Nové technologie a intenzifikace

Jak zajistit dostatek potravin pro rychle rostoucí světovou populaci a zároveň uspokojit nárůst potřeby surovin pro bioenergii, a to vše při dlouhodobě udržitelném hospodaření? Tak zněla zásadní otázka mezinárodní konference věnované globálním agrárním problémům.

Počet obyvatel zeměkoule roste. Do roku 2050 by jich podle odhadu mělo být kole devíti miliard. Již dnes strádá na světě kolem 850 milionů lidí hladem. V některých zemích, které prudce rozvíjejí svoji ekonomiku (například lidnatá Čína a Indie), stoupá spotřeba potravin. Zemědělské plodiny stále ve větší míře slouží k výrobě biopaliv. To vše vytváří tlak na zemědělskou produkci. Ta se na druhou stranu stále ještě v některých zemích více méně uměle omezuje. To jsou skutečnosti, na které upozornili agrární exponenti v diskusi na konferenci Světová konkurence v zemědělských surovinách, která proběhla při příležitosti berlínské mezinárodní výstavy Grüne Woche. Bohužel chyběli ministři zemědělství Číny a Indie, tj. zemí, jejichž váha ve světovém obchodě se agrárními komoditami stále stoupá. Nedostavil se ani avizovaný představitel USA. Zastoupeny tak byly kromě hostující země a Evropské komise potenciální agrární velmoci – Rusko a Ukrajina, Francie, jako jedna ze zemí, které mají odmítavý vztah ke geneticky modifikovaným organismům (GMO), a Turecko jako představitel státu směřujícího do Evropské unie.
Měly by zasáhnout mezinárodní organizace? Současný stav pro zemědělce šancí, na kterou dlouho čekali, prohlásil ministr zemědělství Ruské federace Alexej Vasiljevič Gordějev. Je však třeba hledat rezervy v produkci. Jde hlavně o nové výkonnější technologie a inovace, a to zejména v rozvojových a rozvíjejících se zemích, které zajišťují dvě třetiny zemědělské produkce. Na otázky, které před zemědělství stojí, se není možné podle něj dívat pouze z pohledu ekonomiky a svobodného trhu. Měly by se jimi, jak zdůraznil, zabývat vlády. Strategické úkoly, tedy nejen zajištění potravin, ale i jejich kvalitu a využití zemědělských surovin by se měly přenést na mezinárodní bázi. Mohla by je, jak navrhl, řešit nadnárodní Potravinářská a zemědělská organizace (FAO).
V ruském zemědělství podle jeho slov zajišťují výrobu ze 40 procent velké podniky, asi devět procent subjektů má kolem sta hektarů půdy a polovina produkce pochází z rodinných naturálních hospodářství. „Tuto mnohotvárnost je třeba zachovat, není nutné dělat nějaké revoluce,“ poznamenal Gordějev s tím , že zemědělství má i význam sociální a kulturní, který není možné měřit penězi.
Bude třeba intenzivněji hospodařit
Podle Jean-Marie Auranda, státního tajemníka náměstka francouzského ministra zemědělství, by se suroviny pro bioenergii a biopaliva měly pěstovat třeba na půdě, která se dnes nevyužívá pro produkci potravin. Bude třeba se připravit na přechod na intenzivnější formy zemědělství, aby se zvýšila jeho produkce. „Nechci mluvit o geneticky modifikovaných organismech (GMO), ale musíme se také na ně podívat,“ uvedl s tím, že se musíme hlavně zajímat o to, jak správně využívat zemědělskou půdu. Podle jeho názoru je nutné mít mezinárodní politiku.
Problémem jsou klimatické změny
K tomu, co bude v budoucnu a jaké problémy bude muset řešit zemědělství za nějakých patnáct let, přistupuje podle Bakana Ekera, tureckého ministra zemědělství, také otázka klimatických změn a liberalizace světového agrárního trhu. Jak uvedl, všichni lidé musí mít přístup k potravinám a mají také nárok žít v normálních ekologických podmínkách. Upozornil, že kromě hladovějících jsou na světě miliony lidí, kteří mají problémy s přejídáním, nadváhou a obezitou. Zemědělské suroviny by se především měly v dostatečné míře využívat na produkci potravin. Varoval, že odklon od fosilních zdrojů může mít velmi silný dopad na rozvojové země (vzestup cen potravin i menší zájem o fosilní zdroje, které jsou na jejich území).
Země kolem Středozemního moře začínají trpět nedostatkem vláhy. Turecko má za sebou vážná období sucha, zejména v loňském a předloňském roce. Je proto třeba dbát na to, aby se zdroje vody využívaly rozumně. Je třeba zabezpečit udržitelné využívání půdy i vody. O to se Turecko snaží ve speciálním projektu, který běží zhruba na 5000 hektarů. Není to však jen problém regionální, ale globální.
Jak Eker vysvětli, v Turecku jsou střední i rodinné farmy. Zejména v poslední době sílí tendence sdružování malých producentů. Rozvíjí se ekologické zemědělství. Zajímavé je, že stále více středních a velkých investorů vkládá kapitál do zemědělství a Turecko by přivítalo i zahraniční společnosti.
Obrovský potenciál
Velký zemědělský potenciál i výborné klimatické a půdní podmínky má podle ministra zemědělské politiky Ukrajiny Jurije Fedoroviče Mělnika jeho země. Tento potenciál zatím není plně využitý. Jak Mělnik vysvětlil, před sedmi lety se na Ukrajině privatizovala půda. Vedle sebe hospodaří velké podniky s až pěti sty tisíci hektarů půdy i rodinné farmy. Dnes je hlavně třeba vypracovat nové investiční záměry, přilákat investory, novou techniku i technologie. Jen tak bude možné potenciál jeho země plně využít. Důležité jsou i nové šance, které se nyní otevírají na světovém trhu.
S cenami si poradí trh
„Žijeme ve velmi zajímavé době,“ poznamenala komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Jak vysvětlila, jde zejména o nebývalý růst cen zemědělských komodit. Trh má podle ní nástroje na to, aby si s nadměrným zdražováním potravin poradil. A proč ceny potravin tak rychle rostly? Komisařka odmítla, že by důvodem byla produkce biopaliv. Na ně jde zatím v Evropě jen zlomek produkce. Ceny žene nahoru hlavně zvyšující se poptávka některých rostoucích ekonomik, a to nejen po potravinách, ale i po krmivech. To mělo spolu s nepříznivým průběhem počasí podle ní hlavní vliv na současnou situaci na trhu. Do budoucna je třeba at’ si to přejeme nebo ne, začít využívat také nové technologie, a to i biotechnologie a bioinženýrství. Připomněla, že země Latinské Ameriky zvyšují produkci GMO. Pokud se bude Evropská unie nadále GMO bránit, bude čelit narůstajícím problémům.
Varují před GMO
Otázky z obecenstva se točily hlavně kolem GMO. „Celé generace zemědělců si dříve dělaly samy osivo,“ připomněl jeden z diváků s tím, že dnes, zejména v případě GM plodin terminátorů, jejichž semena již nevzejdou, jsou farmáři zcela odkázáni na milost a nemilost koncernů, které jim potřebné osivo dodávají. „GMO se mi zdá jako globální riziko a ne pomoc. Musíme se zabývat ekologickou intenzifikací výroby,“ ozvala se další připomínka z auditoria. „Cítím v posledním měsíci, že roste přesvědčení, že není jiného řešení, než použít genové inženýrství. Nesmí to ale být pod diktátem některých koncernů a nesmí to vytvořit závislost na nich,“ poznamenal německý federální ministr potravinářství, zemědělství a ochrany spotřebitele Horst Seehofer. Podle komisařky Fischerové Boelové je GMO delikátní tématikou. Přitom GMO, konvenční a ekologické zemědělství může podle ní existovat vedle sebe. Nezastírala, že unie musí urychlit schvalování GM plodin, které se běžně roky používají v jiných zemí a proti nimž nemá výhrady Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Pokud to Brusel nedocílí, porostou ceny v unii ještě více. Jde přitom nejen o dovoz krmiv, ale také živočišných produktů ze zemí, které GM plodiny běžně používají i ke krmení zvířat. Genetické modifikace u živočichů a klonování označil další diskutující z publika za kriminální a vyzval politiky, aby takovým záměrům učinili přítrž. Podle komisařky jde o problém ještě složitější než v případě GM plodin. „Chci potrhnout, že nepřijmeme řešení bez solidního vědeckého podkladu,“ ubezpečila.
Český pohled
„Konference odhalila poměrně velké názorové rozdíly mezi jednotlivými hráči. Bylo to vidět zejména na přístupu komisařky a ministra Seehofera ke GMO nebo na představě Ruska, že by neměly v zemědělství rozhodovat peníze a obchod, ale světová organizace FAO,“ glosoval jednání konference český ministr zemědělství Petr Gandalovič a dodal: „S tímto názorem naprosto nesouhlasím, protože zemědělský produkt je výrobek jako každý jiný a obchoduje se s ním ať budeme chtít nebo ne. Stejně tak tlak obchodu bude cenu stlačovat dolů nebo naopak hnát nahoru a politici s tím neštěstí nic neudělají.“