli dotázaní zemědělci francouzští (čtyři procenta), maďarští (tři procenta) a britští (dvě procenta).
Jaká témata považují farmáři za klíčová
Ne vývoj společné zemědělské politiky, ale ceny produktů a počasí hlavně zajímaly dotázané evropské zemědělce. Jen mezi maďarskými hrála Evropská unie a její záměry se zemědělským sektorem důležitou roli. Britové dávali zase větší důraz na zdraví zvířat i rostlin, zatímco Poláky zajímaly také ceny vstupů.