Ačkoli systém ekologického zemědělství je efektivním nástrojem trvale udržitelného zemědělského hospodaření, jeho význam se stále nechápe v dostatečné šíři. „Hlavní oblasti Akčního plánu Evropské komise z roku 2004 jsou buď realizovány nedostatečně nebo zcela vynechávány,“ komentoval situaci Marco Schlüter, ředitel kanceláře IFOAM EU Group, na evropském ekozemědělském kongrese v Bruselu, kde se hovořilo na téma: Biopotraviny a ekologické zemědělství budoucnosti ve světle reformy společné zemědělské politiky.
Jak sdělila Kateřina Čapounová z Bioinstitutu, účastníci kongresu žádali změnu postoje EU k investicím do vědy a výzkumu – objem investic do výzkumu ekologického zemědělství (EZ) neodpovídá rostoucímu významu a podílu ploch EZ z celkové plochy zemědělské půdy v Evropě. Rozdílný přístup EU k financování výzkumu vychází výrazně ve prospěch intenzivního zemědělství a rozvoje biotechnologií (včetně výzkumu GMO) proti projektům zaměřeným na rozvoj trvale udržitelného hospodaření. Ačkoli například v Itálii zabírá EZ sedm procent z celkové zemědělské půdy, z rozpočtu vědy a výzkumu je přibližně pouze jedno procento investováno do oblasti ekologického zemědělství,“upozornil na nepoměr investic Francis Blake, prezident IFOAM EU Group.
Poukázalo se i na nedostatečný výzkum EZ ve vztahu ke klimatickým změnám a ochraně biodiverzity a potřebu definovat skutečný přínos EZ v těchto oblastech. Byl zmíněn problém obtížného financování komplexních výzkumných projektů EZ a nedostatečné aplikace výsledků výzkumu do praxe. „Je třeba lépe zavádět získané výsledky do běžné zemědělské praxe. Jedině tak se ukáže, že EZ není „starodávná primitivní“ metoda, ale vysoce efektivní zemědělský systém s nízkými energetickými vstupy a výnosy v nejvyšší kvalitě, “zdůraznil Urs Niggli, ředitel FiBL.
■ Nulová tolerance kontaminace GMO pro osiva a princip „znečišťovatel platí“
V problematice koexistence GMO a EZ bylo požadováno striktní oddělení pěstování GM plodin od plodin běžné konvenční a ekozemědělské produkce. Finanční kompenzace škod v případě kontaminace má být hodnocena podle principu „znečišťovatel platí“. Účastníci poukázali na nutnost změny přístupu ke GMO legislativě v případě osiv, kdy může kontaminací dojít zcela ke znehodnocení genových zdrojů odrůd specifických pro EZ, a tím narušení celkové integrity EZ. Bylo opětovně kritizováno povolené množství 0,9 % nezaviněné technické kontaminace GMO pro potraviny a krmiva, jak je to stanoveno v novém nařízení Evropské rady pro EZ, které začne platit od roku 2009. „Ekologické zemědělství je jako jediné ze zemědělských systémů přítomností GMO přímo existenčně ohroženo. Protest proti GMO by se měl stát hlavní prioritou hnutí,“upozornil na ekonomické následky ztráty důvěry v biopotraviny poradce Evropského parlamentu Hannes Lorenzen, podle kterého je jakákoliv koexistence EZ a GMO nereálná.
■ Dotace na podporu rozvoje venkova cíleně k rozvoji EZ
Část dotací určených pro rozvoj venkova (PRV 2007 - 2013) by měla být cíleně zaměřena na rozvoj EZ, a to především v regionech a zemích s dosud nízkou prioritou v oblasti podpory EZ. Dotace určené pro rozvoj venkova jsou jednotlivými státy čerpány velmi rozdílně, v mnoha členských státech nedochází k rozšiřování EZ výměry, některé země se díky špatně nastaveným dotačním podmínkám potýkají s rozšiřováním EZ plochy pouze za účelem spekulace.
Vedle výstupů směřovaných k Evropské komisi byly definovány požadavky k samotnému ekozemědělského hnutí:
■ Udržení integrity biopotravin ve vztahu k jejich základním hodnotám
Pojem biopotraviny musí být chráněn před devalvací způsobenou masivním rozšiřováním trhu. Diskutovaným tématem byl postoj hnutí k problematice letecké dopravy biopotravin z třetích zemí versus její prokazatelný sociální přínos pro zemi výrobce, nutnost sjednocení standardů a jednotná interpretace certifikačních postupů, hrozba cenového a sociálního dumpingu u velkých obchodních řetězců či vzdělávání spotřebitelů k odpovědné volbě ve vztahu k životnímu prostředí.
■ Postoj k problematice pěstování energetických plodin
Současná nebývale vysoká cena konvenčních komodit generovaná zvýšenou poptávkou asijských zemí ani boom produkce energetických plodin na orné půdě zatím neprokázaly, že jsou pro rozvoj ekologického zemědělství nebezpečím. Postoj ekozemědělského hnutí k problematice energetických plodin však není zatím vyhraněn a musí být v blízké době definován.
