Zhodnocení kladů a záporů dosavadního zapojení našeho národního zemědělství do evropského integračního procesu za tři a půl roku členství České republiky v Evropské unii bylo předmětem vystoupení ministra zemědělství Petra Gandaloviče na nedávném semináři vydavatelství Profi Press v pražské Betlémské kapli.
„Navzdory mnoha překážkám musíme hodnotit přínos našeho členství v EU jako pozitivní a pokud mluvíme o společné zemědělské politice unie, naše členství se nám jednoduše vyplácí. Toto tvrzení si můžeme dovolit zejména s ohledem na každoroční příliv finančních prostředků a to minimálně do roku 2013. Díky přímým platbám a nově i Programu rozvoje venkova se naše situace a konkurenceschopnost zlepšuje,“ řekl ministr.
Nejen peníze,
ale i omezení
Podle jeho slov nás však členství nepochybně stálo i mnoho sil. V předchozím období jsme museli splnit celou řadu přísných podmínek, což znamenalo rozsáhlé investice do technologií a infrastruktury, abychom se přizpůsobili se všem pravidlům společné zemědělské politiky a opustili jsme národní dotace, které byly s těmito pravidly v rozporu. „Naučili jsme se pracovat ve složitých evropských strukturách a prosazovat v nich zájmy českého zemědělství. Odměnou za toto náročné období je přístup našich zemědělců na volný evropský trh. Během dosavadního členství jsme se naučili nejen správně čerpat evropské peníze, což může být často kvůli přísným kontrolním mechanismům tvrdý oříšek, ale také jsme se museli přizpůsobit evropským pravidlům pro vyplácení našich podpor. Po našem vstupu na jednotný trh si totiž Evropská unie vymiňuje právo zasahovat do vyplácení našich národních podpor tak, aby jednotný trh nebyl narušen. V průběhu uplynulých tří let jsme proto museli některé podpory dokonce zrušit, aby bylo z pohledu přísné evropské legislativy vše v pořádku,“ uvedl Gandalovič
Společná zemědělská politika je, jak řekl, nejvíce ze všech evropských politik direktivně řízena z Bruselu. To nám jasně vymezuje manévrovací prostor, který se musíme snažit maximálně využít k ochraně našich národních zájmů. Zároveň však musíme pečlivě hlídat takové kroky našich evropských partnerů, které by se mohly ukázat jako rozporné s našimi.
„Naše pozice hájíme tvrdě, jsme připraveni na podporu českých zemědělců hlasitě vystoupit. Ne vždy se bohužel podaří v jednáních evropské sedmadvacítky uspět stoprocentně. Příkladem může být reforma cukru, ale ani zde jsme nepřišli úplně zkrátka. V současnosti probíhají kupříkladu komplikovaná jednání o víně. Opíráme se při nich o intenzivní komunikaci se zemědělci. Byl bych velice rád, pokud by se stejná úroveň dialogu se zemědělskou veřejností odehrávala i u ostatních témat,“ konstatoval ministr.
Rizika jsou známa
Za nejzásadnější změnu, která dnes před námi stojí, označil Gandalovič diskusi k tzv. health checku, kterou zahájila evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelová sdělením Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu. Podle ministra jde se o první text tohoto charakteru, ke kterému má Česká republika možnost se vyjádřit.
„Obsah zprávy nazvané Příprava na kontrolu stavu reformy společné zemědělské politiky byl předem avizován. Z hlediska jeho možných dopadů tak máme již nyní jasno v tom, co je pro nás dobré a co naopak představuje zásadní rizika pro naše zemědělství. S jistým zadostiučiněním musím říci, že se v něm promítl hlas České republiky a je v něm počítáno s prodloužením platnosti systému plateb na plochu, tzv. SAPS, pro nové členské země unie,“ prohlásil ministr. Dodal, že Česká republika chce podporovat zejména posilování druhého pilíře převodem finančních prostředků z přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova takovým způsobem, aby byly podmínky pro všechny členské státy shodné.
Gandalovič zdůraznil, že návrh Evropské komise, který obsahuje schéma snižování přímých plateb na bázi velikostní struktury podniků, by vedl k diskriminačnímu omezování větších podniků a týkal by se zejména nás, Německa a Británie. Proto s takovým návrhem nesouhlasí.
Obecně pak bude podle jeho slov Česká republiky usilovat o reformy, které povedou k větší konkurenceschopnosti evropského zemědělství a zároveň zajistí strategickou míru potravinové bezpečnosti.
V závěru svého vystoupení ministr také zmínil, že příští rok bude mimo jiné ve znamení vrcholících příprav na naše předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009. Ty podle něj probíhají v celém resortu zemědělství velice intenzivně. „Sám se nejméně jedenkrát do měsíce setkávám se svým francouzským a švédským kolegou a diskutuji s nimi o našich pozicích k jednotlivým tématům. Zemědělství a zemědělská politika se dnes z drtivé části odehrává v Evropské unii a bruselských institucích. Na všechny zúčastněné to samozřejmě klade obrovské nároky. Jsem rád, že můj tým na ministerstvu zemědělství má skutečně vysokou odbornou, jazykovou i vyjednávací kompetentnost. Mohu vás ujistit, že všechny naše schopnosti dáváme plně ve prospěch vyjednávání pro české zemědělství,“ uzavřel ministr.
