Ministerstvo zemědělství již neusiluje o možnost budování hrází bez souhlasu majitele ještě před vyvlastněním pozemků. Vyplývá to z novely zákona o vodách, kterou ve středu projedná vláda. Stát nicméně bude moci v budoucnu vyvlastnit soukromé pozemky potřebné pro výstavbu protipovodňových opatření, před tím se však bude muset pokusit o dohodu s jejich vlastníky.
Původně předložená verze novely počítala s takzvaným institutem strpění, který vlastnická práva neodebíral, ale pouze omezoval. Stát by tak mohl stavět protipovodňová opatření před vykoupením či vyvlastněním pozemků, proti se ale postavila legislativní rada vlády. Podle současné verze se musí s vlastníky nejprve pokusit o dohodu, buďto výkupem nebo výměnou pozemků. V případě neúspěchu jednání může pozemky vyvlastnit, až poté lze začít stavět.
"V řadě případů se výstavba protipovodňových opatření nedaří kvůli majetkovým vztahům. Novela by měla umožnit v únosné a politicky přijatelné míře institut vyvlastnění," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. "Pokud se nám nepodaří získat souhlas vlastníka, je logické, že úplně finální variantou musí být vyvlastnění," dodal.
Novela počítá s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, pokud je při povodních ohrožen majetek a lidské životy. Majitelé pozemků na nich budou i nadále smět podnikat, v případě zaplavení jim stát škody nahradí.
Novela zahrnuje také takzvaný institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.