SVS nesoutěží ve výši pokut

Státní veterinární správa ČR samozřejmě uděluje pokuty za prohřešky chovatelů a zpracovatelů potravin živočišného původu, ale smyslem státního veterinárního dozoru není jen udělování pokut. Smyslem veterinárního dozoru je zabránit, aby nedocházelo k problémům a ohrožení zdraví lidí ani zvířat a hned „v zárodku“ vznik problémů a případná rizika řešit.

Cílem uložení pokut pak je vždy dosažení nápravy, nikoli likvidace farmáře, či zpracovatele. Je také důležité si uvědomit, že součástí uložení pokuty je uložení nápravných opatření, například, že do odstranění závad zpracovatel nemůže vyrábět. A to je podmíněno termínem, což samozřejmě následně příslušný veterinární inspektor kontroluje. Uplatnění tohoto opatření znamená pro zpracovatele často mnohem větší finanční ztrátu než činí uložená pokuta. Zpracovatel má samozřejmě zájem závady odstranit co nejdříve.
Je pochopitelné, že orgány státního veterinárního dozoru postupují nejpřísněji v případech, když zjistí porušení hygienických podmínek, to znamená, kdyby mohlo dojít k ohrožení zdraví lidí.
Ještě před vstupem a po vstupu ČR do EU Státní veterinární správa ČR „přiměla“ zpracovatele do provozů investovat nemalé částky, aby splňovali veterinární legislativu, a byli tak také konkurenceschopní na intrakomunitárním trhu. Proto lze oprávněně očekávat, že problémů s dodržováním veterinární legislativy nemůže být tolik.
Přes to všechno v loňském roce orgány státního veterinárního dozoru uložily ve zhruba dvou tisících rozhodnutí (přesně 2 097 rozhodnutí) pokut za 17 milionů korun (přesně za 16 894 400 korun). Je tedy z uvedeného zřejmé, že veterinární dozor funguje nejen v průběhu celého procesu vzniku potravin živočišného původu, ale i v předposlední fázi, tj., než jsou výrobky uvedeny do tržní sítě.
Naši zpracovatelé dobře vědí, že důsledné dodržování podmínek daných veterinárních legislativou jim umožňuje argumentovat zdravotní nezávadností a kvalitou a uspět jak na domácím, tak na intrakomunitárním trhu.