Zájem o budování obnovitelných zdrojů energie v současnosti roste. Je to dáno nejen větší osvětou, ale mimo jiné i možností podpor ze státních a evropských prostředků. Podle některých zájemců, mezi nimiž jsou i zemědělci z Plzeňska, je však jejich systém administrativně velmi náročný a svazující. Řada z nich proto na tyto dotace proto nedosáhne.
Místopředseda Ligy ekologických alternativ Karla Merhaut uvedl, že opravdu přibývá podnikatelů i občanů, kteří si například solární systém pořizují i bez státní dotace. Dotace je totiž administrativně složitá. Jednotlivci si ale spočítají, že se jim solární energetika vyplatí při ohřevu vody nebo při přitápění v domácnosti, podnikatelé zase mají při výrobě elektřiny vyšší garantované ceny, řekl.
Energetička města Plzně Ladislava Vaňková však podle agenturních zpráv připomněla, že například v Plzni dotace na budování obnovitelných zdrojů energie meziročně výrazně vzrostly. Celkem 32 Plzeňanů dostalo v minulém roce od radnice téměř 950 tisíc korun. O rok dříve to bylo mírně nad sto tisíc korun, což je suma, kterou si lidé vybírali každoročně od roku 2004. Plzeň podle ní vyhlásila program na tuto nenávratnou podporu i pro letošní rok.
Dvanáct lidí loni poprvé požádalo podle úřadu o peníze na fotovoltaické panely, které po autorizaci dodávají elektřinu do distribuční sítě, letos i loni za výhodnou výkupní cenu 13,46 koruny za kilowatthodinu. Výkon těchto zařízení je kolem 2,5 kilowattu. Program dále podpořil 13 staveb solárních kolektorů, osm tepelných čerpadel a dvou kotlů na biomasu. Plzeňané na ně získají asi desetinu investičních nákladů.
Boom solární energetiky nastartoval podle Merhauta nový zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Od stavu minulého, kdy několik málo panelů na střechách škol nebo některých fandů, se dostáváme do etapy arů až hektarů slunečních elektráren, které rostou ve více krajích. Víme, že co měsíc bude dokončen nějaký významný solární park,“ uvedl Merhaut.
Vaňková podle svých zkušeností připomněla, že dotace města na obnovitelné zdroje využívají hlavně domácnosti. Výkon jejich zařízení je velmi malý, ale má ekologické přínosy. Podporu poskytují také Praha, Liberec, Litoměřice a Jihlava.
Solární kolektory na vytápění budov budou podpořeny částkou dva tisíce korun na metr čtvereční absorpční plochy, fotovoltaická zařízení 20 korun na jeden watt instalovaného výkon, tepelná čerpadla 1500 korun na kilowattu a kotle na biomasu 600 korun na kilowattu. Ostatní, například malé vodní a větrné elektrárny, tisíc korun na kilowattu. Velikost zařízení je limitována 200 kilowatt nebo 200 metrů čtverečních absorpční plochy slunečních kolektorů a u fotovoltaických panelů je výkon omezen pěti kilowatty.
Plzeňská radnice vyplatila za pět let na 64 projektů celkem 1,5 milionu Kč. Kromě 12 fotovoltaických panelů to bylo 27 solárních kolektorů, 21 tepelných čerpadel a sedm kotlů na biomasu.
Z obnovitelných zdrojů se přitom vloni v Plzni vyrobilo asi 1,5 procenta elektřiny, což je za poslední dva roky nárůst o půl procentního bodu. Do statistiky nejvíce mluví výroba elektřiny z biomasy v Plzeňské teplárenské, produkce energie z bioplynu v čistírně vodárny a malé vodní elektrárny, informovala Vaňková.
„Na letošek je zatím v rozpočtu schváleno 800 tisíc korun. Lidé už mohou podávat žádosti, uzávěrka je 2. října,“ řekla Vaňková. Formuláře i podmínky jsou na adrese http://energetika.plzen.eu.
